K Janě jsme přijeli trošku unaveni. To, co jsme ráno a dopoledne stihli byla přece jen docela solidní zátěž. Takže odpolední program vypadal na odpočinek. Převlíkli jsme se, já si vzal triko a bermudy, Jana se objevila v triku a kraťasech. Měl jsem pocit, že je naostro.
"Máš toho dost, co?" zeptala se Jana.
"Divíš se? Je to už nějakou dobu, kdy jsem se za víkend takhle nadřel", odpověděl jsem.
"Ty už ses někdy TAKHLE nadřel?" zněla provokativní odpověď.
"Nemyslel jsem tím, že bych toho tolik prošoustal. To ani omylem. Ale když jsem ještě plaval závodně, býval jsem občas takhle groggy. Když už jsme u toho, ty taky vypadáš ‚poněkud unaveně'."
"Bodejť by ne. Nepamatuju si, že bych si někdy takhle užívala. Dost sice cvičím, ale naostro je to něco úplně jinýho. Jsem unavená, to přiznávám, ale s tebou je mi báječně."
"Takže teď budeme odpočívat?"
"Jo. Jestli chceš, můžeš si schrupnout. Já si teď pustím nějaký film."
"Tak to bych se možná podíval s tebou. Teda jestli můžu."
"Proč ne? Na co by ses tak rád podíval?" zeptala se.
"Co třeba Pretty Woman? Nebo Modrá laguna?" nadhodil jsem.
"Aha, takže bys rád něco klasického romantického. Mám tu něco podobného, akorát sexu je tam víc. Souhlas?"
"Jenom doufám, že to nebude tvrdý porno. Na to nemám chuť," odpověděl jsem.
"Řekla bych, že se Ti to bude líbit." S těmi slovy zapnula televizi i video a vložila kazetu. Užuž ji chtěla pustit, ale zastavil jsem ji otázkou: "Nemáš tu něco malého na zub? A lahvinka červeného by se nenašla?"
"Pojď mi s tím pomoct, prosím. Mám tady chipsy a víno se taky najde. Dneska sice ještě někam jedeme, ale budeme mít auto i s šoférem."
"Kam jedeme? Nic jsi mi neřekla."
"Promiň, zapomněla jsem na to. Pozvali mě známí, ke kterým občas jezdím na chatu, někdy i s Péťou. Nemají nic proti tomu, abys přijel taky. Jsem si jistá, že nudit se tam nebudem."
"No, to je docela překvapení."
"Jo, já vím. Ale jestli nechceš jet, není problém zavolat a omluvit se. Pochopí to. Tak co?"
Zvedli jsme se a zašli do kuchyně. Jana mi nejprve podala víno a skleničky, potom se začala přehrabovat ve spíži. Neodolal jsem a zezadu jí jen tak zlehka pohladil prsa. Konečně vytáhla chipsy a slané tyčinky a obojí mi podala. Vzápětí se ke mně přitiskla a objala kolem krku.
"Seš zvíře, víš to?" zašeptala.
Jen jsem přikývl. Vše jsme odnesli do obýváku, Jana ještě cestou vzala vývrtku. Usadili jsme se, Jana pustila kazetu, já otevřel víno a oběma nalil.
Během několika minut jsme přestali vnímat svět kolem nás. Děj nás zcela pohltil. Příběh mladého muže a ženy, počínaje jejich náhodným seznámením v jakémsi nákupním středisku. Tipoval jsem, že je to někde v Kalifornii (jak se později ukázalo, můj odhad byl přesný. V povzdálí se objevila charakteristická silueta slavného mostu Golden Gate Bridge alias Zlatá brána v San Franciscu. Místo ale nebylo podstatné.). Když se na pláži objevili v plavkách, byly na obou dobře vidět jejich proporce. Oba byli pěkně urostlí, nádherně vypracovaná těla. Jemu se pod plavkami rýsovala ta jeho chlouba, u ní zase nešlo přehlédnout nádherná prsa. Nebyl jsem si jistý, zda neprošla rukama nějakého dobrého plastického chirurga, který jí k nim pomohl. Ty bikiny, co měla na sobě, byly pořádně rajcovní. Horní část těch jejích polokoulí byla odhalená skoro celá a bradavky byly vidět hezky zřetelně. Její tanga toho moc neukrývala, jen pičku a kousek kolem ní. Tak jak je Pán Bůh stvořil se objevili o pár minut později při koupání v bazénu u nějaké vily. Vzápětí přišlo jejich první milování. V ten okamžik jsme se na sebe s Janou podívali. Ta podobnost bila do očí. Oči se jí podivně leskly. Jana a ta mladá dáma z filmu si taky byly hodně podobné, rozdílů bylo jen pár - trochu jiný obličej, barva vlasů a účes. Obě skleničky už byly prázdné, tak jsem nám oběma dolil a jednu ji podal. Trošku jsme upili a postavili skleničky zpět na tácek. To už jsme seděli na gauči těsně vedle sebe. Na chvilku jsme se navzájem podívali z očí do očí, vzápětí jsme se k sobě přitiskli. Naše rty a jazyky se opět daly do práce. Ani naše ruce nezahálely. Jezdily po těle partnera, jako by hledaly místo, kudy se mu dostat na kůži. Netrvalo to dlouho a Jana zvedla ruce nad hlavu. Během pár vteřin jsem ji svlékl triko a vzápětí mi udělala stejnou službu. Jakoby váhavě jsem rukou zamířil ke kraťasům. Jana neváhala. Položila mi svou ruku do rozkroku a přes bermudy mi začala masírovat varlata.
