Narovnávám se jen ztuha. Seděl jsem na venkovní lavičce přes dvě hodiny a snil o tom, co bylo před pěti roky. Mládenci se mezitím vrátily z nákupu a teď si sedají ke mně.
        Netrvá to ani půl minuty a přichází maník z místní ochranky.
        Vzkazuje nám šéf, že se máme jít podívat na to, jak potrestají jednu holku z domu, za to, že nějakého zákazníka kousla. Moc se mi tam nechce, ale nesmím zas vypadat jako trouba.

        Přicházíme do křídla domu, kam se asi normálně nedostaneme. Je to ubytovací část pro dámskou obsluhu.
        Moc nadějně to nevypadá. Je to jako vězení. V oknech mříže, místo dveří taky. Moc povzbudivé. Druhé točité schodiště které vede přímo do patra k zákazníkům.
        Ještě, že ty mříže, co mají místo dveří jsou otevřené. Dá se tak procházet po celém patře. Je tu i jakási společenská místnost s televizí. Slyším sprchu, je tu tedy i tahle vymoženost.
        Když si všimnu zařízení pokojíčků, tedy těch cel, je diametrálně odlišné. Jak zařízením, tak úrovní. Někde jen skrovná lavice místo postele a stolek, jinde docela solidně zařízený pokojík.

        Jdeme dolů ještě o jedno patro. Zvláštní, měl jsem pocit, že jsme na posledním podlaží. Vcházíme do jakéhosi sklepa. Uvědomuji si, že celý dům je podsklepený. Je tu obrovská místnost, z které se dá jít do několika menších. Všude sucho, docela příjemné klima. Tak těch třiadvacet stupňů. Žádná stopa po vlhkosti. Točité schody vedou ještě dolů a na druhé straně místnosti jsou ještě jedny. Zřejmě další patro pod námi.

        V dálce v tunelu se svítí a je vidět, že je tam ještě další pokračování labyrintu.

        Stojíme u stěny. Uprostřed místnosti je něco. Vypadá to pomalu jako středověká kláda, ale systém použití je stoprocentně jiný. Co je ale jasné, že tohle mučidlo, jak jinak to nazvat, je pěkně staré. Dřevo je zčernalé stářím. Být to někde na středověkém hradě, tak bych řekl, že to tam patří.

        Představte si omšelou vyhlazenou kládu padesát centimetrů v průměru na silných stabilních nohách. Je půl metru nad zemí. V ní je několik provrtaných děr a zářezů. Nohy mají v sobě taky různé díry. Na desce která visí na zdi je několik silných provazů a vyhlazených tyčí. Nejdelší má tak půl metru.

        Slyšíme kroky a stopy zápasu. Vykoukneme ven. Dva mládenci z ostrahy vedou, nebo spíš vlečou docela hezkou kočku. Jasná černoška se všemi vlastnostmi. Velké rty a naprosto černé bradavky. Prsa trojky jí nádherně stojí. Žádné visačky. Bradavky posazený na prsou nahoře, ne na špičce, co má většina ženských. Je jí tak dvaadvacet. Ale, možná, že se pletu. Nedokážu to odhadnout. Pěkná postava. Taková ta ženská. Úzký pas a široké boky. Poměrně dlouhé nohy a ruce. Tělo a prdelka, jak má být, pokud si můžu všimnout. Kroutí se jim a škube tak, že s ní mají co dělat. Třetí maník jde za nimi a cinká si klíči.

