Vzbouzím se za svítání. Za ty roky jsem na to zvyklá a moje hlava funguje ve stejném rytmu dál. Oblékám se vedle v místnosti a jdu k sobě do komůrky. Okamžitě zaregistruji, že je tam něco jinak. Vzadu je místnost rozdělena závěsem. Když jej rozhrnu, nacházím na zavěšených podivných prkénkách troje šaty. Nejsou to ty původní, co jsem nosila. V těch, když jsem se ohnula, mi bylo vidět všechno. Tyhle jsou úplně jiné. Jiné hlavně délkou, ale i materiál je naprosto jiný. Jsou daleko měkčí a jemnější, než ty co jsem měla. Dvoje jsou bílé a jedny mají skořicovou barvu. Když se do nich obléknu, vidím, že je mám určitě pod půlku lýtek. Padnou mi přesně. Tohle je určitě práce Farah.
        Není to jen tohle. Zmizel můj starý dřevěný hřeben a místo něj, je tu tenký, bronzový. Hřeben je pro mě s mými vlasy, dost důležitá věc. Jako další vidím, na polici vzadu, ještě další věc. Voňavá kostička o které netuším, k čemu je a další různé misky. Pak dva džbány v koutě u kádě. Na polici objevuji podivnou měkkou věc. Tak tohle bude zase rébus. Ještě, že mám Farah. Jinak by to bylo jako s tou lžící. U lůžka objevuji ještě nové sandály. Nejsou to takové, co nosím, ale s korálky. Jen zírám. Připadám si jak Alenka z pohádky.
        Posadím se u stolu a koukám z okna na probouzející se sluníčko. Až za chvilku si uvědomuji, že mi tečou slzy.

        Není moc času, na nějaké rozkoukávání. Aisa klepe na dveře a pak vchází. Je vykulená ještě víc, než já. Návštěvám není konec. Přichází Farah.
        Jen se usmívá, když jí dávám pusu na tvář. Ještě mě zbývá jeden, komu poděkovat. Ten ale asi sladce chrupe.
        "Tak děvenko, holky přinesou vodu a fofrem se pořádně umýt. Za chvilku je tu pánovo felčar. Ten si tě pořádně prohlídne."
        Uvědomím si, že tohle je ta odvrácená část pohodičky. Ale, za pohodu se musí platit, tak co.

        Po bleskové koupeli se ani se nestačím rozkoukat. Přichází s Farah starší dědula. Umývá si ruce. Musím si lehnout na lůžko a roztáhnou nohy. Prapodivným studeným udělátorem si mě rozevírá. Pak se ještě musím posunout proti sluníčku tak, aby do mě pořádně viděl. Nějakým hadříkem na klacíku mi vjede dovnitř. Jde k oknu a přičichne si. Něco si brumlá pod šedivé fousy. Potom se mi opře o břicho. Chvilku mi je mačká. Vypadá to jako, když něco hledá. Že by to bylo nějak super příjemný, to ani náhodou. Dívám se na Farah, ale ta se jen usmívá. Doufám, že je to v pořádku.
        V duchu si děkuji, že jsem si ji alespoň trochu vypláchla.
        Mačká mi bradavky až to bolí. Dívá se, jestli mi z nich něco neteče. Nakonec si umývá ruce a jde po mých zubech. Hu, tohle nesnáším. Za každý vezme a zatahá za něj, jestli se nehýbe.
        Končí tím, že mi šustí prsty za hlavou. Musím mu ukázat, na které straně hlavy má prsty. Když už je skoro hotovy, odvede mě ke dveřím. Pak jde ke stolu. Něco tam položí. Pak poodstoupí a mám mu ukázat, kolik kuliček hrášku tam položil. Jasně vidím a také mu ukazuji, že je jich tam pět. Můžu se obléci.
        Vypadá, že je spokojen. Farah se jen usmívá. Něco jí říká a pak na chvilku jde ven. Využívám jeho nepřítomnosti a obracím se na ni.
        " Co říkal?"
        " Že jsi k nakousnutí a naprosto v pořádku."
        " To je všechno?"
        " Taky, že až budeš mít děti, budeš mít trochu problémy, abys je porodila. Máš úzkou pánev."
        Koukám na ní s rozšířenýma očima. Přeběhne mi mráz po zádech. Farah se usměje.
        " Měla jsem jí, jako ty. No a mám pět dětí. To se poddá."
        Moc mě tedy nepotěšila. Dědula je tu zpět. Přináší s sebou kulatou dózu s víčkem a malý džbánek také s víčkem. Volá si Aisu, která čeká venku. Něco jí důkladně vysvětluje. Ta mu přikyvuje a pak odchází.
        V překladu od Farah, dostávám menší školení, co a jak dělat.
        Ve džbánku je odporně hořký vývar z bylin. To jsme s děvčaty poctivě popíjeli, každý den ráno a večer. Protože neví, kdy si to budu moct vypít, je to na mě. Tohle je několikanásobně silnější, než ten co pijí děvčata a tak to musím ředit. Ponořit dřevěnou tyčku která je u toho, a pomocí ní, kápnout do číše jen pět kapek. Nikdy víc. Ubezpečuje se, jestli jsem mu rozuměla.
        Říkám si, že to bude pěkný jed.
        Dál mi dává školení, které dni jsou k početí nejnáchylnější, tedy kdy si musím dávat největší pozor.. Musím si to odpočítávat od těch dnů, kdy mám ty ženské problémy. Dělá mi na stěnu čárky a v těch nejproblematičtějších dnech, pod nimi, přidává ještě tečku. Doporučuje v těch dnech použít další mast. Ta se musí zavádět dovnitř pičurky pomocí dřevěné tyčky a dřevěné trubičky.
        Zároveň oboje vyndává z kabely. Tyčky jsou zabalené v bílém plátně. Klade je na stůl a přidává tam ještě něco.
        Nedá na to, že to udělám až pak. Musím se znova vysvléct a ukazuje mi, jak nabrat správnou dávku. Zastrčení dovnitř už nechává na mě.
        Stud musí stranou. Uvědomuji si, že ten člověk mi chce pomoct a ne se na mě dívat, jak si to strkám dovnitř.
        Jako vždy je to na myši. Když nejsem trošku vydrážděná, nejde to a nejde. Nakonec se tam přeci jen dostanu. Nezdá se mu to dost daleko a tak mě nutí, dát si to až na konec. Potom teprve tou vnitřní tyčkou, smím tu mast uvnitř vytlačit. Pak to teprve můžu ze sebe vyndat. Říká, že tu mast, musím mít v sobě, ještě půl dne potom. Jen se usměji. Když to bude jako teď, to abych ji měla v sobě pořád.
        Sem se docela zapotila. Znovu se oblékám. Farah si hraje s něčím na stole.
        Konečně se k tomu dostáváme. Jsou tam úplně nové železné nůžky a něco, čemu nerozumím. Nůžky jsou patřičně ostré, což je dost důležité k sestřihu dole, ale s tou druhou věcí si nevím rady.
        Je to takové malé a ohnuté. Lesklý plíšek, podivně zpracovaný. Trošku to pruží. Pochopím to v okamžiku, kdy mi Farah, s touhle maličkostí vytrhne jeden chloupek obočí.
        Zůstávám fascinovaně stát. Jsem na měkko. Farah se jen usmívá. Nůžky jsou úplný poklad. Musely stát to, co stádo koz. Nedokážu si jejich cenu vůbec představit. Dole jsme měly jedny a ty se půjčovaly, jen někomu. A ta druhá věc, nevím jak to nazvat.
        Dědula se ještě klepne do čela. Zaloví v brašně a podává mě další dřevěnou tyčku. Tak tomuhle nerozumím vůbec. Je to dřevená tyčka, která má na jedné straně napříč vyvrtané malé otvory. Těmito otvory jsou protaženy zřejmě kančí štětiny. Vyčnívají z tyčky jen kousíček.
        Aisa i já, na to koukáme a nevíme, k čemu to slouží. Teprve když si tuhle tyčku dá děda k ústům, obě pochopíme. Slouží to na čištění zubů. Paráda, co jsem se natrápila, vyčistit si prstem zuby.
        Dozvídám se ještě, že do téhle místnosti mimo nás tří a Aisy nikdo nesmí.
        Je to jasné. Je to kvůli tomu blivajzu, co musím pít. Asi to bude doopravdy pěknej sajrajt.
        Pak dostáváme obě vynadáno, že jsem to dva dni nepila a důrazné připomenutí, že ani jedna věc není pro Aisu. Tak tohle je nám jasné.
        Aisa od teď nebude přes den v kuchyni, ale bude sedět přede dveřmi a bude hlídat, aby sem nikdo nevešel. Pomyslím si, že bude radostí bez sebe.
        Konec šmytec. Děda odchází a já se jdu připravit na cestu s Melikem.

