twitter  facebook  google  linkedin  rss  email
M-83     Napsáno - 26.9.2023




Pokračování serie Život v otroctví...


Kapitola třináctá:   Vypadá to, že je to panic.





        Upozornění: Než začnete číst tuto povídku, tato a předchozí povídka s sebou úzce souvisí. Určitě stojí za to, přečíst si je také.


        Jsme konečně zase doma. Markus odjel na další nákup vína a mě tu nechal samotnou. Jel sice jen na dva dni, ale když tu není, tak se celý den nezastavím. Je dobře, že mě Claudie pozvala na večeři, s tím, že se možná trošku pobavíme. Alespoň přijdu na jiné myšlenky.
        Večer jedu přes půl města s větším doprovodem nežli obvykle. Připadám si jako královna. Osm mládenců po zuby ozbrojených, to už něco znamená. Vždycky když tu není Markus, tak je o mou maličkost, větší zájem. Za celou dobu, co jsem tu, se mě sice jen jednou pokoušely ukradnout, ale náznaků bylo za těch pět let několik. Naštěstí to vždycky dobře dopadlo.
        Přijíždíme k nejhonosnějšímu domu v celém městě. Vlastně to není dům, ale celá hromada budov soustředěná kolem vnitřního nádvoří. Jeden velký vjezd pro vozy vpředu a úzká branka pro pěší. To samé, na obrácené straně vzadu.
        Vozy tedy můžou projíždět, skrz usedlost. Obě brány jsou bytelné a mají horní ochoz. Je jasné, že většímu obléhání, by neodolaly, ale proti lapkům, jsou víc než dostatečné.
        Vjíždíme dovnitř. Claudie a jedna její služka na nás čekají, na verandě. Obligátní objetí, číše vína na uvítanou. Nemusím se bát, že s tím vínem něco je. Pokud by někdo chtěl otrávit pána domu, nebo paní, musel by překonat několik bezpečnostních věcí. Sklípek s vínem je neustále střežen a dva ochutnávači vína jsou dostatečnou zárukou. Ani si nesedáme a jdeme do zadního traktu. Sestoupíme z patra do přízemí a vstupujeme do větší místnosti na západní straně. Obklopuje nás příjemný chládek. Posadíme se ke stolu proti dveřím.
        Mládenci z její ostrahy přivádějí kudrnatého kluka. Je to mladíček, snad osmnáctiletý. Moc se mu sem nechce. Současně s ním jdou dvě holčiny. Jedna z nich je Sijana. Je to nádherná poločíňanka. Její máma je jedna z vedoucích ve škole u paní „Li“. Druhou taky znám, říkají jí Mia. Kluk evidentně neví, co se bude dít.

