Sprcha z nás smývá poslední zbytky vzrušení. Je to jen na okamžik. Nemůžu si pomoci. Toho kluka si chci parádně vychutnat. Co vychutnat, vyždímat jako citrón, aby se mu o tom i v noci zdálo. Vycucnout si ho tak, že se mu budou kroutit nejen palce u nohou, ale celá chodidla.
Moc času mu nenechávám. Popadnu ho skoro ještě neutřeného. Táhnu si jej k židli. Ještě si musím dojít omýt toho uměláka. Pořád po očku pozoruji, jestli mě nechce zdrhnout.
Ale ne, nevypadá to na to.
Marek si mezitím připravuje křesílko do správné polohy. Nakonec se na něj, sám pohodlně usazuje.
Končím s hygienou a nasazuji si na mašinku stejný příro jako předtím. Ještě chvilku trvá propláchnutí mašinky roztokem a jde se znovu na věc.
Do zásuvky zacvakávám novou dávku a hledám kroužek a destičku na Markovo příro. Chvilku hraboším v krabičce, ale pak slyším pomlaskávání.
Zvíře jedno. Má to připravený v dlani. Beru si od něj destičku.
"Kam to přijde?"
"Momentík.." vyndává manuál, který má za sebou na křesílku. Vezme příručku s nalistovanou stránkou. Otočí ji ke mně a odevzdaně se dívá do stropu.
Kouknu na náčrtek. Doopravdy, ta destička se nalepuje těsně mezi prdelku a příro.
Pod obrázkem je vysvětlující text. Celý ho poctivě přečtu a přesně podle něj začnu hledat nejcitlivější bod.
"Hele polož tu knihu a věnuj se mě."
Udělá, oč jej požádám.
"Zavři oči a nechej to na mě."
U polovisícího příra přetáhnu předkožku, co to jde nejvíc. Na obnaženém žaludu si najdu místo mezi uzdičkou a vrcholem. Bříškem ukazováčku přejedu po zvětšeném a stále se nalévajícím žaludu. Chvilku se nic neděje, ale po pátém pohybu najdu místo, kde se příro dá evidentně dobře dráždit.
Příro se mu po každém pohybu přes obnažené nervy zachvěje. Paráda....
Druhou rukou mezitím hledám odezvu na prdelce. Nikdy jsem si toho nevšimla. Možná proto, protože mi bylo hloupé lézt tak blízko klukovi ke konečníku.
Neustále jej dráždím a hledám. Najednou docela strnu. Fakt, zakončení nervových vláken je úplně jasně cítit. Příro se vždycky napne, ale dole u prdelky to s ním vždycky parádně škubne.
Ještě chvilku to zkouším a když jsem si jistá, že jsem doopravdy našla to správné místo které je veliké tak dva čtvereční centimetry, přestávám. Strhávám kryt samolepky a přikládám na uvedené místo polotvárnou destičku. Okamžitě se přisaje ke kůži a i když se jí snažím posunout na stranu, nejde to. Drží tam pořádně. Ještě jeden pokus, ale pohnu jen kůži, na které je přilepená.
Kouknu nahoru. Martin se zájmem samozřejmě pozoruje moje snažení.
"Nebolí to..?"
"Ne, jen je to pěkně dráždivý."
"Fakt jsem nevěděla, že to máte takhle nervově spojený. Podráždím tě na žaludu a sevřeš se až na prdelce. Sila, pořád se učím. Kam přijde ten kroužek?"
"Chceš znovu příručku?"
Radši jo, nikdy u tohohle nevím..."
Dává mi příručku s nalistovanou stránkou. Naštěstí tohle není nic nového. Musím si jen dávat pozor, aby snímací kroužek byl nasazený ze shora. Tohle snad dokážu.
Roztahuji podaný kroužek a nasazuji mu ho na ztopořený úd. Aby nesklouzl je přiměřeně samonapínací. Při tom samozřejmě trošku přiškrtí množství krve. Nádhera, příro se před mýma očima okamžitě zvětšuje.