        Jedeme do dvou pánovo statků. Veze mě představit a mám okouknout a případně vybrat čtvrtou holku na obsluhu místo mě.
        Aisa mě pomáhá s oblečením.
        Šaty padnou jako ulité. Farah má prostě oko.
        Problém nastává s vlasy. Nechci si komplikovat život a chci si svou hřívu schovat pod šátek. U šatů byly také dvě zvláštní pokrývky hlavy.
        Dostat vlasy správně pod přehoz, muslimky mu říkají hijab, nám dalo pěknou práci. Pokoušely jsme se, o to s Aisou, ale Farah nám musela nakonec trochu pomoct. Celý dlouhý ohon jsme svázaly do sebe a přichytily k ostatním vlasům ozdobnými šňůrkami. Stal se z něj drdol. Zbytek ohonu jsme nechaly čouhat vzadu dolů, jako štětičku. Výsledek nás docela překvapil. Vypadá to, že mám teď víc vlasů, než je pravda. Přehoz se skládá ze dvou šátků. Jeden je přímo na vlasech a druhý jako přehoz. Ten si musím držet rukou. Potvora pořád mi sjíždí.
        Beru si nové sandály. Trocha marnivosti nevadí. Červená tkanice kolem pasu prý nemusí být. Je jen na mě, jesli si ji chci vzít. Jasně, že nechci. Konečně jsem hotová.

        Melik čeká u schodů. Poprosím ho o chvilku a jdu k pánovi. Poprvé použiji svého práva jít dovnitř bez ptaní. Zeptám se jen v předpokoji Evy, jestli je pán sám. Pak vklouznu dovnitř.

        Sedí u stolu a snídá. Zdvihne oči. Podívá se na mě a obličej se mu rozsvítí v širokém úsměvu. Zjevně se mu moje druhé já, líbí.
        Předvedu se mu ze všech stran. Paráda, když se otočím, cíp šatů za mnou zavlaje. Dostává nádherný políbení. Není třeba žádných slov.
        Sehnu se k němu, aby nevstával. Jsem v předklonu a jemu to nedá. Chce mi sáhnout na prsa, ale tady to nejde tak lehce, jako minule. Plácne mě po prdelce a povídá.
        "Jeďte, stejně máte zpoždění."
        "Už mizím. Večer se uvidíme." Odpovídám a odšustím ven. Eva mě počastuje trochu kyselým úsměvem, ale to už je mi jedno. Upaluji k Melikovi a za chvilku vyjíždíme z brány.

        Sluníčko je už vysoko, když vjíždíme s károu, na nádvoří statku. Nikdy jsem tu nebyla. Melik se rozhlíží. Okamžitě k němu upaluje, skoro poklusem, menší muž. Uklání se a Melik mu něco povídá. Pak se otáčí ke mně.
        "Přikázal jsem mu, aby tu okamžitě všichni nastoupili. Bude to jen na chvilku. Všichni tě musí poznat. Potom je pošleme zase do práce.
        Nádvoří se plní a jenom zírám. Nejsou tu jen chlapy, Těch je tu jen pár, většina je mladejch holek. Některý mají na ruce i malé mimina. Všehochuť národů. Černošky, mulatky i bělošky. Jen zírám. Vzadu v přístřešku se pod dohledem starších chlapů, tlačí hromada malých dětí. Všichni mě chtějí vidět. Těch pět starších chlapů jsou asi dozorci.
        Melik má menší proslov, zřejmě něco v tom smyslu, že tu budu taky poroučet a že se mým přáním musí okamžitě vyhovět. Něco potom dodává. Dav se rozchází. Zůstává tu skupina mladých holek a ten pidimužík, který k nám hned ne začátku připelášil
        Melik se ke mně otáčí.
        " Nechal jsem tu všechny, které se ještě nedostaly k Ismailovi a nemají děti, ale že tu s nikým nic neměli, to samozřejmě nemůžu zaručit."
        Pidimužík je staví do řady.
        Nikdo nesmí poznat, že to dělám poprvé. Prohlížím si je jednu po druhé.
        Dvě jsou naprosto mateřský tip. Široké boky a prsa jak po dvou dětech. Další tři jsou černošky. Ze stávajících třech pánovo holek obsluhy, jsou dvě černošky. Asi mít ze čtyřech holek, tři černošky, není to pravé. Také je posílám pryč. Další dvě jsou vyloženě ošklivý. Někomu se můžou zdát normálně hezký, ale mě ne. Zbývá jich ještě několik. Žádná mě ale nezaujme. Měla jsem divný pocit a strach, že někoho musím vybrat, ale teď si říkám, že z těchhle žádnou.
        Na konci je jedno děvče. Je předposlední a nenápadně se schovává. Ebenově černé vlasy a mandlové oči. Vytáhnu jí z řady. Je to ještě dívka. Může jí být maximálně šestnáct let.
        Melik ostatní posílá pryč. Za chvilku stojíme uprostřed dvora jen my čtyři. Melik jí nechává svléknout.
        Pěkná postava. Černý rašící chlupatý klín. Hezká malá prdelku. Žádné křivé nohy. Sice malá prsa, ale to jí časem doroste. Ksichtíkem i barvou kůže, mě připadá, že pochází z Egypta. Líp by se to dalo zjistit, kdyby měla ofinu, ale takhle? Je příšerně oštucovaná. Ten, kdo ji stříhal, se na ní tedy vyřádil. Otroci sice musí být ostříháni na krátko, ale tohle. Nechávám ji zdvihnout ruce. Podpaží má holé, ale dole, to je hrůza. Ukazuji jí, že má odevřít pusu. Vím, že tohle je jedna z věcí, které mě šíleně vadily.
        Bez problémů poslechne. Nemá se za co stydět. Zuby jak perličky. Viditelně žádný kaz, kéž by jí to vydrželo.
        " Meliku, je mladá, ale škoda o ni přijít. Za dva, tři roky bude k nakousnutí. Rozumí nám ten dědula?" Mluvím opatrně a potichu, kývnu směrem k tajtrdlíkovi.
        " Ne, je místní."
        Poprvé v životě jsem ráda, že s někým můžu mluvit a někdo jiný mi nerozumí.
        " Mají tu kuchyň?"
        " Samozřejmě."
        " Nevíš, kde dělá Na poli, nebo někde jinde."
        Melik chvilku mluví s dědulou.
        " Dělala na poli, ale od teď, je už v kuchyni."
        Čte mi myšlenky. Jen dodávám. " Ať k ní nikoho moc nepouštějí, však víš, jak to myslím, žádný Ismail a podobně, jo a od teď, žádné stříhání vlasů."
        Melik tlumočí mé přání dědulovi. Děvče se obléká a pak se na mě dívá s vykulenýma očima.
        Nedá mi to.
        " Ty mi rozumíš, viď."
        " Ano, paní." Odpoví mi. Jen se usměji. Doopravdy je asi z Egypta.
        " Takže jsi tomu rozuměla."
        " Děkuji, paní."
        Teď je udivený pro změnu ten dědula. Melik se jen uculuje po straně.

        Pospícháme. Máme před sebou, dnes ještě jeden statek.
        Dostáváme napít a nasedáme znovu na káru. Pro jistotu jsem si po celou dobu nechala přehoz na hlavě. Je to sázka na jistotu. Nikdo venku nemusí vidět mou barvu vlasů. Nikdo mě k tomu sice nenabádal, ale mám lepší pocit. Melikovi se to takhle, určitě víc zamlouvá. Sice nic neřekl, ale je to na něm vidět. O mládencích z doprovodu, ani nemluvě. Jsme prostě jen tuctoví obchodníci, jedoucí po cestě. Že by to bylo, ale pohodlné, to ani náhodou.
        Tak tedy, drncáme na káře. Jeli jsme po římské silnici, tam to bylo v pohodě, ale teď jsme odbočily na cestu k statku.
        Ptám se Melika, proč nejede na koni. Všichni mládenci co jsou s námi, totiž jedou na koních. Jen my tři se drncáme na káře. Tedy my tři, já, Melik a kočí. Odpovídá mi, že na koni se v životě vyřádil, víc než dost. Prý je mu lepší sedět pohodlně na káře.
        Pravdou je, že pod sebou máme nastláno tolik kožešin, že to nahoru a dolů, moc nehází. Občas to škubne jen pěkně do strany. Konstatuje, že je to pořád lepší než jít pěšky. Tak v tomhle s ním naprosto souhlasím.
        Ještě kousek a vjíždíme do dvora. Tenhle statek je mnohem větší, než předtím. Asi správce, stojí s dvěma chlapíky u brány a jdou za námi, než zastavíme. Obligátní představování. Všichni se přede mnou mírně ukloní. Že by se jim to zamlouvalo, to ani náhodou. Po pravdě, ani se jim moc nedivým.
        Blázinec kolem otrokyň necháváme na pak. Máme připravený oběd.

