Tentokrát trochu jinak


         Máme u nás v partě doopravdy různý típky. Někdo je flegmatik a stačí mu to co je, ale většina chce víc. Jedna z těch, co chtějí něco navíc, je pěkná kočka s nádhernými vlasy a super dlouhýma nohama. Sonička je zvíře, co se dokáže správně rozparádit. Je to jedna z nejlepších holek v posteli. Dokáže to taky dát správně najevo. Viděla jsem ji jednou těsně po tom, co ošukala tři kluky za sebou na jednom podnikovém večírku, kde jsme měli představení a nepřipadala mi, že by toho měla nějak moc nad hlavu.
          Hezky si to užila s každým zvlášť. Ani jednoho z nich o nic neošidila. Je to jedna z těch holek, co jsou napůl divadelnice a dokážou, když je to nutné, zahrát to tak, že chlap nic nepozná. Ale u ní to není nutné. Většinou se dokáže vyhecovat k maximálnímu výkonu. Je to taková milá tvář. Dětský kukadla, ale když se na ní podíváš, vidíš, že s ní šijou čertíci.
          Jednou vyprávěla , že byla s klukem na horách. Vsadili se spolu, kdo vydrží dýl. Prostě kdo řekne, že už nemůže. Šukali spolu celou noc a nikdo neměl navrch. Tak si lehla na bok a nechala si ho tam dát zezadu. Sladce pochrupávala a když cítila, jak se mu smrskává, tak mu to pořádně stiskla. Párkrát se v ní prý pohnul a zase mu stál. Takhle leželi ještě spolu asi dvě hodiny a když se z ní zase začal vytrácet, tak ho tedy nechala.
          Ležela potichu a vzpomínala na svoje staré lásky. Vtom se ten kluk vzbudil. Dělala, že spí. Alespoň to tak pro něj vypadalo. Vzal ji kolem ramen a nádherně lehounce ji políbil na krk. Opřel se o ni, pohladil ji lehounce po ňadrech. Nechala ho a ani se nepohnula.
          Cítila jak se mu zvětšuje a topoří. Pomaličku do ni začal zase vnikat a cítila jak v ní neustále roste. Ani se nepokusila pohnout a čekala co bude dál. Vniknul do ní skoro až na konec, nesmírně pomaličku a jemně, až si připadala, že se jí to jen zdá. Ale nebyl to sen.
          Naprosto jasně ho cítila v sobě, jak se jí prodírá do pochvičky, krásně a pomalu až na konec.

          Představte si, že vůbec nedal najevo, že je v ní a ani trošku se nepohnul a zůstal tak v ní alespoň dvacet minut. Cítila, že toho má dost a nechtěla ho nijak dráždit, aby ji zase nezačal šukat. A on si zase celou dobu myslel, že spí a nechtěl ji prostě budit.
          Úplně mu stačilo, že je v ní uvnitř a že ji prostě má. Neměl potřebu se nějak vybít a šukat ji jako nějaký zběsilec. Věřila, že kdyby se nějak pohnula a nebo nějak rozmrzele zavrněla, okamžitě by ho z ní vyndal a nebyl by v ní ani o chviličku déle.
          Líbilo se jí to a tak si ho tam hýčkala co možná nejdéle a měla z toho docela velkou radost. Toho kluka měla strašně ráda a chodila s ním skoro dva roky. Byla smůla, co se potom přihodilo. Jednou na nějakém večírku se s ním chtěla pochlubit před kamarádkou a ta jí ho během tří měsíců přebrala a bylo to. Je vidět, že cesty našeho osudu jsou doopravdy křivolaké a složité.