Dobrý, je řada na mě. Kousek si posunu mašinku a posazuji se na ní. Na přední část stisknu knoflík, který přepíná manuální ovládání na připojovací spojení...terminologie podle příručky. Chvilku se nic neděje. Jen oba sedíme a hovíme si.
Přejedu Markovi cvičně po rozšířené části žaludu bříškem ukazováčku. Přesně jako když jsem to zkoušela před tím.
Reakce je fantastická. Příro se mi v ruce zachvěje. Zároveň se, se stejnou intenzitou se zachvěje mašinka i uvnitř mojí pochvičky. Nový pokus a nová reakce.
Vezmu ho do pusinky a náušnicí mu jedu po okraji žaludu. V puse cítím jak se chvěje a přitom to zrovna tak vnímám v sobě uvnitř. Nepatrně stisknu zoubky k sobě. Kluk sebou škubne a umělý příro uvnitř to dokonale opakuje.
Nádhera, nádhera. Pomaličku se na umělákovi nadzdvihnu a začnu se šukat. Jezdím pěkně pomalu, ale až do konce. Pochvička je už od minule roztažená a tak teď není žádný problém, nabodnout se až dozadu.
Roztažený lapličky se jemně třou o rýhování a konec mi vždycky drcne do poštěváčka. Po pravdě, nevím nakonec, na co se soustředit. Jestli na příro, které mám uvnitř a nebo na to, co mám v puse. Nakonec se navléknu až na doraz a zůstávám tak.
Markovo příro, mám v pusince skoro celé. Normálně se zapomenu. Doopravdy se mi podaří potlačit dávicí efekt a uvědomím si to až v okamžiku, kdy mám své rty jen kousek od jeho těla. Celý příro mám uvnitř a daleko v krku cítím poškubávání jeho žaludu.
Spodek to jasně dokladuje. Cítím chvění a poškubávání, až vzadu na konci pochvičky.
Ještě chvilku držím, ale musím kousek zpět. Přeci jen to nedokážu příliš dlouho.
Nechávám si uvnitř dobrou polovinu. Šukám ho pomaličku. Jazykem a náušnicí mu masíruji uzdičku a okolí. Vždycky mu jej přitisknu nahoru k patru.
Síla, trvá to jen několik pohybů a vnímám znovu jeho parádní záškuby. Dovnitř jen pomalu a bez nějakého velkého dráždění, ale když si ho pouštím ven, je to pro něj záhul a kouř.
Co nejvíc mu přetáhnu a obnažím předkožku. Pak si vší silou přitisknu příro nahoru k patru a pomaličku couvám. Příro se ve mně škube a cuká. Nakonec, když ho má venku, se mu přisaji na dírku. Okamžitě se z něj snažím vycucnout, co nejvíc šťávičky kterou si skoro okamžitě začíná ucmrndávat.
Zvíře, příště ho donutím, aby si dal broskvovej džus. Prý se to pak pozná, uvidíme.
Fantazie, nakonec skoro nevím, jak to zkombinovat, aby mu ho co nejvíc vycucla.
Pět minut mi stačí. Sama sebe dráždím tak, že mám znovu pod sebou potopu. Fakt, tohle dráždidlo je něco. Nevěřila jsem tomu, ale vnímat kluka kterého kouříte i dole, je parádní zážitek. Takhle si při tom užívají oba dva a nejenom kluk.
Palcem a ukazováčkem mu znovu stahuji co nejvíc předkožku. Náušnicí vjíždím do dírky.... Nádherná brnkací reakce.
Marek se už neudrží. Trošku si povystříkne. Jen tak maličko, ale já to poznám. Když si ucmrndává je příro takový měkčí. Naopak, když si povystříkne, tak se příro napne jako kámen a chvilku vibruje, aby to ustál. Taky mu vyteče daleko větší množství než předtím.
Rozhodně si ho nechci vyšukat hned a tak kousek povoluji. Pouštím ho na chvilku z pusinky a nechám, aby se vydechnul a uvolnil.
Marek se zdvihá a naklání se ke mně.