"OK, když ty takhle, tak přitvrdíme," pomyslel jsem si a zajel Janě do stejných míst, ale pod džíny. Tahle fáze netrvala dlouho, během minuty šly oboje kalhoty dolů. Jana mě při svlékání zase dostala - věděla, že pod bermudami mám ještě slipy a vzala je oboje najednou. Já jsem ji tohle udělat nemohl, protože byla naostro. Bylo jasné, že s něčím podobným počítala.
"Teď bych si tak dala orálek, kundička mě přece jen trošku bolí," vyslovila Jana své přání.
Bez dalších slov jsme se přesunuli do šedesátdevítky. Tentokrát nešlo o to, kdo přivede partnera rychleji k vrcholu, teď jsme si to nádherně užívali. Hezky pomalu se naše jazyky začaly věnovat erotogenním místům. Chvíli byla dole Jana, chvíli já. Pro mě nádherný pocit byl cítit tlak Janiných prsou. I když jsme na sobě neleželi plnou váhou, přece jen to cítit bylo.
Když jsme se vrátili do klasické polohy a podívali na video, viděli jsme, jak oba společně nazí plavou v bazénu. Moc krásný záběr byl, když slunce přitom zapadalo za obzor. Bůhví proč mi to připomnělo nás dva jen s tím rozdílem, že my jsme se koupali za svitu Měsíce (viz 2. díl povídky). V orálu jsme pokračovali i nadále. Jana si lehla na záda a nechala se hýčkat. Času jsme měli dost. Začal jsem hezky odspoda. Jazykem jsem jí přejížděl od prstů u nohou přes kotníky ke kolenu. Tam jsem se zastavil a pošimral ji v podkolenní jamce. Vydala ze sebe lehký povzdech a já věděl, že jsem ji zasáhl. Totéž jsem zopakoval na druhé noze. Postupoval jsem dál nahoru. Rozkroku jsem se vyhnul velkým obloukem a přešel jsem na bříško. Mezitím jsem Janě masíroval prsa, hnětl je a občas lehounce zatahal za bradavky, které se zvětšovaly a tuhly. Vzápětí ruce vystřídal jazyk. Moje snaha nezůstala bez odezvy. Jana vzala můj obličej do dlaní a přitiskla jej ke svému. Dali jsme si krátkej franouzáček. Přitom jsem se rukama podpíral, abych na Janě neležel plnou vahou. To ale Jana evidentně chtěla. Vzala mi ruce a položila mi je podél těla, takže mi nezbývalo, abych si na ni lehl naplno.
Už nějakou dobu dával o sobě vědět i můj penis. Teď ležel na Janině mušličce. Chvilku jsme v téhle pozici zůstali. Pomalu jsem se přesunul dolů a prudce zabořil hlavu Janě do rozkroku. Její pičku jsem měl přímo před nosem, vzápětí jsem do ní zamířil jazykem. Snažil jsem se dosáhnout co nejdál dovnitř. Janiny vzdechy byly čím dál častější a hlasitější. Prsty jsem stiskl poštěváček, který už byl pořádně naběhlý. V ten moment Jana zakřičela na celé kolo a explodovala jak chemička. Z kundičky jí tekly potůčky té její báječné šťávy.
Chvilku jsme leželi bez hnutí, abychom si oddychli. Jana mi dala pusu.
"Vidím, že Ti mám co vracet," řekla. Video jsme už vůbec nevnímali.