          Tak tahle kočka přišla za Jiřím, že by chtěla taky dělat něco navíc. Že ji nebaví jen tak na někoho čekat a že si myslí, že umí něco, co každá nedokáže. Víc prostě neřekla a Jiří měl jsem pocit že trochu kecá. Nakonec se na ni šel podívat do zkušebny, které udělaly z místností, co jsou dole vedle fitcentra. Tyhle nové místnosti tam vznikly po té zimní rekonstrukci a jsou docela využívané. Není nad to, když si to ti noví můžou zkusit jen tak na nečisto. Já jsem asi byla poslední, která šla na plac rovnou.
          Od té doby se musí ukázat před komisí, co o tom rozhoduje. Ale stačí když někdo z těch pěti lidí řekne, že se zaručí a oni tam nemusí a jdou rovnou na plac. Ale za tu dobu, co se to takhle dělá, byli asi jen dva případy. Nikdo si nechce zkazit svoje jméno jen proto, aby to někomu ulehčil. Přichází stále víc a víc adeptů, co se tímhle chtějí živit, ale ta úroveň je někdy strašná. Vůbec se nedivím, že se začaly dělat konkurzy a výběrová řízení na každé další nové číslo. Lidi se k nám jen hrnou a není den, že by někdo nový nešel za ředitelem. Ta tam je doba, kdy se nedala sehnat žádná holka nebo kluk na normální striptýz. To už dávno neletí. Jsou sice podniky, kde se i tohle ještě provozuje, ale tam, kde je to jak se říká na vrcholu, se nedá už s něčím takovým prorazit. Jak říkám, doba se změnila.

          Je to legrace, připadám si někdy jako pomocná síla asistenta. Jiří má na starosti, aby čísla šla správně za sebou. Aby ten program byl co možná nejvíc vyvážený a správně gradoval k vrcholu. Dá to někdy práci, všechno to skloubit. Sobotní produkce začíná vždycky v devět hodin. Jede se až do dvou a je to kuřba. Skoro už není pravda, jak to šlo dřív a nevěřila bych, kdybych to neviděla. Všechno se změnilo za tu dobu, co jsem tady. Bezpečnostní opatření se taky změnila a přitvrdila. Je tu víc a víc lidí. Šatny skoro nestačí, ale to, co se tu vidí, není ani v Praze.
          Ty tam jsou doby, kdy jsem si jezdila svoje zamilované sedlo. Musím se tam jít podívat, jak to vlastně vypadá. Nikdy jsem svoji první produkci neviděla. Ani nevím, jak to vlastně vypadá z druhé strany.
          My čtyři jsme nasazováni pravidelně na páteční, sobotní a někdy na nedělní vystoupení. Občas,.. tak tři dni, v týdnu do toho spadne nějaké vystoupení na večírku a nějaký doprovod. No a celý týden je zase fuč. Je pravdou, že neděle se jede jen výjimečně. To jen když je nějaký svátek a nebo volno v Německu. Je to síla, co sem jede lidí odtamtud. Co jsem se s klienty bavila, někteří k nám jezdí až z Berlína. To je už docela slušný kus světa.

          Asi máme doopravdy super pověst. Naši udělali reklamní kampaň a ta nese ovoce. Jako novinku jsme udělali rezervace míst na internetu. Moc jsem tomu nevěřila, ale když jsem se dívala na sjetinu rezervací z posledních dnů, zjistila jsem, že sedmdesát až devadesát procent míst na každé sobotní představení je prodáno již od poloviny týdne. Pro klienty to má výhodu, že sem nejedou jen tak zbytečně. Nechodí nám taky jinam ke konkurenci. Je vidět, že si rádi počkají, až bude volno. Internet je prostě fenomén, co se nedá a nesmí přehlédnout. Vždyť jsou to vlastně peníze, které se nabízejí úplně sami, jen je zvednout. Byly bychom truhlíci, kdybychom to nevyužili.