Zvíře jedno. Bere mě za bradavky a jemně popotahuje. Pak mi začne kroužit kolem kroužku v bradavce. Jezdí kolem a dráždí tak špičku bradavky. Fafíček se staví do pozoru. Druhá si nedá říct o moc později. Nakonec je obě pouští a bere si obě kozičky do dlaní. Jemně si nimi hraje a dlaní je laská. Pak je pomaličku žmoulá a tiskne.
Přichází doba, kdy se mu o něj musím zase postarat.
Špičkou jazýčku vjíždím dovnitř do okraje dírky. První škubnutí se dostavuje okamžitě. Špičkou jazyka mu pak jedu po zvětšené části žaludu zespoda. Mašinka uvnitř okamžitě reaguje.
Znovu jazýčkem do dírky.
Je to špica. Cítím, jak se mu sevřel a trošku znovu ucmrndnul. Přicucnu se rty na okolí dírky a pokouším se, co nejsilněji sát. Znovu špičkou dovnitř a znovu ho vycucávám. Moc toho z něj nejde, ale jazýček dělá zázraky.
Znovu mu tam vjedu. Cítím jak se celý napíná a škube. Dobře, pokusím se ho udělat na několikrát za sebou. Dneska na to asi má.
Znovu na špičku. Tentokrát nepřestávám. V okamžiku, kdy se mu z něj začíná hrnout šťávička, ještě dvakrát přitlačím. Cuknu hlavou kousek zpátky a vidím jak mu z něj trošku vystříklo. No nedá se říct, vystříklo. Vyronil několik kapek na vrchol žaludu. Ty mu sjíždí po něm dolů. Nechám ho vydechnout vteřinu a jsem tam znovu. Staří jen jemné polechtání a jede to z něj znova. Krása, mít takhle kluka a zpracovávat si ho, jak se mi líbí.
Znovu to opakuji. Po třetím a nebo čtvrtém přicucnutí, mám pocit, že se rozpadne. Příro se mi škube v ruce a svou ruku mám celou mokrou. Teprve za chvilku, si uvědomuji nádherné záškuby u sebe v pochvičce. Ještě jeden pokus a pak vím, že ho musím udělat.
Přisaji se mu kolem dírky svými rty a pravou rukou udělám několik kopulačních pohybů. Marek se napíná. Jde do mostu a vystříkává mi do pusy první pořádnou dávku. Normálně mě to zalechtá na patře. Jen půl vteřiny a jede z něj další skoro stejná dávka. Nakonec pokračují ještě další tři. Neudržím se a všechno to polknu bez problémů. Přisaji se na dírku a snažím se vycucnout všechen zbytek. Pak to znovu všechno spolknu. Ještě jednou polknu nasucho a je to. Je to neuvěřitelný, ale neměla jsem při tom žádné problémy, jen chuť je zvláštní a nedefinovatelná.
Marek se zdvihá a dívá se na mě. Pak se podívá na příro. Je jen vlhké, ale nikde žádné zbytky semene. Nikde nic, jen moje očička svítí proti němu.
"Ukaž", kývne na mě.
Vypláznu skoro čistý růžovoučký jazyk. " Máš problém?"
Jen kroutí hlavou. "Si mě vycucla jako nic"
Jen pokrčím rameny. Pro sebe si říkám, že to musíme příště zkusit s tím džusem. Uvidíme, jestli se chuť změní. Prý ano...
V podbříšku pořád držím v sobě příro. Kousek se nadzdvihnu a uvolním se.
"Ty jsi si užil, tak to teď nechej teď na mě.."
Šmátrám po paměti po tlačítku. Marek mi nakonec pomáhá. Společně tiskneme tlačítko.
Beru do sebe joistyk a pomaličku sama sebe hýčkám. Teď už vím, jak na to. Mašinku si sama držím zpátky a v okamžiku, kdy mi to nestačí, si přidávám.
Marek sedí proti mně a pozoruje mě.
Vidět holku jak se sama masturbuje, na takovýhle mašince, se nepoštěstí vidět každý den.
Strojovnička jede bez jediného rušivého zvuku. Hudba hraje jemnou šukací skladbu, do které se mísí jemné vzdychání. Chvilku koukám na Marka. Sama jsem zticha. Nakonec mi dochází, že je to doopravdy z reproduktorů tý mašinky.