        Je to stejný oběd, který je pro všechny. Nedělá se tu žádný rozdíl mezi otrokem a pánem. Jen jíme v domě a ne pod přístřeškem. Obědvám jen s Melikem a správcem. V místnosti nás obsluhují dvě docela pěkné holky. Tyhle jim, ale nemůžu sebrat. To by nebylo fér.
        K jídlu je fazolová kaše a je v ní i kousek masa. Nebudu daleko od pravdy, že je to vařená slepice. Kousíčky bílého masa nejsou skoro viditelné. Byla to asi jedna slepice na padesát lidí. Podle toho, koho jsem viděla na dvoře, tu ale nikdo neumírá hladem.
        Je příšerné vedro. Skoro závidím těm lidem venku. Musím si na chvilku sundat ten hijab, jinak se zblázním. Nejsem zvyklá, takhle se trápit.
        " Můžu si to na chvilku sundat?" Otáčím se k Melikovi.
        " Tady uvnitř ano, ale venku bych si ho nechal."
        Povolím zavázání a svezu si přehoz za hlavu. Uvědomím si, že správce sedí po mé pravé ruce až v okamžiku, kdy mu vypadne lžíce z ruky. Vytřeštěně na mě zírá. Jak se říká, čumí jak na zlaté prase.
        Melik se radši kouká na druhou stranu. Koutky úst se mu poškubávají.
        Správce je typicky venkovský balík. Čumí na mě s otevřenou pusou. Už lituji, že jsem si ten přehoz sundala. Napiji se a vstanu. Mám pocit, že mě spolkne.
        Hijab si znovu dávám přes vlasy. Dá to chvilku práci, než ho urovnám. Melik také vstává. Sakra, nenechala jsem je dojíst. Když jsem vstala já, musí i oni. Co se dá dělat. Snad to přežijeme.
        Melik se ke mně pootočí a povídá.
        " Musím Vás upozornit, na jednu věc. Pán tady má ve zvláštním domě, několik svých předchozích, jak bych to řekl, děvčat. Jsou tu se svými dětmi. Předpokládám, že ty necháme na pokoji."
        " Určitě, není důvod, je jakkoliv rušit."
        Věděla jsem, že jednou budu muset otevřít tuhle Pandořinu skříňku. Ale, že to bude zrovna tady? Uvědomuji si, že je to chlap s velikou mocí a vlastně by mě překvapilo, kdyby neměl někde svého potomka. Jak ho znám, rozhodně by ho neprodal do otroctví.
        " Kolik?" Ani to nestačím dopovědět.
        " Čtyři děvčata a tři chlapci. Nejmladšímu klukovi je rok a něco, nejstaršímu devět let. Pán sem dojíždí jednou za měsíc, a nezůstává přes noc. Děti se učí od mala latinu a starší navíc, číst a psát. Všichni, včetně matek jsou svobodní lidé a mohou kdykoliv odejít."
        Jen zírám. Melik snad doopravdy čte myšlenky.

        Jsme na dvoře. Všechno jde bez problémů. Představení mojí maličkosti a pokyn k rozchodu.
        Na dvoře zůstává několik děvčat. Většina je bohužel černošek. Ty posílám všechny pryč. Zůstává tu několik bělošek a mulatek. Jedna holka se vymyká všem ostatním. Je taková podivná. Není to běloška, ani mulatka. Vlasy černé jako uhel, je zas šíleně opidlaná. Oči šikmě protažené, nos jako knoflík. Je docela malá a mezi všemi je nejmenší.
        Když se na ní podívám, neuhne očima, jako většina. Naopak vzdorovitě se mi dívá do očí. Přejdu k dalšímu děvčeti. Je to hezká mulatka. Není jí moc. Je jí určitě míň než mě. Takový hezký kuře.
        Ostatní nejsou nic moc. Posílám je pryč. Dvůr se vylidnil. Je to jako když se hodí kámen, mezi holuby. Všichni přede mnou prchají Moc se jim nedivým. Mají mě za absolutního nepřítele.
        Najednou mě něco napadne. Otočím se k Melikovi.
        " Můžu vidět ty pánovo předchozí děvčata?"
        " Jistě, žádný problém. Chcete vidět i děti?"
        " Ale Meliku, vždyť víš, proč je chci vidět. K tomu nepotřebuji jejich děti."
        Jen se usměje a pokývá hlavou. Otočí se a chce něco říct správci. Zastavím ho ještě, když se nadechuje.
        " Dojdu se na ně, podívat sama. Nechci, aby sem chodily."

        Správce upaluje přede mnou. Je tedy aktivní, až moc.
        Děvčata si hrají s dětmi. V okamžiku kdy přicházím, všechny vstávají Je mi to až trapné. Uvědomuji si, že se sem někdy budoucnu můžu klidně dostat i já.
        Dostávám se do slepé uličky. Chtěla jsem je jen vidět, ale najednou je mi hloupé nic neříct.
        Melik to na mě vidí a vyvádí mě z trapné chvilky. Něco jim říká a děvčata ho napjatě poslouchají. Pak se otáčí ke mně.
        " Říkal jsem jim, že se nemají čeho obávat, ani oni, ani děti. Že jim chcete maximálně pomáhat. Nemohl jsem jim říct, že si je chcete prohlédnout."
        " Dík, za to. Docela mě to zaskočilo."
        Prohlížím si je pokud možno nenápadně. Výsledek mě dostává. Mamin je jen pět. To znamená, že s některou má víc než jedno dítě.
        Pak si uvědomuji, že jedna je absolutně bílá. Dvě jsou mulatky a dvě vypadají na Arabky, tedy alespoň podle nosu. No, moc mě to nepomohlo.
        " Zajímavý, co. Je problém vybrat pánovi jednu, tak aby se mu líbila." Povídá vedle mě Melik.
        Pokrčím rameny. Uvědomuji si, že všechny maminy, co tu vidím, mají husté vlasy. Prsa mají určitě jiná než před dětmi. Na to nemá cenu se spoléhat. Soustředím se tedy na zuby. Všem svítí z pusy zuby jak perličky. Všechny mají hezký prdelku. Ani jedna není malá. No alespoň něco.
        Nepatrně se jim ukloním a jdu zpět k čekajícím děvčatům.
        Melik jde vedle mě. Nedá mu to a povídá.
        " Ta úklona nebyla nutná, ale určitě Vám u nich prospěla."
        Přicházíme do středu dvora. Projdu kolem děvčat. Chvilku se na ně dívám. Čím dál víc se mi líbí ta mulatka. Nechávám si přinést hřeben.
        Projedu hřebenem vlasy u mulatky. Má je nádherně hustý. Žádné stopy po vších. Žádné hnidy na vlasech. Projedu jí kštici několikrát, abych se ujistila, že je v pohodě.
        Pak zajedu zezadu hřebenem do vlasů té druhé. Vši hnidy, vidím skoro okamžitě. Ani se nesnažím dál to rozpitvávat. Okamžitě se zbavuji hřebenu a lifruji ji pryč. Je to síla.
        Nic neříkám, ale správce od Melika, dostává svůj díl Ten rudne v obličeji a nejraději by propadl do země.
        Nechávám si svléci tu dívčinu. Chci ji vidět doopravdy celou nahou. Je to sázka na jistotu. Nic mi nesmí uniknout.
        Je pěkná. Hezká prdelku, malá prsa. Tělo bez poskvrnky. Štíhlé dlouhé nohy. O to má kratší tělo, ale sluší jí to.
        Nechávám ji vyzout ze sandálů. Štíhlé kotníky a pravidelné palce. Dívám se jí na nehty u rukou. V rámci možností, bez problémů. Je na ní vidět, že dělá na poli. Má otlačená kolena a ulámané špičky nehtů. Nechávám jí otevřít ústa. Zuby jsou bez problémů.
        " Meliku, to samé, co u té předchozí. Žádný pole, do kuchyně, žádné stříhání, žádného chlapa!"
        Holka na mě kouká a zjevně mi nerozumí. Nevadí, podstatné je, že mám první adeptku.

        Melik vydává patřičné příkazy a správce ji postrkuje pryč. Chudák holka, ani se nemůže obléci. Posbírá si věci a upaluje popostrkována správcem.
        Tak toho bych chtěla tak mít, za správce. To bych tedy vykvetla.

        Sedáme si s Melikem na káru a s velkým poklonkováním vyjíždíme ven. Jedeme zpět po silnici, ale nevjíždíme na hlavní římskou cestu. Přejíždíme jí kolmo a pokračujeme dál po jiné cestě. Je skoro stejně dobrá jako ta římská. Pokračujeme přes rozsáhlá pole a háje s datlovníky. Občas přejíždíme přes zavodňovací kanály a projíždíme kolem shluků chýší.

        Je už pozdě. Je mi jasné, že se do večera domů nedostaneme. Najednou se v dálce objeví veliká řeka. Jedeme po jejím břehu až k veliké zdi. Projíždíme bránou a zastavujeme na velikém dvoře. Vypadá to tu hodně podobně jako u nás, jen je to tu mnohem větší.
        Mládenci odvádějí koně do ohrady a já s Melikem jdeme do domu.
        Přichází starší žena. Zřejmě paní domu. Melik s ní prohodí pár slov a mizí v prvním patře domu. Žena mě uvádí do přízemí a já konečně usedám na neškubající a neskákající lavici Konečně můžu sundat přehoz a šátek. Trocha údivu nad mou barvou vlasů, ale jen na chvilku. Dostávám napít a konečně se dozvídám, kde jsem
        Je to jeden z několika domů Quinta Caecilia Piuse. Nevím, kdo to sice je, ale doufám, že se časem objeví. Po občerstvení jsem pozvána na prohlídku domu. Dozvídám se také, pravý účel návštěvy. Bude to soukromá ukázka. Čeho sice není řečeno, ale je mi to jasné.
        Dozvídám se také, že moje průvodkyně se jmenuje Claudia. Je to určitě římské jméno. Ptám se, jestli pochází z Říma a dozvídám se že ne Je z města Apolonia. Leží v Egyptě na pobřeží moře. Mluvíme spolu dost lámaně, ale když zjistím, odkud je, promluvím na ni svým rodným jazykem
        " Rozumíš mi?" Trošku udiveně se na mě dívá.
        " Odkud jsi?" povídá skoro čistou mojí mateřštinou.
        " Kousek od města Tyra v Egyptě."
        " Tak to by mě ani náhodou nenapadlo. Vypadáš spíš na děvče ze severu."
        Stavidla se očividně uvolňují. Jdeme do patra domu a usedáme na upravené střeše vedle stojícího domku. Je to tu jako květinová zahrada. Vůbec si nepřipadám, že jsem ve výši prvního patra. Je odtud nádherný rozhled. Když si stoupnu k hliněné zídce, která je tu, pravděpodobně proto, aby se nikdo nezahučel dolu, slyším známý hlas. Okamžitě se mi vybaví stařík v amfiteátru ve městě. Docela to se mnou škubne. Když se otočím, dost se mě uleví. Můj pán jde vedle něj.
        Skutečně je to ten stařík, ke kterému se všichni chovaly co nejvíc uctivě. Scházejí po třech schůdcích na naši úroveň. Chci se uklonit, ale Claudia mě chytne za ruku a dává mi najevo, že ne.
        Stařík se usměje a povídá.
        " Žádné oficiálnosti. Dnes žádné úklony, ano!"
        Otočí se k mému pánovi. "Markusi, budeš si s ní ještě o mnohém promluvit."
        " Claudia, provedla jsi ji po domě, ukaž jí všechno. Ať se nemusí ničemu divit. My si ještě něco musíme probrat a po večeři si všichni sejdeme dole."