        Přivedou ho dovnitř a nechají stát uprostřed. Připadá mi, a tváří se jako by nevěděl, co od něj budou chtít. Holky se nejdřív postarají o nás. Na stole je nepostradatelné víno, vodu tu nikdo nepije, pečené kuře a malé pšeničné placičky.
        Claudie si bere do ruky pohár s vínem a ukáže mi na druhý, který druhá dívčina rychle nalévá. Džbánek s vínem holčina postaví doprostřed stolku. Trůní se tam hromada čerstvě natrhaného vína a nakrájené voňavé uzené maso. Žádný nůž na krájení. Všechno je to připraveno na jednotlivá soustíčka. I chleba je na pidi kousky.
        Mimo nás pěti tu nikdo není. Dveře zaklapnou, nikdo nás nebude rušit.
        V místnosti mimo stolku a dvou stoliček, na kterých sedíme, je jen širší lavice a uprostřed místnosti, je veliká, zvýšená měkká podložka na spaní. Místnost osvětluje šest velkých olejových lamp. Ventilací na stropě je vidět západ sluníčka. Mimo to, je tu poslední vynález. Trojúhelníková plachta, která je napnutá na dvou větších prutech. Od špičky k průvlaku ve zdi vede provaz, za který někdo pomalu tahá a znovu jej povoluje. Jak se plachta vlní, vytváří příjemný vánek. Jak Vám říkám, absolutní novinka.
        Claudie holkám ukáže, aby začali.
        Obě jdou k mládenci, každá z jedné strany. Kluk před nimi couvá, až se narazí zády na stěnu. Když k němu dorazí, moc se s ním nepárají. Kluk se sice brání, ale obě ho nakonec udolají. Strhnou z něj tuniku a ukážou nám jeho nahou postavu. Pěkná prdelka, není to žádná svalovec, ale podvýživou určitě netrpěl. Vypadá na syna nějakého zkrachovalého statkáře.
        Když se pootočí, uvidím docela solidní příro. Minimálně na dvě ženské dlaně dlouhé. Podívám se pořádně. Korunuje tomu obnažený žalud. Kluk není obřezanej, není to tedy žid, ale žalud je pomalu tak veliký, jako jeden a půl těla údu. Prostě na konci je pořádná bakule. Teď má sice ještě na něm předkožku, ale až se mu postaví, sjede mu dozadu.
        Je to sice běloch, ale nedokážu říct, jaké je národnosti. Má světle kaštanové kudrnaté vlasy. Není ostříhanej, tady dostal se na trh poprvé.
        Okamžitě si dá dlaně před příro, jako by, jsme mu ho chtěli, ukousnout. Stejně tu celou bimbající hadici nedokáže schovat. Stojí u stěny a kouká do podlahy.
        Mladší z holek si bez problémů, ze sebe shodí krátkou tuniku a lehne si na záda. Pohodlně se uvelebí na široké podložce na zemi a rozevře nohy. Pokrčí je a odhalí hezkou kundičku. Má ji hezky upravenou a bez chloupků. Jak se říká, jako dětská prdelka. V okamžiku, kdy roztáhla nohy, tak se jí nádherně rozevřela.
        Děvče se na něj dívá vyloženě vyzývavě. Normálnímu chlapovy by už dávno stál, ale tenhle kluk se dívá pořád do podlahy.