        Dovlečou ji ke té kládě. Ten třetí sáhne do kapsy a zalepí jí pusu širokou izolepou. Najednou je ticho. Teprve teď si uvědomuji, jak ječela a pištěla. Koulí očima a jen huhlá.
        Přimáčknou jí břichem na kládu. Ruce jí spoutají pod kládou a pak uvážou k spodním nohám. Další provaz jí hodí kolem zátylku a provléknou dírami v kládě. Nemá to pod krkem křížem, aby se nedusila, jen jí to nutí hlavu mít přitisknutou k tomu mohutnému kmeni.
        Nohy jí pokrčí v kolenou. Dá si říct, až po pár ranách holí do chodidel. Pokrčí tedy nohy a jeden z kluků, jí provlékne pod koleny tyč, která prochází skrz kládu. Chodidla jí přivážou z vnitřní strany k zadním nohám, na kterých ta kláda stojí. Holka je tedy totálně znehybněná. Leží připoutaná a maximálně může kousek pohnout pánví a prdelkou.

        Šéf přes mládence z ochranky, volá telefonem. Mám za to, že se tedy dostaví specialista, kdo si to s ní rozdá. Vždyť kluků, co tu stojíme je celkem sedm. Bude to snad velký šéf, nebo co?

        Holka sebou jen občas zakroutí a hekne. Maník z ochranky se k ní nahne. Vezme ze stolu takový to dráždidlo, no ne dráždidlo. Je to vlastně velký špunt, Černý špičatý špunt. Patnáct centimetrů dlouhý. Špička se rozšiřuje do průměru možná osmi centimetrů. Pak se to zase zeslabuje a celek je zakončený snad deseticentimetrovým límcem. V límci je vybrání. Takový půlkruhovitý žlábek. Dívám se na to, jak jí plivne na prdelku. Snaží se jí to dostat do zadku. Nejde to. Mládenci si ale ví rady. Žádný rány. Nic takového. Jeden trpělivě čeká, až ho tam pustí a druhý jí dvěma prsty ucpe nos. Zalepená pusa izolepou moc vzduchu nepustí a nosem nemůže dýchat. Krátký souboj končí za třicet vteřin. Kočka do sebe pouští černý špunt a za odměnu se může znovu nadechnout.

        Naprosto zaujatý tímhle pokořením, jsem propásl příchod dalšího aktéra. Je jím pes jako tele. Podle blán mezi prsty si uvědomuji, že je to Novofundlanďan. Zvíře jako hrom.

        Jen ho holka vidí, začíná se zmítat a kroutit. Zuřivě huhlá do pásky něco. Kroutí se a zmítá, jako přišlápnutý červ.
        Teprve teď mi to dochází. No, to je ale síla. Fakt, ti lidé, kolem bordelu si dokážou vymyslet mučení. Zboží si nezničí a tahle novodobá otrokyně si určitě dá příště pozor, aby něco nezmršila.

        Ptám se Edy, co provedla. Ten to zase ventiluje dál. Jeden z maníků Edovi odpovídá.
        "Prý kousla zákazníka do žaludu tak, že mu to museli sešívat. šéf sem musel přivést doktora z nemocnice a ten mu to tu sešil. Přeci si to nemohl pan podnikatel nechat ošetřit mezi normálníma plebejcema. Co kdyby ho někdo viděl. Majitele domu stála tahle sranda 20 dalších návštěv pro klienta zdarma." Tak to se už nedivým, že jsou na ni nasraný a připravily jí tohle.

        Césara, jak se ta potvora jmenuje, několikrát přivedly k její prdelce. Párkrát si čuchnul a pak vyštěknul. Ještě ňafnul a pak koukám, jak se mu staví péro. Tak tohle vidím poprvé.
        Přiskočil si na podložku. Postaví se na zadní a předníma obejme černošku kolem prsou. Je tak velký, že má hlavu za jejím uchem a přední tlapy ji objímají v úrovni prsou.
        Klacek mu stojí, vylezl celý ven, ale kočka vzdoruje. Šéf jen kývne. Maník jí zase ucpe nos. Tentokrát to trvá déle, ale nakonec to také vzdává. Obnažená dvaceticentimetrová část psího penisu v ní mizí uvnitř.
        César si dává chviličku na čas. Pak ji ale začne šukat krátkými silnými přírazy. Šuká jak šílenec, a nebo jako pes. Těžko říct. Chlap tohle nedokáže. Krátké rychlé přírazy a neustálé poňafávání, šílený. Ještě, že to těm psům netrvá moc dlouho.
        Zvedá se mi žaludek, když se podívám, jak mu tečou sliny z tlamy a kanou na její záda. Chudák, je celá oslintaná. Teče a odkapává jí to až z koziček.
        Když se na césara podívám, mám pocit, že vidím dychtivost a vyloženou radost z tohohle šukání. Stoprocentně to není u něj poprvé.
        Najednou ještě zrychlí. Volně visící koule pod ním se přitisknou k jeho šourku. Evidentně do ní stříká. Ještě dvakrát si s ním uvnitř zarejdí a je venku.
        Teprve teď ho můžeme pořádně ohodnotit. Chudák holka, musí ji mít jak studnu.