Ani si to neuvědomuji, ale jemné vzdychání se ve vlnách zrychluje a zpomaluje. Nejen to, ale je slyšet víc a silněji. Pak se ztlumí a je pomalejší. Teprve za chvíli si uvědomuji, že svůj rytmus bezděčně synchronizuji s hudbou.Tak je to, vtíravé a podmanivé.
Vnímám to všechno se zavřenýma očima. Najednou vnímám ještě jiné zvuky. Nepřipadají mí nijak rušivé, ale nakonec mi to nedá a začínám pátrat, co je způsobuje. Nevěřím vlastním očím, když je otevřu.
Marek sedí v křesílku a přímo proti mým očím si ho honí. Masturbuje doopravdy takovým způsobem až při tom heká a vzdychá. Jsem ubohý břídil, když mu ho honím proti tomu, co mi tu se zavřenýma očima předvádí.
Doraz dozadu je tak razantní, že si snad musí ublížit. V okamžiku, kdy je s předkožkou na žaludu, si ho pořádně zmáčkne a chvilku si ho tam žmoulá. Pak několikrát razantně dozadu, zas až na doraz. Příro mu při tom výhružně trčí dopředu. Mám ho před očima, ve vzdálenosti dvaceti centimetrů. Nakonec, když to trošku přežene a má pocit, že to neustojí, si s ním mlátí nahoru a dolů, případně do stran ve vzduchu. Žalud samozřejmě, co nejvíc obnažený. Drží si ho při tom pravou rukou za polovinou délky, takže patnáct centimetrů příra se mi míhá těsně před očima.
Tak to jsou ťafky jedna za druhou. Nikdy jsem kluka takhle neviděla. Snad z dálky a to tak, aby se neřeklo, ale že by si ho někdo honil přede mnou....
Síla. Přeci jen jsem všechno neviděla.
Nevědomky přidávám na rychlosti a síle. Je mi to hloupé, abych se mu na něj, dívala z takové vzdálenosti a tak nakonec pozoruji jeho snažení s přivřenými víčky.
Zavřu oči a soustředím se na sebe. Jedu zrychleným tempem tutově přes tři minuty. Pak mi to doopravdy přichází. Orgasmus si mě znovu bere do drápků. Tisknu kroužek nahoru. Všechno se znovu bezchybně opakuje.
Mašinka se do mě vystříkává, stejným ukojujícím pocitem. Dávka je jako před tím, ale cítím a vnímám to poněkud měkčeji.
Přeci jen jít na to podruhé, za dvě hodiny, asi není ono. Ale, stejně je to paráda. Pochvička ještě chvilku vibruje a všechno ve mně doznívá podstatně pomaleji, než když tam mám opravdového kluka.
Musím si trošku odpočinout. Kolínka bolí, ale jemně se poškubávající příro uvnitř, ještě po třiceti vteřinách, je tak nádherný pocit, který se nesmí promeškat. Nakonec se všechno zastavuje a já zůstávám mátožně nabodnutá na té šukací mašince. Ani se mi nechce dolů. Je mi nádherně.
Totálně uspokojená a lehounce unavená. Parádní hezké pocity.
Nedá se nic dělat. Musím otevřít oči.
Marek na tohle přesně čeká. Exhibicionista jeden. Ještě zrychlí tempo. Nedokážu přesně odhadnout, kdy to na něj přijde. Proto je ta chvíle kdy se udělá, pro mě totálně překvapující. Nedokážu se odtrhnout od té podívané, dívám se přímo proti, a proto dostávám plný zásah do pravého oka. Nestačím ani ucuknout hlavou. Jen strnu.
Síla, dávka jak od mladého hřebce. Zbytek mi přistává ve vlasech a na obličeji. Dobrý, Marek končí a já jsem napůl slepá. Skoro se bojím otevřít to druhé oko.
Fakt, dávka jak od slona. Nic nevidím. Zdvihám se z mašinky a Marek mi pomáhá. Pod sprchou ze sebe dostávám všechny zbytky jeho snažení. Nakonec mi borovou vodou vyplachuje oko. Pálí to jako čert.