        Když to s ním nehne, začne si ji jemně dráždit.
        Sijana, do něj strčí a ukáže na Miu. Postrčí ho rukou, ale kluk se nemíní hnout. Hrůza normálně by chlap byl už uvnitř, když se mu hezká žena nabídne, ale tenhle ne. Je to docela zklamání.
        Že by to byl panic, nebo ještě něco horšího?
        Nic, je fakt, že se mu trošku ztopořil, ale nic moc.
        Sijana mu řecky povídá „ Hele, když nepůjdeš sám, bude to pak horší..“ Kluk, ani nemukne, jen zakroutí hlavou.
        Claudie, se zdvihne, nechá Miju, aby si vzala na sebe tuniku, a pak zabouchá na dveře.
        Čtyři mládenci z její ochranky jsou tu během několika vteřin. Kluka, který se pořád nechce pohnout, popadnou a přivážou k příčnému trámu střechy. Dodatečně si uvědomím, že provazy tam už byly připraveny. Ruce mu jen provlíknou do smyčky a utáhnou. Podrazí mu nohy tak, že je musí roztáhnout. Připoutají mu je k provazům, co leží na zemi. Lavici, na které seděla Sijana, popotáhnou tak, že ji má mezi roztaženýma nohama.
        Claudie jim pokynutím ruky poděkuje. Mládenci zmizí, jak pára nad hrncem. Jsme tu zase jen my dvě a holky s uvázaným mládencem.
        Už se neudržím. „Je na kluky, nebo co?“
        Claudie jen pokrčí rameny. „Uvidíme, snad ne. Koupila jsem ho včera. Dovezli ho z Ivonie, a nákupčí se mi dušoval, že je to pořádný hřebec“.
        Hřebec to tedy je, ale nějak se zatím neprojevuje.
        Mia znovu shodí tuniku. Tentokrát se posadí obkročmo na lavici. Posune se ke klukovi a podívá se mu zblízka na přirození. Pořád je v takovém polo visícím stavu. Hrábne mu mezi nohy a vezme do dlaně jeho kuličky. Pomalu si s nimi, začne hrát. Žmoulí a koulí si je v dlani. Její dlaň je ale na ně malá takže, zdvihne polovisící příro nahoru a jednu z kuliček vsaje do pusinky. Mládenec sebou viditelně trhne. Stačí si s kuličkou chvilku hrát a klukovi se příro začíná zvětšovat. Pomaličku se staví do normální polohy.
        Mia pustí kuličku z pusinky a vezme si do ní zvětšující se žalud. Bambule na konci se pěkně zvětšila a předkožka sklouzla, jak jsem předpokládala dozadu.
        Kluk sebou škubne a jakoby se schoulil do sebe. Vtáhne břicho dovnitř a skoro přestane dýchat. Pak si pořádně hekne. Začne sebou kroutit, jakoby se chtěl vyprostit z pout. Mia si jeho příro podrží oběma rukama a rty mu klouže po žaludu. Pak si ho vsaje do pusinky a uvnitř mu ho dráždí.
        Kluk se zmítá v poutech, jako šílenec. Hlasitě vykřikuje nějaké nadávky. Konečně poznávám, že je to nějaká okrajová řečtina. Nějaké místní nářečí.
        Těžko je mu rozumět, ale vykřikuje „že tu svini potom uškrtí. Chudák, netuší, co by se mu potom stalo.
        Škubání a kroucení pomalu přestává. Dílem, se mu to asi začíná líbit, a taky, že poznal, že mu to není nic platné.
        Mia si dává záležet. Příro má už správné rozměry. Je to fakt docela klacek. Má co dělat, aby mu ho objala. Jednou rukou mu ho začíná honit, ale kluk je po pár vteřinách na konci. Snaží se ještě ucuknout dozadu, ale Mia si ho podrží. Po pár vteřinách jí stříká do pusinky. Napočítali jsme jich s Claudií šest, možná sedm. Ten kluk je, vlastně byl, asi panic. Tohle určitě nečekal.
        Zůstává v poutech viset za ruce. Dívá se do země a od nás odvrací hlavu. Vyloženě se za to stydí. Normálně chlap, by byl hrdej, na to, že vystříkne takovouhle velkou dávku, ale tenhle ne. Přiznám se, že tohle jsme ani jedna z nás nečekaly.
        Mia vyplivne nadílku do připravené misky. Dává si záležet, aby jí v puse nic nezůstalo. Teprve potom si polkne. Ještě se napije, aby poslední zbytky spláchla dolů.