        Psa odvádějí vedle do velké místnosti. Černoška leží pořád přivázaná a jen sebou lehce poškubává. Kundičku nemá sedřenou, ani červenou, ale naprosto jasně to z ní teče. Musela to být pořádná dávka.

        Mládenci se ani nesnaží ji odvázat. Dochází mi, že ji to čeká minimálně ještě jednou, ne li víckrát. Tak to je darda. Je vidět, že se tu s nikým nemazlí. Teď věřím, že když řekne boss ušukáte ji Césarem k smrti, tak to udělají.

        Za chvilku ho vedou zpátky. Vyskočí si nahoru a zasune se na první pokus. Holka už to vzdala. Nechává se sebou dělat, co chtějí. Tentokrát to trvá déle. Udělá se do ní a ihned odskočí. Ještě si k její plné kundičce čuchne a jde pryč.
        Kousek ho provedou po velké místnosti a pak ho tu máme zpátky. Jen si čuchne a jde pryč. Nemá zájem. Kočce vyndají z prdelky špunt. Teprve teď mi dochází, proč se to do ní, snažily tak vehementně nacpat.
        Odvážou ji. Snaží si odlepit pásku z pusy. Jeden z maníků ji naráz strhne. Jen zaječí. Chytne se za pusu. Vezmou ji za ruce a odtáhnou do sprchy, kde ji proudem vody sedící na zemi, ostříkají. Nechají ji utřít ručníkem a pak ji nahou zavřou do cely vedle téhle místnosti. Zabouchnou mříže a před ně se posadí jeden z maníků, na židli. Ani se nedivým. Měkčí povahy by asi chtěly skončit se životem. Pocit, že ji to čeká ještě zítra a možná pozítří, se od reality asi moc neliší.

        Jdeme nahoru. Každý máme o čem přemýšlet.
        Každý z nás si bez řečí bere svoje klíče a v patře se rozcházíme. Každý ke své dámě na další kolo výuky.

        Iman je tentokrát nějaká zasmušilá. Ani mě se do ničeho nechce. Je ve své skoro obvyklé bílé tunice. Oni jim snad to oblečení dávají každý den nové, nebo spíš nádherně vyprané. Uvědomuji si to v okamžiku kdy mám na sobě, podle mě, čisté bílé tričko.