        Jdeme do zadní části dvora. Moje vlasy jako vždy budí pozornost. Najednou se z nějakého domku vyloupne Aisa. Přiznám se že je to nečekané překvapení. Jdeme do místnosti, kterou si Aisa okupovala. Sednu na stoličku, aby mě mohla pořádně učesat. Dnes moje vlasy dostaly pěkně zabrat. Za chvilku je všechno v pořádku a se svým pověstným ohonem, jdeme na další prohlídku. Celý dvůr je pořádně rozlehlý.

        Zastavujeme se u vnější zdi. Claudia volá někoho, kdo je v domku naproti. Přichází perfektní mládenec. Prý je mu dvacet let. Je to vysoký a doslova nabušený svalovec. Claudia mu něco přikazuje a on se před námi bez problémů svléká. Můžu si ho prohlédnout doslova zblízka.
        Nejdřív je mi to docela trapné, ale pak si uvědomím, že je to předvádění je hlavně kvůli mně.
        Černé krátké vlasy, pěkné tělo, nádhernej zadek Vypadá to na Araba. Nevím čistokrevný běloch to není. Je neskutečný jak ten zadek dokáže sevřít. Dívá se na mě jen chvilku a polovisící příro se okamžitě postaví. Co postaví, je z něj prohnutý trčící tvrdý klacek. Předkožku má okamžitě vzadu, a nalitý žalud se vábivě leskne.

        Opře se o zeď za sebou a dívá se na mě. Neodolám a musím se mu na něj podívat. Normálně se chvěje a docela jasně můžu poznat, jak mu tepe srdce. Varlata visící pod tělem jsou jak dva dvě mandarinky v plátěném pytlíčku. Je vedro a tak je má pěkně daleko od těla. Rošťák jeden, nedá mu to. Musí si s ním na mě zakývat.
        Claudie má s sebou malý bičík. Je to ten, co se používá na koně.
        Pomalu mu s ním hrábne mezi nohy. Přizdvihne jedno varle, abych si je mohla prohlédnout. Kluk drží a ani se nehne. Tvrdě se dívá kamsi do dáli a myslí si své. Pokušení podržet ho ve své ruce, je obrovské, ale vím, že to nesmím udělat.
        Ukáže mu, aby se otočil. Zapózuje a sevře zadek. Nádhera, je to super kluk. Plácne ho po prdelce bičíkem a ukáže, aby šel dovnitř. Příro se klátí před ním a nevypadá to na to, že by mu jen tak splihlo.
        Claudia volá další jméno. Je to tentokrát černoch. Zase mladý kluk, taky korba. Bicepsy jak kámen, ale to co se mu bimbá mezi nohama, když se svlékne, jsem doopravdy nikdy neviděla. Vypadá to, na kus černého klacku. Jeho příro je možná tak dlouhý jako moje předloktí. Je to klasický černoch, rty a celá stavba těla tomu napovídá. Je nádherný, jako kluk je k nakousnutí.
        Když se mu podívám na žalud, který se právě vyloupnul z předkožky, zachvěji se. Normálně mi přeběhne mráz po zádech. Tak tohle, bych v sobě nechtěla mít. Má ho jako malý hřebec. Péro se ani nemůže naplno ztopořit. Je takové polobimbající, ale přesto mu pořád mohutní. Uvědomím si, že ho má sice dlouhého, ale co je na něm nejvíc podivné, je tvar žaludu. Na konci těla údu vypadá jak palice. Žalud má o polovinu tlustší nežli to, co ho nese. Koule, co se mu bimbají v rozkroku, má obrovské. Skoro to všechno, až nahání hrůzu. Tedy tohohle, až uvidím večer v akci, to bude něco.
        Nakonec se po zavolání objevuje mladík, který je jako andílek. Není to extrémní svalovec, ale je nádherný. Hnědé kaštanové vlasy má kudrnaté. Malý nos a úzké boky.
        Když se svlékne, vynikne jeho prdelka. Schválně s ní zakrouží. Svaly na zadku mu jen hrají. Příro které se mu okamžitě začíná stavět do správné polohy je taky pěkné. Žádný tlustý neforemný klacek. Pěkné veliké péro s nádherným žaludem Ten se vyloupne z předkožky skoro okamžitě, jakmile dosáhne vodorovné polohy. Úd se mu pořád zvětšuje, ale už nestoupá nahoru. Zůstává pořád jen trošku víc nahoru než vodorovně. Mizera jeden, je taky k nakousnutí.

        Představení končí, jdeme si sednout do chládku pod palmy. Je to malý kousek od hlavního domu. Claudia pak posílá mladou dívku pro ovoce a vodu. Víno se tu moc nepije, prý až večer. Není tu žádné oddělení mezi pánem a otroky, alespoň ne viditelné. Vypadá to, že tu není žádná zahrada pro panstvo. Nic takového. Všechno je to nějaké uvolněnější. Do hlavního domu nejde nikdo, co tu nemá dělat, ale jinak na pohyb lidí tu dohlíží jen dva mládenci, u brány.
        Claudie se mě ptá, jak jsem se tu ocitla. Když jí povím celý příběh, začne se usmívat. Cítím, že její život byl ze začátku hodně podobný mému.
        Jdeme se ještě podívat kde budu spát. Je to v přízemí hlavní budovy. Aisa už tam vesele řádí. Vedle je místnost kde jsou naši mládenci z ostrahy. Claudia spí naproti přes chodbu. Můj pán Markus, bude dnes spát nahoře. Takže je to skoro stejné, jako u nás.
        Ještě se jdeme projít ven za bránu. Čtyři naši mládenci jdou s námi.
        " Pořád tě hlídají?" Ptá se Claudia.
        " Jo pořád, někdy mi to vadí. Je to jak ve zlaté kleci."
        " To víš, jsi vyjimečně hezká a hezké věci se musí hlídat"
        Slunce zapadá a je za námi vyslán malý kluk, že je večeře na skoro na stole. Claudia mě odvádí do místnosti kde jsem byla dnes odpoledne poprvé.
        Máme nádherně propečené kuře. Je toho ale taková porce, že to nedokážu sníst. Polovina kuřete je na mě opravdu moc. Claudia se s tím taky potýká. Pak se neudrží a povídá,"Chtějí nás zničit"
        Ke kuřeti trocha dobrého vína a jsem připravená usnout. Dnes to ale jen tak nepůjde. Bude to dlouhý den.

        Čekáme, až nám dají vědět, kdy se máme přidat k našim pánům. Krátíme si čas vyprávěním o tom, kde jsme se narodily a co jsme dělaly jako malé holky. Čas utíká jako voda.

        Je čas. Zvedáme se a jdeme ven. Dostávám se do miniaturní arény. Je to skoro jako ve městě. Je tu malé pódium a několik stolků a lehátek. Jsou ve třech rovinách. Naši páni jsou nad námi na té nejvyšší. Usedají do nádherně vyřezávaných křesel. Vánek povlává se hadrovou zástěnou. Je příjemně. Příjemně se ochladilo.
        Claudie mě vede. Sedáme si o patro níže. Musím si dát pozor. Zjišťuji, že křesílko do kterého si sedám, je houpací. Claudie si sedá do druhého. Mezi sebou máme Prázdný stolek.
        Během okamžiku přisviští mladé děvče s džbánem, ve kterém je voda. Druhý s vínem a poháry je tu za chvilku. Stolek mezi námi ještě zaplňuje mísa s ovocem. Vedle každé z nás je druhý stolek s miskou ve které je voda, a suchý kus plátna na utření. Řekla bych kompletní servis.