        Sijana ho poplácá po tváři. Pak ho pleskne rukou po prdelce. Kluk ucukne, co to jde. Pak zůstává znovu viset, uvázaný za ruce.
        Mia jde do rohu k polici, na stěně. Vezme odtud středně velký kus dubového dřeva. Někdo si dal záležet, a vytvaroval ho do podoby pořádného pánského přirození. I tvar žaludu je stejný jako ve skutečnosti. Jen velikost je trošku přehnaná. Vypadá to opravdu realisticky. I žíly na těle příra, jsou vyvedeny ukázkově.
        Claudie na ní zamává, jako že zatím ne. Zabouchá znovu na dveře. Mládenci z ostrahy jsou tu hned.
        Kluka odvážou a posunou lavici doprostřed místnosti. Přivážou ho tak, že je na zádech. Spoutané ruce má pod lavicí, připoutané k spodní podélné výstužné lati. Moc místa k pohybu mu to nedává. Nohy, které má po každé straně lavice mu v kolenou podtrhnou a provaz od nich, k této lati taky připoutají. Není to žádná příjemná poloha, ale co se dá dělat, když nechce.
        Zabouchání na dveře zvečí. Vchází Aristarchus. Majitel tohohle domu a největší vládce zdejšího regionu. To je ten pán, který si mě chtěl prohlídnout, když jsem ještě jako hloupá otrokyně přišla do města. Přišel se speciálně podívat k Markusovi, aby mě viděl. Jako dneska si pamatuji, co řekl „Jsi nádherná. Matka příroda někdy ví, jak správně zformovat ženské tělo a tvář.“
        Obě se s Claudii postavíme a holky se ukloní. Jen mávne rukou. Povinný pozdrav končí. Není mezi námi žádný velký rozdíl, jen holky mu říkají "Pane“, s poněkud větší úctou.
        Pán domu se koukne na mládence a povídá… „Copak náš nový hřebeček, asi se našim společnicím brání, co? Uvidíme, jak si povede“.
        Claudie, jen pokrčí rameny.
        Vypije sklenku vína a povídá „Tak hezkou zábavu“, ještě dodá „Dobrý víno“.
        Claudii políbí na tvář a mě pohladí po předloktí. Otočí se a odchází.
        „Je pořád stejnej, chtěl tě vidět“ povídá Claudie. Jo, mám stejný dojem.
        Holky si k mládenci znovu sedají. Jedna je nad jeho hlavou a druhá mu sedí v úrovni kolen. Mia je dole a začíná si s jeho těšitelem hrát. No hrát, příro je napůl zplihlé, rozhodně se nedá říct, že se mu rychle postaví.
        Holky si to prohodí. Sijana má větší pusu, i když je to asi jedno.
        Změklý úd si vezme do pusinky a prsty mu hmátne pod varlata. Kluk sebou škubne a zůstává napnutý, jak strunka. Pouští ho z pusy a takhle změklý jemně masíruje. Když trošku ztvrdne, začne mu ho jemně honit. Kluk se sice vzepře, ale není mu to nic platný. Přirození se s každým pohybem pomalu staví do správné polohy. Pouští mu varlata a oběma rukama mu stáhne předkožku. Objeví se nalitý žalud. Předkožka zůstává přitažená k tělu, a když uvolní ruce, objeví se v plné kráse.
        Kluk už sebou nezmítá. Totálně to vzdal. Sijana mu ještě víc obnaží žalud, přitáhnutím uvolněné kůže k tělu. Objevuje se obnažená předkožka z druhé strany.
        To je ten správný okamžik, na který čeká. Žalud a dobrá polovina předkožky mizí v její pusince. Přisaje se na zvětšený okraj žaludu.
        Kluk se jen zachvěje, ale drží. Nepokouší se nějak vykroutit. Byla to jen chvilka a najednou je povolnej, jako malý pejsek.
        Když mu rty masíruje zvětšenou část žaludu, začíná si pohekávat, a když se mu přisaje k žaludu a pomaličku hlavou couvá od těla, je úplně hotovej. V okamžiku kdy mu dojede až k dírce a špičkou jazyka mu ji dráčdí, začne se kroutit. Přirozeně cítí, jak mu ji, na okraji šimrá. Ucuknout nemůže a do stran se nevykroutí.