         Jdu si tedy na doporučení Jiřího sednout na takzvanou předváděčku, co se odehrává každou druhou středu a kde se připravuje program na celých čtrnáct dnů dopředu.
          Nikdy jsem nevěřila, že se do tohohle kolotoče dostanu. Že budu mít možnost posuzovat, jak to někomu jde a někomu zase ne. Jsou to pro mě někdy docela šoky. Zvlášť po tom, co jsem viděla někde na produkcích v Německu.
          Je fakt, že jsem měla pocit, že tam to je o úplně něčem jiném. Němci na to mají trošku jiný názor. Berou to jinak než my. Mají na to takový tvrdší měřítko. Je to prostě jiné. Nemají to rádi nějaké moc měkké. Je to možná jen tvrdší sex, nebo už pornografie? V tomhle případě asi to druhé. Tahle věčná hranice mezi pornem a sexem mě už docela unavuje. Je neoddiskutovatelné, že něco je skutečně pornografie. Připouštím že možná většina, ale zase proč proti tomu lidi prudí, když je nikdo nenutí se na to dívat. Je to věc názoru. Jsou produkce, kde jsou dva spolu, všichni na ně koukají a nikdo by si nedovolil říct, že je to pornografie. Jsou to prostě jen dva, kteří se mají rádi.
          Jen jsem chtěla říct, že šukat na place a ještě při tom volně konverzovat s obecenstvem je už skutečně tvrdá pornografie. Dost, zase jsem se nechala unést a dostala se naprosto jinam, než jsem chtěla.

          Soňa má rozhodně něco, co každá holka nedokáže. Jiří se sice nezmínil o ničem, ale když řekne, že to stojí za to, tak je to super.
          Daly s Lucii, co je na baru dohromady číslo a když to viděl Jiří, tak je okamžitě zahnal před komisi, která schvaluje, kdo bude příští měsíc vystupovat.
          Přicházím na poslední chvíli a koukám jako blázen. V předváděčce je hlava na hlavě. Na celém baráku snad nikdo není. Kdo měl možnost, tak se přišel podívat.
          Jdu se ještě podívat na holky do šatny, ale když je vidím, radši padám ven. Lucie je v normálu, ale Sonička je doopravdy totálně nervózní. Když jdu okolo, nedá mi to a říkám jí.
          „ Tak hodně štěstí."
          Moc mě nevnímá, ale ani se jí nedivím. Taky jsem měla tyhle pocity, než jsem našla svojí rovinu, na které je člověk schopen pracovat. Jiří mi ohromě pomohl a Eva to je osobnost sama pro sebe. Dá člověku správnou školu. Jen je důležité zůstat sám sebou. Nevědomky totiž přebíráme mluvu a chování lidí, které možná trochu obdivujeme a to není dobře.

          Soňa jde první na plac. Lucie jen chviličku po ní. Začíná to neutrálním striptýzem a obě holky se při tom doopravdy umí předvést.
     Obě dvě jsou oblečeny naprosto stejně. Nevím, kde to sehnali a jak se jim to povedlo. Jediný rozdíl je v tom, že jedna má dlouhé krásně bohaté blonďaté vlasy až na záda a druhá má krátký, nádherný černý mikádo. Obě dvě září a jsou jak dvě broskvičky k nakousnutí. Nádherný kočky. Vím, že Lucie chodila do baletu a její kreace vždycky všechny okouzlí.