Balí mě do velké osušky a pomáhá do haly. Posadí si mě na sedačku a zabalí nohy. Sám jde uklidit zbytky po našem řádění.
Sedím pár minut a mžikám. Bolest pomalu ustupuje a oko přestává slzet. No dneska asi konečná. Na jeden den jsme toho stihly dost. V duch to počítám. Já poprvé v hospodě při obědě. Podruhé na té mašince a po třetí taky tam. Marek, poprvé mě na záda na mašince. Podruhé jsem si ho vycucla jak pomeranč a potřetí, si to udělal sám proti mně. Takže skóre 3:3 je docela ucházející. Když se k tomu připočte solidní oběd, projížďka v kočáře po Praze a dvojí vyšukání na super stroji, není o zážitky nouze.
Zvedám se a jdu pomalu za Markem do fit centra. Všechno je v bednách a nebo uklizené. Ještě uklízí náhradní nástavce a končí.
"Jak je.."
"Dobrý, co to tam máš. Budu si muset přečíst, co v tom máte, že to tak reaguje s očima." Povídám s úsměvem.
"Podívej se na internet, třeba ti to pomůže."
Vede si mě znovu do haly. Namíchá pitíčko a přitiskne mě k sobě. Kousek, maličký kousek štěstíčka. Nebere mě jako štětku, snad....
"Jsi dračice v lidské podobě."
Jen se usměji. Pomaličku se dostává tam, kam chci...uvidíme...
Opřu se o něj. Vezmu jeho ruku do své a jemně ho hladím.
Usměje se... "Je to hrůza a nebo spíš nádherný. Znám tě jeden a půl dne. Za tu dobu jsme šukali spolu asi osmkrát. Neuvěřitelný, čím víc tě mám, tím víc tě chci."
"Vadí to."
"Ne, ale kdo to má vydržet!"
"Mladý kluk prý má šukat šest krát za noc!"
Lehké zasmání "To bych chtěl vidět! Musím uznat, že když jsem odjížděl ze států, tohle jsem nečekal."
"Lituješ toho,"
"Ani náhodou. Jak jsem řek. Jsi dračice v lidské podobě."
Jen se k němu kousek víc zavrtám. Dušička má pokoj a je spokojená. Dírka sice po dnešku trochu bolí, ale to se do zítřka srovná.
Ještě se na něj podívám. Je půl jedenáctý a oba jsme tak hotový, že půjdeme spát.
Zvedáme se oba. Jdeme nahoru, do patra. Marek spouští alarm a jdeme po chodbě ke svým dveřím.
Oba máme plné ruce našeho oblečení, která jsme posbírali dole ve fit centru. Marek je najednou pouští na zem. Uchopí mě za boky a přitiskne k sobě. Je tak trochu legrační. Máme mezi sebou pořádný ranec oblečení.
Loktem otevírám dveře a pouštím oblečení na zem. Kousek potom se mě zmocňují Markovo ruce.
Dostávám nádherné políbení na tvář a pak na ústa. Nádhera, znovu taji jak led. Srdíčko se mi doslova zachvívá.
Proboha, připadám si jako bych ho začínala mít ráda. Doteď to bylo jen tak z hecu, ale po tom posledním... mám pocit, že kluk musí mít pořádný stimul, aby si ho před někým vyhonil. Nechat si ho od někoho vyšukat, to je něco jiného, ale takhle?
Oba jsme na posteli. Proboha už zase?
Marek se zastaví: "Dneska už ne, viď."
Jen zakroutím hlavou.
"Můžu tu s tebou zůstat?"
Říká to tak, že jakýkoliv odpor je předem zbytečný. O tomhle jsem snila od začátku.
Končíme na posteli, jen pod prostěradlem. Je přeci jen teplá letní noc. Pootevřeným oknem na kterém je síť proti hmyzu sem, doléhají noční zvuky jedoucích aut na hlavní silnici. Je to taková ta pohoda noci.