        Sijana si toho je vědoma a tak si ho vychutnává. Když se pod ní přestává kroutit, vezme si celý žalud do pusy. Vezme příro do ruky a pomalu mu ho začíná honit. Žalud má pořád v pusince.
        Pak uchopí příro uprostřed a žaludem si přejíždí po rtech pootevřené pusinky.
        Kluk se přestal zmítat a dívá se, co mu to tam s ním provádí.
        Špičkou jazýčku mu začíná dráždit uzdičku. Dívá se na špičku žaludu z bezprostřední blízkosti. Když se z dírky vyhrne pár kapek, tak přestane. Nechá ho chvilku vydechnout. Potvůrka, skoro ho udělala.
        Sundá si tuniku a pomalu se nad něj postaví. Rozkročí se na ním a pomalu se spouští dolu. Pravou rukou, si podrží jeho příro a pomalu si zkusí, zasunout veliký žalud do sebe. Na poprvé to nejde. Druhý pokus se taky nezdařil, ale po naslinění to už jde. Pomaličku si ho ponořuje do sebe.
        Je asi tak v polovině, když se popotáhne kousek zpět. Vydychne si a pomalu se nabodává dál.
        Po pár okamžicích znovu couvne. Tentokrát je to naposled. Dosedne na jeho podbříšek a na chvíli se zastaví. Fakt, je dobrá. Celý obrovský příro toho kluka má v sobě. Kousek se zakloní, a sáhne si, na boky. Mia se k nim přidává. Pravou rukou vezme kuličky do dlaně. Prsty mu je začne jemně žmoulat. Moc jí to nejde. Sjiana sedí tak, že má celý jeho přirození hluboko uvnitř.
        Dívám se na mládence, Kouká do stropu a ani se nehne. Všichni víme, že rozdíl teplot a sevření dokážou pravé divy.
        Siana se kousek nadzdvihne a předkloní se. Pomaličku ho začíná šukat. Kluk je nejdřív zaraženej, ale potom se uvolní. Svaly na nohou povolí křečovité sevření. Ruce taky povolí a pomaličku se celý uvolnil. Kočka ho šuká pěkně pomaloučku, aby se jí neudělal moc brzo. Tohle je vždycky u těchhle mlaďochů největší problém. Chtějí to hned. Neuvědomují si, o co vlastně přicházejí.
        Kočka si dává záležet. Nerozjíždí se rychleji, spíš zpomaluje. Najednou se zastaví. Cítí přesně, co se odehrává uvnitř. Tutově ještě chvilku a udělal by se do ní. Mládenec na okamžik přestává dýchat. Za momentík se znovu uvolní. Siana se na něm ani nehne, Nechce si ti zkazit, za takovou malou chvilku. Tutově se jí taky líbí, mít takovejhle klacek v sobě.
        Jestli mu stojí, tak jako když ho měl venku, tak se jí ani nedivým. Chvilka napětí odeznívá. Ještě chvilku si jen na něm hoví, ale pak začíná kroutit prdelkou dopředu a zase zpět. Po každém poposunutí se kousek předkloní a pak zakloní. Kluk drží jak beran. Nechává ji, aby si s ním dělala, co chce.
        Sianě se to začíná taky líbit. Bodejť by ne, při každým pohybu dopředu si tře pěkně spodní část poštěváčku. Začíná si pohekávat, ale je stále v obraze. Ví přesně, kdy přestat, aby se jí neudělal.
        Tahle chvíle právě nastává. Kluk se najednou začíná napínat a chvět. Siana se okamžitě zastaví. Mládenec se za chvilku uvolní. Holka je ale potvora. Mladíčka poplácá pravou rukou po tváři a štípne ho do pravé bradavky. Kluk jen vyjekne. Siana se ďábelsky uměje a hrábne mu po varlatech. Kluk sebou silně škubne. Doufám jen, že to nepřehnala.
        Opře se mu dlaněmi o hrudník a nadzdvihne se. Pak ho začne znovu pomaličku šukat. Využívá celou délku přirození a doslova se mu po něm klouže. Občas se zastaví a nechá ho skoro vyklouznout. Mia ho v tom okamžiku vždycky pevně sevře. Mládenec, pokaždý jen vyhekne. Vezme si ho celého znovu do sebe a pak se zastaví. Na klukovi je vidět, že mu ho uvnitř svírá a žmoulá. Celý jde znovu do křečovitého sevření. Siana nakonec povolí.