Položil jsem se na záda a čekal, co se mnou provede. Taky mě dráždila. Svými prsy mi přejížděla po hrudníku a pomalu směřovala až dolů k nohám. Přitom se mi dívala do očí, aby viděla mou reakci. Měl jsem je zavřené, chtěl jsem si její pohyb vychutnat jen tím, že cítím její doteky na svém těle. Ale reakce mého obličeje se skrýt nedala. Od prstů u nohou se dostala nahoru stejně jako já. Byl tady takový drobný rozdíl. Během toho dráždění stál můj krasavec v pozoru. Když se na mě opět plnou vahou položila, zvolila takovou polohu, že špička žaludu se dotýkala jejích velkých pysků. Otevřel jsem oči a viděl jsem Janu, jak se usmívá. I já jsem se usmál. Bylo nám opravdu moc dobře. Jana se přesunula k tomu mému "drobečkovi" a zpracovávala ho. Když cítila, že mi v něm začíná škubat, stiskla mi jej a počkala, až se uklidním. Potřetí už tomu nechala volný průběh. Bleskově se přetočila na záda a nasměřovala si proud semene do pusy. Hezky mi jej očistila a lehla si vedle mě. Pohladil jsem ji po tváři a zašeptal: "Děkuju."
"Já taky děkuju. Bože, to je nádhera," zašeptala v odpověď.
Oba nás najednou přepadla dřímota. Usnuli jsme jeden druhému v náručí tak jak jsme byli. Probudili jsme se asi 10 minut před koncem filmu. Oba mladí lidé stáli před oltářem a uzavírali sňatek. Hlavou mi jako blesk proletěla myšlenka: "Je to jen náhoda? Jestli ano, tak těch náhod za poslední 3 dny je kolem mě nějak moc. Janu stejně nemůžu požádat o ruku. Za prvé je vdaná a za druhé já studuji a nevím, jak bych jim oběma dokázal zajistit takovou životní úroveň, na jakou si zvykli."
Z přemýšlení mě vytrhla Jana. "O čem zase přemýšlíš?" zeptala se.
"O ničem," zalhal jsem. Jana to ale postřehla.
"Kecáš. Já ti přesně povím, na co myslíš. Jak to udělat, abychom my tři mohli zůstat spolu," pronesla klidně. "Už jsem ti říkala, že prostě neumíš lhát."
"Jo, trefila ses," povzdechl jsem si.
"A taky jsem ti včera říkala, že něco důležitého nevíš a že já ti to zatím říct nemůžu. Tak, a teď koukej vstávat, sbalíme se a pojedeme. Za chvilku tady bude jeden kamarád, který nás vezme."
"Kam to bude?" zeptal jsem se.
"Uvidíš. Umíš hrát na kytaru?" odpověděla otázkou.
"Něco zvládnu. Máš na mysli něco konkrétního?"
"Stačí taková ta klasika, co se zpívá u táboráku, třeba Valčíček nebo Bedna od whisky."
"Jo, to zvládnu. Takový pozvání beru."
"Tak vstávej. Sbalíme si jen pár věcí, o jídlo a pití se postarají kamarádi."
"Ale proč..." nakousl jsem větu.
" ... nejedeme mým autem?" dopověděla Jana. "Říká ti něco tahle sklenička?" zeptala se, zvedla ji a odešla do kuchyně.
"No jo, jasně, chlast a volant nejdou k sobě," zabručel jsem a připadal si jak pitomec.
"Vrátíme se až zítra," zavolala na mě.
"Žádnej problém," odpověděl jsem stejně.
Věci jsme měli sbalené za chvilku. Jana ještě uklízela skleničky a já si zatím sedl do haly. Bůhví proč jsem zavřel oči a začal si potichu zpívat písničku z filmu Noc na Karlštejně: "Řekl: ‚Lásko má, já stůňu, svoji pýchu já jen hrál, ...' ". Nad hlavou se mi ozval nádherný Janin hlas: " ... kvůli vám se vzdávám trůnu, klenotů i katedrál." Otevřel jsem oči, Jana se ke mně zezadu sklonila a políbila.
"Jedna z mnoha těch, které mám moc ráda," řekla, obešla pohovku a sedla si mi na kolena. Upřeně se mi dívala do očí. Zacinkal zvonek.
"Aleš je tady, tak jedem," řekla Jana. "Čeká nás další dlouhá noc."
Došli jsme k autu, kde nás čekal zrzek kolem čtyřicítky. "Ahoj, já jsem Aleš," představil se.
"Jirka," odpověděl jsem stručně a stiskl nabízenou pravici. Všichni jsme nasedli a vydali se na cestu.
Bob
|
|
|
|---|
Pro ty kteří to dočetli do konce a líbilo se jim to
Hlavní stránka povídek