        Chvilku se na ni dívám a cítím, jak se mi začíná stavět. Jsme tak holt seřízený od přírody. Kočka se na mě podívá. Pak si navlékne tuniku zase zpět a sveze se dolů.
        Rozepnutí zipu u kalhot je dílem okamžiku. Nadzdvihnu se a nechám ji, aby mě svlékla slipy a kalhoty najednou. Těšitel okamžitě vykoukne a žalud jede pomaličku ven. Příro sice ještě polovisí, ale to jen okamžik. Kousek se svezu dolů. Dávám si za ně polštář z postele a hovím si.
        Iman mám klečící mezi nohama a pohodlně si je roztahuji. Potvůrka jedna. Pomalu mě začíná dráždit. Není to zuřivé jako nějaká dračice. Pomalu, pomaličku mi zpracovává žalud. Žádné kousání, ani zběsilá jízda po celím přirození.
        Jednoduše si ho vezme do pusinky a pomalu ho zespodu zpracovává svým drsným jazýčkem. Nádherná pohoda. Cítím se jak paša. Prst mi drží dole u zadku. Na něm vnímá, jak se mi to tam poškubává. Její jemné dráždění trvá celou věčnost. Pět minut těžko říct. Na hodinky se nedívám.
        Když si na to zvyknu a ona cítí, že už nereaguji, popojede nahoru a začne mě dráždit na dírce a v její těsné blízkosti. Zas všechno jemně a pomalu.
        Vysvlékne se jako hádek z tuniky a položí svoje prsa do mých dlaní. Svoje předloktí má položené na mých stehnech a hustá hříva vlasů mi splývá až na kolena. Držím si její prsa zespoda. Položené v mých dlaních, jsou naprosto perfektní. Pomalu si uvědomuji, že se změnilo její dráždění. Teď mi začíná přejíždět rty po rozšířené části žaludu. Přesně ví, jak na to. Dva centimetry nahoru, to samé pak dolů. Pumpuje mi do něj krev, čím dál tím víc. Péro se zuřivě ztopořuje. Jazýček mi jezdí okolo dírky a její rty jen svírají zvětšený okraj žaludu. Ani si neuvědomuji, jak to na mě přichází. Příro se křečovitě napíná a už je to tu.
        Donutí mě vystříknout, bez mého jediného pohybu. Celou dobu má můj žalud ve své pusince a trpělivě čeká, až se úplně udělám.
        Když konečně skončím, beze slova zakloní hlavu a všechno co má od mne v puse, na jeden ráz spolkne. Ještě se skloní a dá mi letmé políbení na špičku žaludu. Úžasná ženská.

        Péro pořád stojí a mě to nedá. Opřu se o čelo postele u stěny. Položím si ji na znak a přitáhnu k sobě. Roztáhnu její nohy a moje příro jí mizí v plovoucí kundičce. Přitáhnu ji k sobě ještě víc a posadím si ji. Kousek se zhoupne a dojede až na konec. Pokrčí ještě víc nohy a uvelebí se mi na něm. Hluboko zasunutý v hluboké kundičce se začnu opatrně pohybovat.
        Iman na to začne okamžitě reagovat. Nechápu jak to dělá. Dokáže mi ho uvnitř neuvěřitelně masírovat a na jejím chování není nic znát. Jen snad to, že se při tom usmívá a na tváři má takový vítězný výraz.
        Obejme mě rukama kolem krku a kozičkami se ke mně přitiskne. Ruce mi automaticky vyjedou k prdelce a obejmu ji. Přestanu se hýbat a nechávám to na ní.
        Teď je to dračice. Neuvěřitelně mi ho žmoulá a tiskne. Dokáže mě držet jen okrajem kundičky a nebo mi ho stisknout celého. Dokáže se uvnitř i nějak zkroutit a to mi ho pak žmoulá v takových vlnách.
        Všechno ale má svůj konec. Mám pocit, že se musím už udělat, ale je to jen pocit. Žalud se uvnitř napíná a poškubává. Zřejmě si i občas ucmrndnu, ale to pravé vyvrcholení pořád nikde. Kočka si hraje s mými varlaty a žmoulá je v pravé dlani. Pocit udělání pomalu ustupuje.
        Iman se narovná a několikrát vyjede nahoru a dosedne zpět.
        Tak, teď je to onu. Vzpínám se a vnímám, jak to do ní vystřikuje. Kundička doslova okamžitě plave. Většinu z toho mám na břiše a stéká mi to mezi půlky. Ještě se několikrát pohne a pak skončí. Nepatrně se usměje a zajede si rukou mezi nohy. Vyndá ji celou mokrou.