          Kroutí se potvory jak hadice. Mají na sobě bílá trička, která jsou nepatrně průhledná a naprosto kopírují tvar jejich těl. Nádherná prsa s oběma stojícíma bradavkama, to se prostě nedá přehlídnout. Kdybych to nevěděla, řekla bych, že ta trička jsou mokrá. Krátká džínová sukýnka do poloviny stehen. Nádherný kovbojský botičky s nefalšovanými, cinkajícími ostruhami dokresluje ještě perfektní klobouk. Vážně, potkat je někde na středozápadě, tak bych věřila, že se tam narodily. Vím, že Soňa jezdí na koni a proto si možná vybrala tohle oblečení.
          Hlazení, laskání a svlékání je tak nádherný obřad, že nejsem schopná si uvědomit jak dlouho trvalo. Svlékají se s takovou graciesností, až člověk žasne. Pomáhají si navzájem z oblečení
          Nakonec jsou obě na podlaze točny a pomáhají si postupně z posledního. Je to taky trochu jiné. Poslední část co mají na sobě jsou ty nádherný boty. Kroutí se a jedna druhou hladí. Neznám je zase tak dlouho, ale je na nich vidět, že se jim to líbí. Vím a dokážu posoudit, kdy se to holce líbí a kdy to jen hraje.
          Věřím, že by před nás s tím číslem nešly, kdyby to bylo naopak. Sonička má nádherně roztažené nohy a nechá se laskat a líbat na svojí buchtičce. Je opřená na loktech a Lucie ji dráždí jazýčkem na nejcitlivějších místech. Chviličku se na ni dívá mezi svoje kolena , ale nevydrží to moc dlouho a hlavička se jí zvrátí nazpět. Zavřené oči a zrychlené dýchání, nikoho z nás nenechává na pochybách, co se mezi oběma odehrává. Sonička sebou občas reflexivně škubne.
          Hudba hraje stále víc a víc potichu až je slyšet, jak Soňa občas hekne. Začíná kroutit svými boky a pánví. Nadzdvihne se a jezdí Lucince po rtech sama. Dráždí se tak docela dlouhou chvíli.
          Lucie ji zastavuje. Obě si stoupají a Soňa se nechává připoutat k zajímavě postavenému áčku. Přehodí si přes vrchní tyč obě ruce, dá si je za záda a nechá se za ně připoutat k příčné tyči co je níž. Zadečkem se opírá o tuto tyč a ta ji nutí, aby měla bříško a hlavně boky a pičku správně vyšpulenou dopředu. Je jí nádherně vidět. Zvlášť když si ještě roztáhne nohy a nechá si je připoutat mezi boční stojiny. Lucie jí ještě přes očí dává bílý šátek, který se nádherně vyjímá na krádce přistřižených jako noc černých vlasech.
          Stojí, krásně vyšpulená a čeká na to, co s ní bude Lucie provádět. Ještě chvilku ji Lucie hladí a neustále postupuje k její vyholené pičce. Když se dotkne poštěváčku, je na Soně vidět, že právě na tohle čeká.
          Silně se zachvěje a začne se pomalu sama dráždit o ruku Lucie. Ta si stoupne trochu stranou abychom ji na ni všichni správně viděli a dráždí jí poštěváčka tak nádherným způsobem, že se Soňa začne nejdříve chvět a po chvilce celá začne vibrovat.
          Mezi nohama má veliký bílý kopeček a k mému údivu je za chvilku vidět, že z ní ukapává její šťávička. Lucka ji dráždí víc a víc. Vidím že Soňa za chviličku úplně teče. Velké kapky dopadají na bílý papír. Ještě trochu ji dráždí a po malých chviličkách je vidět že se jí úplně stahuje. Vždycky z ní vyjede několik kapek, chvilku nic a za chvilku zase celá záplava. Teče víc a víc. Celá se svíjí a na jejích rtech je vidět, jak si pro sebe říká; ještě, ještě.
          Je tu okamžik naprostého odevzdání. Obrovská sprška z její pičky, několik škubnutí a vzepětí dokazují, že dosáhla kýženého orgasmu. Chvilku zůstává viset naprosto bezvládně. Lucie ji odpoutává až po chvilce a musím říct, že nikoho nenechala na pochybách, že si to užila nádherně.