        Začíná ho znovu šukat. Střídá okamžiky. Prudkých pohybů s jenom malým, ale rychlím pohybem. Nakonec se klouže znovu po celé délce. Vyvrcholí to okamžikem, kdy mu dosedne na břicho a rychle se začne vrtět. Předkloní se a vezme si jeho hlavu do dlaní. Přitiskne svá bimbající se prsa na jeho čelo.
        Tohle už kluk neustojí. Celé tělo je vzepjaté do mostu a jak vidím, kuličky se vzpínají v divokých záškubech. Uvnitř stříká zřejmě jak divoký býček. Škube sebou, jak se chce dostat dostat, co nejdál. Vůbec si neuvědomuje, že to víc už není možné.
        Následující chvilka uklidnění je možná pro něj potupná. Dostala ho holka, a to někteří těžce nesou.
        Siana si stoupá. Můj předpoklad je naprosto správný. Vystříkl jak mladej bejček. Sianě teče semeno po stehnech a ještě ji odkapává z dírky. Musela to být veliká nálož. Kluk se dívá na stranu. Ani se nepokouší po očku podívat se na nás.
        Mia, která to celé sledovala, se konečně dostává na řadu. Bere čistý pruh plátna a přistoupí k mládenci. Začne mu osušovat polozvadlou hadici. Kluk se vytřeští. Dochází mu, že to dneska nebylo všecko.
        Mia se mu přisaje na špičku žaludu a jazýčkem mu dráždí okolí dírka. Příro se pomalu napřimuje do normální polohy.
        Přichází Siana. Byla si trošku ulevit od nálože, kterou ji obšťastnil. Klekne si k nim. Uchopí tělo příra, oběma rukama někde uprostřed. Mia vezma tkanicci, kterou měla uvázanou kolem pasu. Ovine žalud těsně pod rozšířenou částí tak, že překřížení má proti sobě. Trošku přitáhne, aby nebyl úplně volně. Pak pomaličku přitáhne jeden konec k sobě. Když je skoro na konci, přitáhne druhou stranu. Ovíjí mu tkanicí celý obvod rozšířené části.
        Kluk vytřeští oči a vyvaleně zírá. Sijana mu drží ztopořené příro, a i když se kroutí, není mu to nic platné. Mia si ho vychutnává pěkně zblízka. Pomaličku posunuje tkanici tak, že mu vyjíždí na rozšířenou část.
        Mládenec najednou začne mluvit řecky. „Dost, už ne…“ ale za chvilku už nemluví, ale huláká jak šílenec.
        To ovšem neměl dělat. Mia se podívá na svou paní. Ta jen kývne hlavou. Mia mizí za dveřmi. Trvá to jen chvilku a je zpět s dvěma klukama z ochranky. Nic neřeknou, jen zběžně pohlédnou na situaci a přistoupí k chlapci. Jeden mu ucpe nos. Ten zalapá po dechu. Druhý mu rychle vstrčí kus tenkého placatého dřeva do pusy. První mu podrží hlavu, aby sebou neházel.
        „Ať mu kluci neuštípnete zub“ povídá Claudie.
        „Ano paní, dáme pozor“
        V okamžiku mu vzpříčením kusu dřeva, rozevřou pusu. Dřevěná, děrovaná hruška je v ústech za chvilku.
        „Dík mládenci, jakýho ho má?“ jim povídá Claudie.
        Ten mladší se zasměje, „Taky bych ho bral…“
        Oba se zasmějí a mizí za dveřmi.
        Mládenec už jen huhlá. Není mu nic rozumět a za chvilku to vzdává.
        Když se němu holky znovu přiblíží, začne se znovu kroutit. Mia se podívá znovu na svou paní. Ta chvilku váhá, ale pak ukáže prstem ven.
        Mládenci jsou tu okamžitě. Kluka odvážou, vyndají hrušku z pusy a postaví před Claudii.
        „Pitomče, mohl ses tu mít jak v nebi, ale nejsi k ničemu. Sám si se odsoudil k tomu, že půjdeš do dolů. Otroci tam vydrží nejvíc dva roky, tak si to užij.“
        Pitomec jen čumí, jaký to vzalo obrat.
        Claudie kývne na mládence. „Zavřete ho do spodní kobky, ať si tam užije“.


        Tak finíto, Pokračování zas někdy, ale co... další díl se už píše.



                                     Monika


Tato a následující povídka s sebou souvisí. Určitě stojí za to, přečíst si ji také.




                



© ® Monik.cz