        Vstane a jde k umyvadlu, které je za zástěnou. Přinese vlhký ručník. Pomalu mě utře.
        Je mi to skoro trapné, když odnáší ručník zpět, aniž by ho sama použila. Volám ji zpět a naznačuji, aby se také utřela. Trvá jí to chvilku, než se domluvíme. Připadám si jako magor, když na mě vyvalí velký oči. Vrtí hlavou, že ne. Poroučím jí, že musí. Nemám moc vyjadřovací schopnosti, ale nakonec to pochopí. Fakt, ten svět tady, je něco jiného než v Evropě.
        Svaly na její prdelce, jen hrají. Teprve teď, je to super pohled na parádní samičku. Byla by to docela rajcovní záležitost, když by se mi tahle kočka procházela nahá v Česku, po domě.

        Pěkná kravina, si uvědomuji. Neumí asi nic jiného než dobře šukat a to je do střední Evropy svým způsobem dost málo. Nedokáže, asi ani jít nakoupit. Cena peněz a něco spočítat, je pro tyhle lidi, jako let na měsíc.
        Vstanu a jdu k umyvadlu. Jdu si ho pořádně umejt. Jen utření v tomhle horku nic neznamená. Zavolám na ní a kývnu směrem k umyvadlu. Přeci jen něco pochopí.
        Jdu se natáhnout na postel. Zády se opřu o čelo postele. Pozoruji, ji jak se znovu utírá. Přejde k oknu a chvilku se dívá ven proti sluníčku.
        Ani si to neuvědomuji a péro mi znovu stojí. Předkožka znovu sjíždí dolů a žalud se znovu obnažuje.
        Pozoruji tu nádhernou černou lidskou samičku, jak se jí pohybují prsa a pohyb prdelky, když si přešlápne z jedné nohy na druhou. Skoro ploché bříško s trošku vystouplou pánevní kostí, to vše jen, podtrhuje živočišnost, s jakou tu přede mnou stojí. Dívám se na ní ze strany a nevědomky si představuji, kde by asi měla v sobě zasunutý ťukací kuličky.
        Vůbec si neuvědomuji, že si nevědomky hraji se svým přírem.
        Iman se nabaží pohledu do slunce. Ještě chvilku slastně mhouří oči a pak se otáčí dovnitř do pokoje.
        Když mě spatří, okamžitě se usměje. Čtyři kroky a předklonění, respektive, její zabimbání prsou v tom okamžiku, si budu do smrti pamatovat. Po kolenou ke mně popoleze.
        Lehne si vedle mě. Hlavu položí na moje stehno. Podívá se na moje příro z třiceticentimetrové vzdálenosti. Posune se potom prdelkou kousek dál. Přesně na tu vzdálenost, abych jí mohl sáhnout levou rukou bez problémů, mezi nohy.
        Pravou nohu pokrčí a rozevře se přede mnou. Její kundička se na mě doopravdy směje.
        Levou rukou mě uchopí kolem přirození a pravou začne jemně dráždit. Vybrala si nesilnější místo žaludu a jemně mi začíná palcem a ukazováčkem na obou stranách dráždit. Žádný silný mačkání. Jen pomalé hebké dráždění. Je to pořád na stejném místě, ale snad proto, je to tak rajcovní.
        Dělá mi to tak minutu, dvě, pět. Nevím, ztratil jsem pojem o čase. Vnímám jen to, že se mi na obnažený žalud dívá celou dobu co mě takhle rajcuje.
        Moje levá ruka se dostává až po čase k její kundičce. Dva prsty dovnitř a palec na poštěváčka.
        Když jí začnu dráždit palcem, změní se teprve rytmus prstíků na žaludu. Chvilku je to takové neuspořádané. Připadá mi to, jako by přestala myslet hlavičkou a přednost dostala kundička. Pak se kousek pootočí a přisaje se mi ústy na dírku. Špička jazýčku se ihned dobývá dovnitř. Lechtá to jako blázen. Až se mi začínají poškubávat svaly na vnitřní části stehen.
        Nejsem schopen, tohle najednou zvládnout.
        Za chvilku musím ucmrndnout a za chvilku zas. Moje tělo se tomu sice brání, ale nějak to nejde prodlužovat do nekonečna.
        Vymaním se z jejího objetí. Ještě chvilku a byl bych znovu hotovej.
        Posadím se a kouknu na hodiny. Proboha, dráždila mě a já držel jak beran skoro dvacet minut. To je tedy síla. Přeci nemůžu teď odtud odejít. Ona je napůl a mě už taky moc nechybělo.