Lehám si na bok a vystrkuji na něj prdelku. Cítím, že si přetahuje předkožku dolů ze žaludu. Potom mi pomalu sáhne mezi nohy. Nasliněným prstem mi lehounce vjede mezi lapličky. Otáčím se na něj..
"Jen dovnitř, žádný šukání..ano!"
Bradou mi zalechtá na zádech jak přikyvuje.
Jemné nabodnutí a projíždí dovnitř. Podle toho jak mu stojí, to ale nevypadá, že budeme spát. Chvilku se nic neděje, ale pak si s ním uvnitř začíná cvičit.
Mizero, takhle mě dráždit. Absolutně se sevřu a podržím si ho uvnitř.
Jen strne. Zastaví se a chvilku zůstává bez hnutí. Povolím a čekám. Jasně netrvá to ani pět vteřin a znovu s ním hne.
Tentokrát si ho podržím jen na konci a to pořádně. Je ve mě až na doraz a příro mu držím těsně u kořene. Chvilku drží, ale pak se pokusí kousek couvnout. Jasně má smůlu. Držím ho tak, že to nejde.
"Au, už to bolí", mi zašeptá do ucha. Okamžitě se uvolňuji. Tak tohle jsem asi nedomyslela. Musím se mu trochu odvděčit.
"Chceš něco vidět?"
"Od tebe vždycky."
"Pusť mě a chvilku počkej."
Okamžitě ze mě vyjíždí. Beru polštář a dávám si ho pod bříško a lehám si na břicho tak, abych měla trošku vyšpulenou prdelku. Kousek roztahuji nohy, aby do mě bez problémů mohl.
"Pojď, ale ne do prdelky. Jen do tý správný dírky, ano."
Nic neříká. Poklekává nade mnou a přírem vjíždí do správné mokré dírky. Přitáhnu nohy k sobě a trošku se stisknu. Paráda, teď ho má, jako je kafemlejnku.
Pomalu jede dovnitř. Tam na konci se sevřu trošku víc.
Jede pomalu ven.
Normálně na něm cítím jak se klepe. Doslova se poškubává.
Znovu pomalu dovnitř a zase ztuha ven.
Když cítím, že mu kamení, přitvrdím i dovnitř.
Tak tohle je konec. Poklekne na všechny čtyři a vezme si můj prs ho dlaně. Jasně cítím, jak se mu ruka klepe. Má normální třesavku.
Za chvilku to už nevydrží a musí se uvnitř zastavit. Zas chvilka pro mě.
Začnu mu ho uvnitř v pochvičce masírovat a žmoulat. Chvilku drží ale pak to vzdá. Vyhekne a stříká uvnitř. Už je to na něj moc. Není schopný to zadržet.
Musím uznat, že tentokrát to není nic moc. Abych řekla pravdu, ani se nedivým.
Překulíme se na bok a já vydoluji polštář. To všechno se zasunutým polostojícím přírem uvnitř. Skoro akrobatický výkon.
Marek nic neříká. Jen pusa na rameno a lehounké kousnutí. Fakt, začínáme si rozumět.
Příro se začíná zmenšovat a Marek v polostojícím stavu ve mně, usíná. V duch se pousměji " Bude to na lištičku?". Netrvá to ani deset minut a s jeho přirozením ve své vlhké a klouzající pochvičce také usínám.
Ten kluk mě nádherně vyplňuje. Je to takový povznášející pocit. Ještě vnímám jak si bere do dlaně můj levý prs a totálně zadřu.
Nakonec se vzbouzím jiným hezkým pocitem. Marek se právě pootáčí. Jeho polostojící příro je venku a mám ho opřené o svůj zadeček. Jeho rty mi právě dávají polibky na rameno. Tutově si myslí, že spím.
Nechávám ho při tom. Kdybych mohla, vrněla bych si jako kočka. Ještě chvilku a tentokrát totálně tvrdě usínám.
Pokračování příště, a pro ty, kdo neví, o jakou šukací mašinku se jedná, doporučuji přečíst předchozí povídku.
|
|
|
|---|
Pro ty kteří to dočetli do konce a líbilo se jim to
Hlavní stránka povídek
Původní stavy anket a stav přístupů, ke dni 27.12.2019 v xlsx