        Zazní gong, představení začíná.
        Z bočních dveří přichází kluk, kterého jsem viděla odpoledne jako prvního. Přivádí za ruku s sebou pěknou, no doslova krásnou kočku. Vlasy dlouhé splývající, do půli zad. Černé jako uhel. Přecházejí v záři pochodní a luceren až do fialové barvy Plná ústa, malý nos. Ouška obtěžkaná velkými náušnicemi. Dlouhá nádherná šíje.
        Ještě nežli z ní svlékne tuniku, je vidět, že má nádhernou prdelku. Boky a prsa taková, že by si o nich většina žen nechala zdát. Je poměrně vysoká, ale ke klukovi se přesně hodí. Dostává milenecké políbení. které pěkně žhavě oplácí.
        Tunika sjíždí dolů a objevuje se bezchybné tělo. Prsa má nádherně pevná.
        Kluk ji hladí po zádech a hraje si s jejími vlasy. Když si přitáhne její hlavu a donutí ji zaklonit, vyniknou nádherně tmavé bradavky, které mají pěkně vystouplý střed. Dlouhé prsty na rukou, jen umocňují její krásu.
        Přenesu pozornost na toho mládence. Je už taky nahý a jeho tuhý klacek se jí opírá o bříško. Vezme ji za prdelku, a odnese si ji, na velké lůžko které je na pódiu. Položí si ji naznak a pomalu té kočce roztáhne nohy.
        Všechno vidíme naprosto zřetelně a zblízka. Sedím od nich nejvíc tak pět kroků. Zjišťuji, že není naprosto holá, ale má nad poštěváčkem nádherně sestřižený trojúhelník.
        Sama roztáhne stehna do velkého véčka a nechá mládence, aby se s ní pomazlil.
        Kluk jí roztáhne hnědé veliké lapličky. Objevuje se poštěváček. Jazykem přejede lehce po vnitřní straně pičurky. Děvče si chvilku hraje s vlasy, ale pak si ruce dává pod hlavu.
        Mládenec ji několikrát přejede jazykem po vnitřních částech, ale pak ji začne dráždit špičkou jazýčku. Děvče na to reaguje docela brzo.
        V okamžiku kdy se jí přisaje na poštěváčka a začíná ho zpracovávat rty, si vyhekne. Okamžik potom se jí viditelně cuknou svaly na vnitřní části stehen. Kluk si ji podrží a znásobí úsilí. Děvče se prohne v zádech a pomaličku jde do mostu. Nakonec se přizvedne na lokty a dívá se mátožně, co jí to tam provádí. Tohle všechno se odehrává během několika okamžiku.
        Rošťák jeden. Nejdřív znásobil ještě víc úsilí, ale když si uvědomil, že to asi přehání, ubere. Projíždí ji roztaženou štěrbinku pomalu, ale zato pořádně. Děvče je sice pořád na loktech, ale hlavičku má zakloněnou dozadu. Po každém přejetí jeho jazyku přes poštěváčka se celá jemně zachvěje.
        Mládenec víc přitlačí a holka si začíná pohekávat. Pořád to zadržovala v sobě, ale teď je to už silnější než vydrží.
        Všude je ticho, že by bylo slyšet větvičku na zem padnout. Je slyšet jen ty zvuky, které provázejí jejich nádherné dráždění.
        Kluk se posune trošku dolů. Levou rukou jí roztáhne lapličku a pravou jí vjede dvěma prsty dovnitř. Je nad ní nakloněný trošku ze strany, zřejmě abychom to všechno viděli.
        Prsty si s ní hraje uvnitř a jazykem dráždí její obnažený knoflík. Děvče chvilku drží, ale pak je toho na ní moc. Začne sebou škubat a kroutit. Vidím na jeho ruce, že má celou dlaň vlhkou. Kočka sebou ještě několikrát zachvěje, potom se mu vysmekne a popoleze do středu lůžka.
        Okamžitě se otáčí na kolena a je připravená, nechat si ho tam dát zezadu. Klukovi se nemusí nic ukazovat dvakrát. Nádherná prdelka, připravená nechat si to udělat, co víc si přát. Poklekne za ní. Děvče si jen
        hekne, když do ní zajede. Mládenec chce chvilku počkat, ale ona je čertík. Začne sama přirážet. Kluk se nijak nesnaží, hrát si s ní, ale zato poctivě drží. Kočka se sama, divoce šuká On jí to jenom pěkně umožňuje. Za chvilku je mládenec kousek vzadu, normálně ho odšukala po lůžku kousek dozadu.
        Nevěřím vlastním očím. Nabodává se zuřivě na ten jeho neuvěřitelně dlouhý klacek až ke kořeni. Nakonec ji to unaví. Nikdo nedokáže jet tímhle tempem dlouho. Zastaví se a čeká. Kluk se kousek posune a začne jí pomalými pohyby šukat. Hezky pomaličku a procítěně. Žádný spěch. Drží si jí kolem boků, aby se mu neposunula. Pokaždé vyjede ven skoro celý a pomalu jí ho tam zasune až po kořen. Děvče drží bez problémů. Musí ji mít pořádně dlouhou, když ji to nebolí. Pevná prsa se jí zachvějí jen při rychlejším dorazu. Parádně si to užívá.
        Mládenec poznenáhlu zrychluje a mění směr zasunutí. Jedou stále rychleji a rychleji. Z pomalého procítěného tempa, se stává doslova zuřivá šukačka. Prsa se jí hází a kočka na něj, začne něco pokřikovat. Mládenec ještě zrychlí a mému velikému údivu se do ní udělá. Několik silných záškubů a je to v ní.
        Cítím v sobě uvnitř, jak se svírám. Jako by se do mě udělal.
        Klukovi se kuličky ještě poškubávají a péro má pořád uvnitř. Kočka je na loktech a je zřetelně vidět, jak se jí poškubává bříško.
        Žádný ukázání, kolik toho dokáže ze sebe vydat a jak daleko může dostříknout, nic takového.
        Uvědomuji si, že tohle není jen tak nějaká podívaná. Díváme se právě, na akt zplození nového človíčka. Ten kluk ji dělá dítě a je jen na něm, jak to provede.

        Myslím si, že je to konec, ale opak je pravdou. Děvče se spouští na břicho. Neuvědomila jsem si, že celou dobu měla pod sebou polštářek. Nyní si ho posunuje pod břicho a nechává vyšpulenou prdelku s pičkou. Mládenec je pořád v ní a nemíní se jen tak vzdát další příjemné šukačky.
        Klekne si nad ni a předkloní se. Zasune dlaně pod její prsa a vezme si je do rukou. Pomalu se začne pohybovat. Kousek po kousku přidává. Za chvilku je nucen ubrat. Jasně děvče sevřelo prdelku a snaží se mu v pohybech zabránit. Mokrá dírka a parádní výstřik dělají své. Jediné co dokáže, je to, že mu ho sevřením pěkně rajcuje. Mládenec nad ní udělá most a šuká ji dál. Střídavě si nad ní kleká a zase se zvedá. Po třetí to už nevydrží a rozjede se pekelnou rychlostí. Tak tohle je jasné. Chce do ní vystříknout po druhé.
        Kočka drží jako blázen. Je celá sevřená, a musí mu ho uvnitř nesmírně dráždit. Ještě několik dlouhých přírazů a je na konci. Vyšukává, se do ní znovu. Ani kapka jinam Děvče se zachvívá v docela solidním orgasmu. Nakonec poklekne nad její prdelkou. Pohladí ji po zádech a dá ji zezadu na krk pusu.
        Kapky potu z čela mu kapou na záda krásky, co pod ním leží. Poklekne znovu, ale tentokrát ho z ní vyndá. Děvče se posadí a přisune se k němu. Pohladí ho po tváři a usměje se na něj.
        Každý si vezme jeden připravený pruh látky a osuší se. Myslím, že je to konec, ale to se mýlím. Když si stírá mládenec pot z čela, děvče mu sáhne mezi nohy. Podrží si v dlani jeho varlata a pomalu mu je mne. Vyzývavě se mu dívá přímo do očí. Je jasné, že ten kluk, takovouhle výzvu, nemůže ponechat bez povšimnutí.
        Vezme ji do náručí a položí na střed lůžka. Děvče roztáhne nohy. Sama si zavede znovu stojící příro do sebe. Kluk se nad ní sehne a pomaličku ji znovu začne šukat. Je to takové to milenecké škádlení. Kočka se ten malý kousek k němu přizdvihne a nabídne mu své rty k políbení. Pak si ho přitáhne, až na sebe. Klečí nad ní a líbá jí. Pořád se pomaličku pohybuje. Kočka ho pod prdelkou sevře lýtky.
        Vidím to odtud, naprosto jasně. Mládenec se zastavil. Jeho žalud hluboko uvnitř, je vystaven pěknému dráždění. Ani se nehne, ale kuličky mu putují nahoru až k tělu a zase se spouštějí dolů. To by mě zajímalo, co mu tam uvnitř s ním dělá. Musí mu ho tam, asi pěkně žmoulat.
        Kluk je naprosto odvařený. Děvče ho dráždí uvnitř pěkně důkladně a ještě ho při tom, dokáže nádherně pohodově líbat. Je div, že to ještě takhle snáší. Věřím, že kdyby mu tohle udělala jako první číslo, byl by už teď hotový. Všechno nakonec končí. Nohy se opět rozvírají a kluk ji pěkně šuká. Není to zběsilost. Je to takový pozvolný dráždění. Občas se zastaví a zahýbá si s ním uvnitř. Kočka mu odpoví. Jeden hecuje druhého. Mládenec kousek přidá, ale zjevně čeká na to, aby se udělalo to kotě pod ním.
        Jsou zřejmě na sebe zvyklí. Tahle souhra, se nedá nacvičit za chvíli. Mládenec ji pořád šuká stále stejnou rychlostí. Kočka si sáhne rukou na knoflík a začne se sama dráždit. Kombinace obojího, se stává kouzelnou. Kluk zrychlí a její ruka si přestává hrát. Teď už je to jen, na něm. Začíná ji šukat jako ďáblík. Krátké silné přírazy. Vyloženě jí naráží do poštěváčka Ještě posledních pár pohybů a děvče se pod ním začíná kroutit a zmítat. Bříško se jí zachvívá vnitřními pohyby. V posledním záchvěvu obejme mládence a sevře ho lýtky pod prdelkou. Snaží se ho tak dostat, co nejvíc do sebe. Poslední záškub, je konec, pouští ho z objetí a uvolňuje se. Ještě chvilku trvá, než ho ze sebe pustí. Kluk musí počkat, až se uvolní, ale bylo to nádherný a moc, moc pěkný.