         Lucie zůstává na pódiu a pokračuje dál. Musí být naprosto rozdrážděná z toho, co teď viděla a nedivím se jí, že chce taky něco ukázat.
          Holky jí podávají nádherný mužský pyj. Je to stojan ve tvaru ruky, která drží nádherný pánský přirození. Chvilku kolem něj jen tančí, po chvilce si jej přitáhne doprostřed mola a opatrně se na něj po kouskách s mnoha přírazy navlékne. Je na ní nádherně ze všech stran vidět. Má jej v sobě a vyloženě se s ním mazlí. Hraje si s ním a nabodává se na něj takovým způsobem, že mám strach, aby si holka neublížila. Na chlapech to ale evidentně zanechává zvláštní účinek. Co si tak všímám, všem tu stojí. Není nikdo, koho by to nevyrajcovalo. Je to zřejmě tím, že ji mohou doopravdy vidět ze všech stran a není tu žádná možnost úniku před jejich pohledy. Jezdí po něm všemi možnými způsoby. Najednou se z něj vyvlíkne a přisune si ten nádherný úd co nejblíže ke konstrukci, kde byla připoutaná Soňa. Navlíkne se na něj znova a jezdí jak zběsilá. Vidím na ní, že se jí koulí pot po bříšku, ale nepřestává. Když si chce na chvilku odpočinout, nechá si jej uvnitř a kroutí se na něm jako hádě. Finále je taky obrovský. Bere si ho do sebe tak hluboko, že se tomu snad ani nedá věřit, ještě několik přírazů a zůstává na něm zhrouceně nabodnutá. Sedí chvilku a když z něj vstává, je slyšet nádherné mlasknutí. Všichni jí tleskají a máme zase dvě hvězdy na sobotu. Tyhle naše holky jsou ale slušná třída. Tohle jsem skutečně nikde neviděla a mám za to, že ani nikdo z kluků, co tu sedí.
          Otáčím se k Jiřímu. Strkám do něj loktem. Obrací se ke mně a směje se mi do očí. Pootevřu pusu, ale předejde mě.
          Odpovídá na nevyřčenou otázku: … „Jo, stál mi. Je to třída. Nemusí se za nic stydět, ani jedna."
          Bere mě kolem krku a s jeho krásným konejšivým pohybem se ve mně rozpouští červíček hloubavosti a žárlivosti který, začal nenápadně klíčit.
          Jsou to ale husy, ty holky. Proč nic neřekly? Prý to mají takhle secvičené skoro rok.

          Prostě někdy člověk musí dostat pořádný kopanec a nebo nějaký vnější impuls, aby se to v něm pohnulo. Jsem zvědavá, jestli nám to někdy řeknou, proč tak dlouho čekaly.

          Jdu se za nima podívat do šatny.
          „ Super, prosím-tě jak to dokážeš? To je síla, tohle se jen tak nevidí. Nemá to chybu."
          „ Co kluci? Jak se to líbilo jim?"
          Hanka, co stojí za mnou, se směje. Strká do mě loktem.
          „ Stál jim všem, neboj."
          „ Holky sobotu máte jistou, za to vám ručím. Jste tedy obě čísla. Proč jste s tím čekaly tak dlouho?"
          Koukají na sebe, … „ Se stydíme, né."
          No to je gól, nevím jestli si ze mě dělají legraci nebo ne. Možná, že je to jen taková obranná reakce, abych se nevyptávala dál. Faktem je, že to co předvedly je doopravdy špičkové vystoupení a jestli jim to vydrží, jsou jedny z nejlepších.

          Sedám si mezi kluky a oba společně mi potichu povídají:
          ...„ A co ty?"
          Tutově je budu muset praštit do zubů. Jako by nestačilo, že jsme na place skoro každý den, kdy to u nás je možné. Samozřejmě, to by se jim líbilo, sedět v klídku a dívat se na nás. Ale stejně by to nevydrželi, jak je znám, a vlezli tam k nám.


Tato a předchozí povídka s sebou úzce souvisí. Určitě stojí za to, přečíst si ji také.
Tato a následující povídka s sebou úzce souvisí. Určitě stojí za to, přečíst si ji také.



Zajímavé netradiční tapety. Staří mistři, 16 až 19 století. Odkaz na  www.wallpapers-old-art.tode.cz
Zajímavé netradiční tapety. Staří mistři, 16 až 19 století. Odkaz na  www.wallpapers-old-art.tode.cz



12.2.2001

Pro ty kteří to dočetli do konce a líbilo se jim to
Hlavní stránka povídek

Od 1.1.2019                     návštěv.

Použita počitadla Zeal.cz


© ® Monik.cz