        Otáčím si ji na znak. Pod prdelku putuje polštářek a nožičky pěkně od sebe. Klasická poloha je to, co jsme snad ani nezkoušely.
        Příro mizí uvnitř. Tentokrát se o nic nesnažím. Stává se z toho bohapustá šukačka.
        Kočka se pode mnou houpe a celá postel nadskakuje. Nevypadá na to, že se ale udělá. Sice se trošku kroutí, ale je celá taková napjatá. Dělám, co můžu, ale asi jsem na ní teď slabej. Kousek se podívám pod sebe dolů. Má hezký štíhlý nohy. Stehna odtud vypadají moc hezky. Zdvihnu si její pravou nohu nahoru. Takhle do ní můžu líp. Přirazím si takhle až na doraz. Narážím jí tak, až na konec pochvičky. Vyloženě to cítím, na špičce žaludu.
        Čert mi tohle byl dlužen. Jen sem se párkrát dotknul uvnitř, až tam vzadu, je to tady.
        Tentokrát se nedám. Při šukání sice trošku uberu na rychlosti, ale šukám pořád i v době kdy do ní stříkám. Odměnou jsou mi děsivá muka, co prožívá můj žalud a vnitřek příra. Zvlášť u kořene a žlázy. Chvilku si připadám, že se budu muset zastavit. Nakonec to ale ustojím. Žalud se mi při tom mohl zbláznit, jak byl lechtivý. Jeho citlivost doslova hraničila s prahem bolesti.
        Zuřivě pokračuji dál. Příro se jen kmitá dovnitř a ven. Najednou je pod námi potopa. Minimálně polovina z toho, co jsem si do ní vystříknul, teď chce ven.
        Podívám se jí do očí. Teď je to teprve ono. Teď je správně rozpálená. Začíná si hekat a vzdychat. Nakonec se vzepře. Pouštím její nohu zpět na postel. Zapře se, a začne sama přirážet. Půl já, půl ona. Mrdačka, jak z pornofilmu.
        Za dvě minuty to končí naším totálním vyšukáním. Nic už nezkouším. Všechno v mém těle se uvolňuje a vycákávám se do ní, naprosto celý. Už ve mně nic není, ani kapička.
        Zastavujeme se po tom, oba skoro okamžitě. Pod námi potopa. Prdelka Iman doslova plave. Jsem pořád uvnitř. Všechno to ve mně pořád doznívá.
        Konečně mě pouští. Vyklouznu ven naprosto vycucnutej.
        Dám jí pusu na tvář a koukám na hodinky. Jako že mám někam naspěch.
        Ve skutečnosti, je to ale jinak. Asi na to nemám. Začínám tušit, že ta holka nakonec bude moje černá můra.
        Rychle si ho umeju a jdu. Pusu na rty pohlazení po tváři a mizím venku.
        Na chodbě nikdo není. Popojdu několik kroků a opřu se zády o stěnu. Chvilku tak stojím a uklidňuji se.
        V duchu si říkám "Nic mi po ní není, je to jen dobrá práce. Žádné zamilování, jen dobře šuká, tak co."
        Svědomí je asi něco, co mi ještě dá zabrat.

Tato a předchozí povídka s sebou souvisí. Určitě stojí za to, přečíst si ji také.

---

                        
                

© ® Monik.cz