        Obě tleskáme a naši páni také. Kolem nás proletí hadrový sáček, a se zachřestěním, jim dopadne k nohám. Děvče jej sebere a oba mizí za dveřmi.

        Nedá mi to a ptám se Claudie?
        " To jsou otroci, nebo svobodní."
        " Ještě otroci, ale u nás i otrok může dostat peníze. Pán má povinnost uschovat mu je do doby až je bude potřebovat. Tihle nedostali teď své první peníze."
        Je to všechno tak trošku jiné než u nás, ale stejně bych neměnila.

        Uvědomuji si, že mě ta koncovka docela dostala.
        " Ten kluk byl parádní, co?" povídá Claudia a pak pokračuje.
        " Počkej až uvidíš kudrnatého andílka, to budeš teprve koukat."
        " Nevadí to těm vašim chlapům?"
        " Mám pocit, že ne, spíš určitě ne. Vždyť si můžou ukázat prstem a každá jim až na výjimky, musí být po vůli."
        " Ale jako, myslím jako chlap. Když vidí takovýhle samce a to co provádějí."
        " Osobně si nemůžu stěžovat. Mám s Cecíliem čtyři děti, a byl to taky pěknej rošťák. O tom jeho nástroji, si ještě mezi sebou šuškají, všechny naše mladý holky, který si pozve, aby mu ho trošku pocvičily."
        " Asi se hloupě ptám, ale tobě to nevadí."
        " Hele, už jsem si zvykla. Podstatný je, že všechno je, tak jak já chci. O děti se mi dobře postaral a já nemám nejmenší chuť mu něco vyčítat. Jednou v týdnu si na mě udělá čas, co víc chceš. Další dítě v mém věku už nechci, takže jsem docela spokojená. Život už je prostě takovej. Když ty nemůžeš, najde si jinou. Podstatné je, že se k tobě vrátí. To je na tom to, nejdůležitější. Když si to nezkazíš, budeš jako v bavlnce Jsi první, kdo dostal Markuse. Je rád, že má děti. Žádnou z těch, se kterou je ale má, si takhle nehýčkal jako tebe. Žádná tu nikdy s ním nebyla. Je jasné, že mu na tobě záleží. Tak neproveď nějakou blbost a všechno bude v pořádku. Jestli seš dobrá v posteli, jako že asi jsi, tak si jinde vždycky jen užije, ale zase k tobě vrátí. Jen žádné žárlivé výstupy. To by byl brzký konec. Nechej tomu volný průběh. Podívej se na mě. Chybí mi něco?"
        Přiznám se, že je to asi správná filozofie, ale nevím, jestli to ustojím.
        " Najdi mu nějakou pěknou, ale hloupou, a bude to v pohodě."

        Už na to nestačím nic říct. Přichází černoch s černoškou. Jak to jen dělají. Za celou dobu, co jsem tu, jsem neviděla nikoho staršího o moc víc, než jsem já Pár chlapů je starších, ale všechny holky jsou mladé až mladinké a hezké kočky. Nejmladší z chlapů jsou tu naši mládenci.

        O černém klukovi už byla řeč, má ho jak hadici, ale ta černoška je taky pěkná. Většina z nich které jsem viděla, byla silnější s macatým zadkem. Tahle je pravý opak. Štíhlá jako proutek. Zase dlouhé černé vlasy, snad do půli zad. Velká souměrná ústa. Rty obrovské, jako pravá černoška. Uvědomuji si, že tu pusu musí mít velikou. Kdyby mu měla kouřit tu palici, co má na konci údu... Prsa hezká a souměrná. Některá je má jak dva pytle, ale tahle ne. Postavou nevypadá na černošku. Má úzký pas a pěkné široké boky. Přitom není prdelatá, jak by se dalo čekat. Když se k nám otočí bokem, vidím, že má bradavky posazené nahoře na prsou. Ne na špičce, ale doopravdy nahoře. U většiny černošek jsou bradavky veliké až obrovské. Tahle je má ale normální.
        Otočí se k nám a sevře půlky k sobě. Jak to jen dělají. Svaly na prdelce, jí pod kůží jen zakmitají.
        Zvedne ruce nad hlavu. Přitiskne se k maníkovi, zezadu. Prsty mu jede po ramenou a pokračuje až k pasu. Tam jej v předklonu obejme. Vystrčí na nás prdelku a černé veliké lapličky. Když se postaví zase rovně, uvědomuji si, že je má tak veliké, až ji viditelně vyčnívají pod tělem. Na dovršení všeho, se rozkročí a prohne se nazad. Rukama se nad hlavou opírá o zeď, a kroutí se v bocích. Předvádí se potvora.
        Ulehne na lůžko. Posune se doprostřed a rozevře do široka svá stehna. Kluk stojí u kraje pódia a hraje si se svou hadicí. Bimbá si s ním o stehno a kroutí prdelkou. Kočka se natočí proti němu a prsty rozevře svoje černé závojíčky. Oba ukazováčky použije k rozevření. Zároveň si oběma palci masíruje z obou stran poštěváčka. Kluk se na ní dívá a péro mu viditelně tvrdne. Nabušená palice na konci, se nalévá a zvětšuje.
        Sedne si na okraj lůžka. Děvče se pořád dráždí, ale on se zkroutí do kozelce a vezme si svůj vlastní žalud do úst. Jen zírám. Tohle jsem už sice viděla, ale ten rozměr a délka je zarážející. Několikrát si rukou přejede po těle údu a pak si špičkou jazyka začne olizovat žalud. Neuvěřitelný dílo.
        Černoška mezitím skončila s drážděním. Strčí do něj rukou. Jako by mu chtěla říct, co blbneš, já čekám. Poklekne nad ní. Ona si vezme do úst jeho žalud. Ještě, že ta ústa má doslova odklápěcí kolem hlavy.
        Zajede jí pusou, dost neurvale mezi nohy. Zřejmě jí surově vcucnul poštěváčka, protože sebou pěkně škubla. Tohle je naprosto něco jiného, nežli jemné škádlení, které jsme viděly před chvilkou.
        Kočka si s jeho žaludem jezdí po tváři. Občas jej vezme do pusinky, ale za chvilku je zas venku. Je to tak asi lepší. Projevuje se totiž dost nahlas, a s plnou pusou je to problém.
        Mládenec jí jezdí mezi naběhlými závojíčky jako šílenec. Trošku se zklidní v okamžiku, kdy se jej kočka málem kolenem, kopne do nosu.
        Otáčejí se, mládenec jde dolů. Holka si s hadicí ještě chvilku hraje kolem pičky, ale pak si ho tam sama dá. Je vidět, že s tím má trochu práce, ale nakonec se jí to povede. Několikrát musí přitlačit, než se jí povede protlačit ten buchar skrz okraj kundičky.
        Kluk drží, ani se nehne. Kočka se nabodává na několikrát. Dá ji to práci, aby ho dostala až na konec. Trošku to ještě drhne, mládenec ji zvlhčil jen na kraji, ale to se časem poddá. Chce to jen čas.
        Kluk se teprve teď pohne. Kousek se vysune a pak zajede zpátky. Příro se při dorazu venku viditelně prohne. Má ho doopravdy obrovského. Určitě polovina z přirození je venku. Udělá několik pohybů. Vždy se pokouší dostat dovnitř dál a dál. Černoška evidentně trpí. Stisknuté zuby a grimasa v obličeji, je naprosto výmluvná. Zjevně ji to bolí. Aby taky ne.
        Oběma to moc nejde a tak se zastaví. Kluk ho vytáhne a oba změní polohu. Teď ji má pod sebou. No to jsem zvědavá, co s tím udělají.
        Mládenec si ho v pokleku, nasadí na okraj. Trošku přitlačí a když je uvnitř, položí se nad ní. Rukama vzpírá tělo takže se jí vlastně nedotýká. Kočka doširoka rozevře stehna a kolem jeho příra udělá prsty a dlaněmi jakousi trubku. Je vidět, že jsou na všechno připravení. Začíná ji šukat. V dorazu na její tělo, mu brání její skroužené dlaně. Místo dorážení na její tělo, doráží do jejích sevřených dlaní. Kočka je sice trošku nahrbená, ale to ji evidentně nevadí. Mládenec se konečně může odvázat.
        Jde na to nejdřív pomalu, ale pak zrychlí. Je to jasné, čekal jen tak dlouho, než mu ho navlhčila. Na ebenově černém příru, které občas probleskuje mezi jejími prsty je to jasně vidět.
        Mládenec se blíží k vyvrcholení. Ještě několik pohybů a doopravdy vnímám, jak do ní stříká. Doopravdy vidím, jak se příro ve výstřikách, napíná a uvolňuje. Obrovská varlata má přitisknuté k tělu, a při každém praménku, který do ní proudí, sebou škubnou.
        Kočka pod ním, jen heká a čeká, až bude konec. Ani se nehne. Okamžik potom, kdy skončil, se jí bříško zachvěje. Několikrát se pod ním zrychleně pohne. Prsty mu přitom křečovitě svírá přirození.
        Tak tohle, je pro toho mládence záhul. Prohne se a drží jako býk. Jen na stisknutých rtech je vidět, jak ho to bolí. Neuhne ale, ani o kousek. Je hluboko uvnitř a drží. Teprve, když se kočka uklidní, a pustí ho, z ní vyjíždí. Je přesně vidět tu část klacku, kterou měl uvnitř. Ta co byla venku je sametově, ebenově černá, zatímco ta, co byla uvnitř má na sobě potřísnění spermatem.
        Řekla bych, když se takhle pěkně udělal, že bude mít dost a alespoň trošku se mu smrskne. Opak je pravdou. O nějakém smrskávání nemůže být řeč.
        Černoška si kleká na kolena. Nastaví mu tak svou kundičku. Vyšpulí na něj zadeček. Kdo by odolal? Jen si ji posune, kousek ke kraji lůžka. Nechá ji klečet v rohu, obličejem do středu lůžka. Nohy jí kousek přesahují přes okraj, ale rovnováhu udrží bez problémů. Kluk se rozkročí a na jeden pohyb, ji nabodne. Tohle bylo doopravdy kruté. Nahlas bolestně vykřikne. Potom se po něm, ožene rukou. Kluk jí ruku chytne, a zkroutí na záda. Druhou ruku ji přitiskne na tělo. Přitlačí ji tak dolů. Děvče něco vykřikuje, ale on nedbá. Prsty jí svírá ruku a dlaní té druhé, ji stlačuje stále víc a víc, dolů. Dlouho mu vzdoruje, ale nakonec se podvolí.
        Mládenec ji chytne i druhou ruku a přidá k té první. Dlouhými, štíhlými prsty jí sevře obě zápěstí. Chvilku počká, a pak si ji několikrát rozumně nabodne. Děvče přestává protestovat. Šuká ji dlouhými, táhlými přírazy. Je s podivem, že se do ní vejde takový kus jeho klacku.
        Za chvilku ho to přestane bavit. Volnou rukou jí hrábne po vlasech. Uchopí ji za koňský ohon a část si doslova omotá kolem ruky.
        Děvče strne. Asi to zná a zřejmě to bude bolet.
        Za vlasy si její hlavu přitáhne k sobě. Děvče se musí prohnout v zádech a zaklonit hlavu. Jednou rukou si tak přitahuje její hlavu, druhou drží její vykroucené ruce na zádech.
        Nejdřív do ní vniká pozvolně, ale potom přidává a vráží si ho do ní víc a víc. Černoška pořád drží, ale on se dostává do ráže. Přidává a zajíždí pořád dál a dál. Chvilku to ta dívčina vydrží, ale pak začne protestovat. Nejsou to slastné vzdechy, ale bolestivé výkřiky.
        Teď už to vypadá dost divoce. Právě včas zasahuje pán domu. Zavolá na černocha pár slov.
        Ten jí pouští ruce i vlasy. Děvče se zastaví a zůstane v pokleku. Vysmekne se z klacku, který trčí mládenci před tělem. Popoleze doprostřed lůžka. Kluk se za ní posune a několikrát jí jemně, poplácá po prdelce.
        Kočka si utírá hřbetem ruky slzy. Tak to bylo, asi opravdu drsné.
        Děvče si lehne si na břicho a natáhne ruce dopředu. Kluk si nad ní klekne a šmrdlá ji svou hadici, po prdelce. Pak ještě kousek popoleze, a začne si s ním hrát na jejích zádech.
        Pomalu sjíždí žaludem, mezi její půlky a pokračuje k zmáčené pičce. Pronikne do ní. Tentokrát je opatrný. Žádná divočina. Pomaličku se klouže ve vlhké jeskyňce. Nepotřebuje, se nic moc snažit. Jeho délka mu nahrává. Pohodlně klečí a dráždí si ho uvnitř. Holka se začíná svírat, ale na jejich šukání, to nemá vliv. Jediné, co je pro něj lepší, je to, že mu ho uvnitř svírá a tak ho dráždí, o to víc.
        Najednou zjišťuji, že mládenec viditelně zpomalil. Ta kočka, má asi pořádnou sílu. Ne, že by ho přibrzdila, to určitě nedokáže, ale dokáže mu ho stisknout takovou silou, že by se kluk za chvilku udělal. On si to, ale zjevně nepřeje. Chvíli jedou ve stejném rytmu dál, ale pak se mládenec zastaví. Okamžik vyčkává, aby si ho zklidnil a teprve pak pokračuje. Za chvilku se to opakuje. Vypadá to, že kočka zjevně vyhrává.
        Podívám se mu na nohy. Palce má zaťaté a je docela mimo. Po pár pohybech od posledního uklidnění to nevydrží a vjede dovnitř až na doraz. Kočka si jen vyhekne. Teď to není od bolestí, ale spíš vítězné vyheknutí.
        Položí se těsně nad ní a zase zblízka vidíme, jak se do ní vystříkává. Jednotlivé výstřiky na tomhle samci můžu docela přesně pozorovat. Vidím totiž, jak se mu část těla mezi zadkem a varlaty napíná a uvolňuje. Docel síla. Tohle jsem si nikdy neuvědomila.
        Chvilku počká uvnitř, než se uklidní a teprve za moment se zdvihá. Černoška ještě chvilku zůstává ležet. Myslím, že toho má doopravdy dost.

        Claudie se ke mně otáčí.
        " Budeme mu ho muset půlku uříznout, magorovi. Když si ho pán takhle vyšlechtil, tak to má. Ten další, ho už bude mít jako hřebec."
        " Počkej, vyšlechtil, jak tomu mám rozumět"
        " Vydrž, pak ti to řeknu. Podívej se na toho andílka..."
        Nastupuje poslední dvojice. Je to ten pěkný kluk z odpoledne a nádherná holčina. Ksichtíkem je to holčička a tělem děvče k nakousnutí. Prsa má trošku prohnuté, ale trčí jí dopředu jak dva rohlíčky. Na špičce sedí pěkné tmavé bradavky. Vlasy kaštanové, ale je to doslova hříva. Někdo má pěkný dlouhé ohon, ale tahle holka má doslova hřívu. Bezděčně sjedu pohledem, do jejího klína. Nemá tam žádnou houštinu, ale hezké upravené véčko Bezděky mě napadne, že si ty chloupky musela vytrhávat už jako děvče.
        Když vystrčí prdelku a vyšpulí na nás kundičku, nevidím jedinou zarudlou skvrnku, od zánětu po vytržení chloupku. Ta si to musela udělat, nebo jí to udělaly, hned jak to začalo rašit. Podpaží, má taky holé
        Je neuvěřitelné, jak se dokáže úroveň ženské krásy, pozdvihnout takovými maličkostmi.
        V okamžiku, kdy se k nám otáčí bokem, zaregistruji něco, co jsem ještě neviděla To děvče má v pravé bradavce malý kroužek. Prohlížím si ji, jak to jde nejlépe.
        Skutečně, ten kroužek s miniaturním závažíčkem vespod, má zavěšený skrz bradavku. Jen si polknu. Tak tohle, musí být totálně rajcovní pro chlapa.
        Ten kroužek, má jen v jedné bradavce. Zvláštní, tahle kráska kdyby je měla v obou, vypadalo by to vulgárně, ale takhle, jen to umocňuje její krásu.
        Zvláštní, tak tohle stojí za prodiskutování s Markusem, tedy se svým pánem. Uvědomím si, že v tom mám pořád zmatek.
        V okamžiku, kdy si tahle kráska kleká, aby se nám ukázala co nejlépe, do mě strčí Claudie.
        " Podívej se, má v ní kuličky."
        Jaký kuličky, co to zase je. Zjišťuji, že jsem ještě obyčejná trubka.
        Okamžik potom si uvědomím, že má něco v pičurce. Čouhá jí odtamtud jemná tenká tkanice. Na jejím konce se bimbá miniaturní kulička. Od těla ji má jen pár centimetrů. Jak je předkloněná, šmrdlá se jí přesně po poštěváčku.
        Claudie do mě znovu strčí.
        " Ona si může dovolit i tu malou kuličku. Když jsem byla mladší, nosila jsem je taky tak."
        " Jak to myslíš?"
        " No sou přeci ve dvou provedeních. Buď s kuličkou na konci, a nebo bez ní. Když chodíš dole bez, tak je lepší mít tu s tou kuličkou. Bimbá se ti pak, mezi stehny."
        Jen si polknu. Fakt, musím se ještě hodně učit. Měla bych se sem, dostat častěji. Nedá mi to, abych se nezeptala na vtíravou otázku.
        " Jak to dělají, aby jim nevypadla"
        " Ty to vidíš poprvé, viď?"
        Jen němě přikývnu.
        " Tak se dívej a já ti to, co nebudeš vědět, pak povím."

        Krasavec si k ní klekne. Pohladí jí vyvěšená prsa. Závažíčko vyvěsilo kroužek směrem dolů. Jemně zatahá a potom jí je začne laskat.
        Lehne si na záda a kotě si klekne obráceně nad něj. Chvilku si s jeho přírem jen tak hraje. Hladí se s ním po tváři a vypadá to na to, že na něco čeká.
        Mládenec si dává pod hlavu polštář, aby měl hlavu výš. Jemně vezme kouličku do zubů a kousíček popotáhne. Popotáhne jí z pičurky, malý kousek tkanice. Začne jí lízat druhou dírku.
        To je ten okamžik, na který děvče čekalo. Žalud mizí v nádherné pusince.
        Kluk je na druhé straně taky hotový. Nejdříve jí nasliněným prstem, vjede do prdelky. Když zjistí, že to půjde, vezme kuličku a jemně jí bez odporu vstrčí dovnitř. Vidím, jak se prdelka sevřela. Mládenec zkusmo kousek popotáhne tkanici. Vidím, že si kočka drží kuličku uvnitř docela pevně
        Zatímco děvče mu pořád jemně masíruje žalud, on se zaměřil na vyčnívající poštěváček. Nejdřív projede kolem velkých lapliček, a potom si vezme poštěváčka mezi rty. Vidím, jak ho pomalu vsává, dovnitř do pusy.
        Reakce děvčete je okamžitá. Na chvilku strne, ale pak se opře jen o jednu ruku. Levou rukou vezme mezi prsty jeho kuličky a začíná je jemně mnout. Mládenec je má úplně volné. Je teplo a tak mu doslova visí u těla jako v pytlíku.
        Kluk si s ní hraje s poštěváčkem do té doby, než sebou děvče cukne. Na chvilku přestane, ale pak daleko jemněji pokračuje. Najednou vidím, jak jí z dírky vyjede pár kapek.
        Mládenec okamžitě přestane. Chvilku počká, a tentokrát jí bez odporu, vytáhne malou kuličku z prdelky. Nezůstává, ale jen u toho. Pomaličku tahá za tkanici, a dostává z její pičurky bílou kouličku o velikosti středního rajčete. Aby toho nebylo málo, tak se za okamžik objevuje, ještě jedna, naprosto stejná. Kuličky pak pokládá nad svou hlavu a čeká.
        Kočka si chvilku dává na čas. Vyjmutí kuliček, prožila s jemným vzdychnutí. Nevypadalo to na to, že by jí, to nějak vadilo. Postaví se, a protáhne své tělo. Pohodí hlavou a shrne si bujnou kštici, k jedné straně. Dává si záležet, aby na její obličej bylo dobře vidět.
        Stoupne si ke klukovi čelem. Příro stojí jako maják nad jeho břichem. Ještě je vlhké, jak ho měla v pusince. Poklekne nad ním. Jemně si roztáhne lapličky a nabodne se. Jemně přitlačí a zasunuje si ho do sebe, bez jakýkoliv problémů. Když dosedne, jsou pod ní vidět, jen mládencovo kuličky, vše ostatní má uvnitř. A to kluk není žádný chudáček. Musí ji mýt taky dlouhou, když si ho do sebe vezme bez problémů.
        Kudrnatý andílek si hoví. Nad sebou nádhernou kočku a spoustu času před sebou.
        Kotě se k němu nakloní. Obejme mu lokty hlavu a začne líbat. Doopravdové milenecké políbení. Tohle není hrané, tohle je skutečnost. Tihle dva se mají skutečně rádi. Andílek jí to opětuje. Ani jeden se nepohybuje. Prostě stačí jim jen ten pocit, že se mají. Kluk ji pomalu, přejede prsty po zádech. Jezdí kolem páteře a to ji úplně fascinuje. Nahrbí záda a nechává se hýčkat. Věřím, že by v téhle poloze dokázaly být hezky dlouho. Obecenstvo se ale taky musí bavit.
        Děvče se kousek nadzdvihne. Udělá malý pohyb dopředu a zase zpět. Nebude to žádná zběsilá šukačka. Bude to pomalý a hezký.
        Mládenec jí nejdřív drží za prdelku, ale pak si dává ruce pod hlavu. Kráska si rytmus určuje sama. Doopravdy si dává záležet. Ven jede tak daleko, že jí žalud vyjíždí na kousíček ven z dírky, na druhou stranu, se navlékne doslova až na doraz. Kluk si bere její prsa do dlaní a prsty jí jemně žmoulá bradavky.
        Dráždí se takhle hodnou chvíli. Děvče se zastaví, a posadí se kolmo. Začne jezdit boky dopředu a zpět. Kroutí při tom prdelkou. Tohle je něco. Ani si nedokážu představit, jak mu ho uvnitř žmoulá. Kudrnatý andílek má stisknuté rty a skelný pohled. Dívá se do nebe a má co dělat, aby to ustál.
        Děvče trošku přidá, při pohybu dopředu, se malinko předkloní. Jde jí o to, aby si dráždila poštěváčka. Ještě chvilku se takhle šuká, a najednou se rozklepe. Poprvé vidím, jak se někdo udělal takovýmhle způsobem. Kluk se ani nehne. Drží se, se stisknutými zuby. Je to síla. Přeci to musí na něm cítit, když ho má tak hluboko uvnitř.
        Děvče si vjede rukama do vlasů. Prohne se zpět a mládenec ji zachytí na pokrčených kolenou. Malou chvilku je mimo, ale okamžitě se vrací do reality. Tak jak je nabodnutá, ho začne šukat. Rukama se opře vzadu za sebou. Zakloní hlavičku a hříva jí vlaje za zády. Dělá mu hezky pěkně, tak aby si na něj viděl. Pánví pohybuje zrychleným tempem. Pak si usmyslí, že pojede pomalu. Ven vyjíždí tak daleko, že ji zůstává uvnitř jen žalud. Dovnitř se ale sune extrémně pomalu. Občas se zastaví a sevře mu ho. Tohle nemůže nikdo, dlouho vydržet.
        Konec na sebe nenechává dlouho čekat. Kluk se vzepře a přitáhne si ji k sobě. Vystříkává do ní všechno, co může. Kotě je k němu přitisknutý a drží se ho jako klíště. Oči zavřené a rty stisknuté. Fyzicky vidíme, jak se oba společně poškubávají. Fantastický nářez.
        Děvče vstává. Všichni vidíme, že jí to ukapává z dírky. Tak tohle musela být záplava. Bere si připravený ručník a utírá si vnitřní stranu stehen. Až tam jí to vyteklo. Dírka přichází až na konec. Měla jsem za to, že je konec, ale není.
        Kotě si kleká na kolena. Kudrnatý ďáblík si stoupne za ní a žaludem jí jezdí po prdelce. Tohle je jen divadlo. Teď jí má tak zmáčenou, že další stimulaci už nepotřebuje.
        Bere si ji bez problémů. Je to hezká druhá šukačka. Sluší jim to a je vidět, že mládenec ze sebe vydal předtím všechno. Děvče se mu podvoluje bez problémů, a to je asi trošku problém. Nějak se mu nedaří, udělat se podruhé. Nakonec si bere na pomoc, její vlasy. Jak je to možné, že chlapy rajcuje, když můžou ženskou držet za vlasy. Není tak hrubý, jako ten černoch před ním. Je to jen taková berlička. Přeci jen se nakonec dostane do varu. Končí to tak, že se oba zastaví. Ona klečí bez pohnutí a kudrnatý ďáblík, to do ní pumpuje. Celé příro má venku jen žalud je ponořený v jejím okraji. Zas to byla pořádná dávka. Napočítala jsem šest výstřiků. Je fantastickej, i když mu to tak dlouho trvalo.
        Koncovka na závěr. Mládenec si z něj, do ní doslova vymačká poslední kapky. Děvče zůstává pořád v pokleku.
        Poslední tečkou, je vložení kuliček na původní místo. Má je na stejném místě, jako když přišla. Postaví se. Malá se jí bimbá mezi hezkými stehny. Ještě se osuší, něco přeci jen ukáplo a podívá se na nás. Přešlápne z nohy na nohu a zakroutí prdelkou. Asi, aby si je uvnitř srovnala. Hadrový sáček sviští k jejím nohám. Jen to cinkne. Tentokrát je to od mého pána. Konec, oba se uklánějí a odbíhají pryč.

        Dívám se za ní. Je to neskutečný, ale vůbec jí nevadí, že má něco uvnitř sebe. Pokud bych to neviděla, nevěřila bych.
        Tak, uvědomuji si, že je ještě spousta věcí, které nevím. Claudie se na mě dívá. Jen zavrtím hlavou.
        " Moc otázek?"
        " Moc, nevím kde začít."
        " Necháme si přinést víno a budu ti vyprávět."
        Naši pánové se zvedají, ale nám se odtud nechce. Oni jsou svoji. Prostě když jsou spolu, nechtějí být rušeni. Pokud dobře vidím, mizí v patře domu, odkud přišli. My jsme se uvelebily a Claudia začala vyprávět


        Tak tahle byla super dlouhá. Co Claudia vyprávěla, se dozvíte v následující povídce

Tato a povídka (M69) s sebou souvisí. Určitě stojí za to, přečíst si ji také.

---

                        
                

© ® Monik.cz