Pátek, půl čtvrté odpoledne, já vypínám počítač v práci a se slovy "Tak zatím ahoj." se loučím s kolegy v práci. Ne že bych byl antisociální případ, no možná trochu, ale spíš bych raději tvrdil, že jsem introvert a nerad zahajuji hovor s lidmi, které neznám a také mám rád svůj klid. A také vím, že se svým vzhledem nikdy nebudu žádný lev salonů. Chybí mi patnáct centimetrů do dvoumetrové výšky, vlasy naprosto tuctové tmavé barvy, neostré rysy ve tváři a brýle ze mě nedělají zrovna namakaného mačo chlapa, co musí mít na břiše pekáč buchet. Rozhodl jsem se strávit víkend tvůrčí činností, ještě sice nevím jakou, ale určitě tvůrčí.
         Cesta na chatu není moc záživná, ven z města a pak necelých dvacet kilometrů k lesu, za pár hodin jsem tam. V tom horku dojedu akorát tak zpocený s flekem na zádech. Pravda, batoh není ideální v takovém počasí na kolo, ale jak jinak vzít notebook pohodlně sebou tak, aby nedostal při převozu zabrat?
         Po příjezdu si hned dávám sprchu, sice nejsem úplně v chatové oblasti, ale na okraji civilizace to také není, takže mám k dispozici i teplou vodu. Ve sprše si ani nevšimnu, že venku začalo pršet. Jedna z těch stupidních letních bouřek, které se prostě přiženou během okamžiku a pak to jsou provazy deště. "No, toliko k tvůrčí činnosti na verandě." říkám si a sedám do křesla se zapnutým notebookem. Po krátkém váhání vítězí moje zvrhlejší stránka a já se dávám do pomalého psaní erotické povídky. Moc toho nenapíšu, než odpadávám, týden v práci mě zmohl víc, než jsem čekal a kolo v tom dusnu také nebyl nejlepší nápad.

         Z dřímání mě probralo opakované nesmělé klepání na dveře. Letmým zamžouráním na lištu v počítači zjišťuji, že jsem vytuhnul na pár hodin a právě bylo hodinu před půlnocí. Mířím ke dveřím a zkoumám přes kukátko, ale nikoho nevidím. Ne, že bych byl blb a koukám do tmy, na tohle mám na verandě světlo, ale jsem blb, že ještě nemám rybí oko. Nesmělé zaklepání se ozvalo znovu a na mou otázku "Ano?" se neozvalo nic. Nakonec přeci jen vítězí moje zvědavost a já se rozhoduji otevřít. Odměnou je mi pohled na zmoklou holku... dívku... ženu? Nemám odhad na věk, může jí být osmnáct, stejně tak jako dvacet nebo pětadvacet let. Dlouhé černé vlasy jí zplihle visí kolem hlavy a stékají jí až někam po pas. Velké tmavé oči orámované rozmazanou černou tužkou na oči, menší nos, bambulka, a rty, zvoucí k líbání, s náznakem lehce rozmazané červené rtěnky. Je drobnější a štíhlá, alespoň myslím, modrobílé letní šaty co má na sobě a těsný vínový svetr tomu částečně nasvědčují. A určitě neměří víc jak metr sedmdesát. Jak velká má prsa neodhadnu, protože má založené ruce jak je jí zima. Aby také ne, když za ní je stále slejvák a ona je na kost promočená.
         Až teď mi dochází, že na ni civím celou dobu a ona ještě neřekla ani slovo. "Potřebujete něco?" ptám se a volím vykání, i když vzhledem by fakt mohla mít těch osmnáct let. Jenom nejistě přešlápne, mezi zuby si skousne spodní ret a koukne na mě prosebným pohledem. Vypadá jako škemrající kočka. A navíc brečela, nebo má oči červené únavou. Až teď mi dochází, že vlastně vypadá strašně, šaty má ke spodnímu okraji potrhané, na nohou má pár šrámů a také nemá vůbec žádné boty. Automaticky jí uvolňuji cestu ze dveří a ona po chvilce váhání vchází dovnitř.
         "Dáš si něco? Teplý čaj?" ptám se a nevědomky sklouzávám k tykání. Očividně jí to nevadí, protože jenom přikývla a rozhlíží se kolem. Moc toho neuvidí, ošuntělý nábytek čítající gauč, stůl a dvě židle, křeslo, kamna a starou elektronkovou televizi. Sahám jí na ramena a ona v reakci nadskakuje. "Promiň, jen jsem ti chtěl vzít ten svetr." vysvětluji jí a kývnu hlavou ke dveřím vpravo od nás. "Tam je koupelna, mám tu teplou vodu. Zatím ti něco najdu na sebe a uvařím ten čaj." Malinko mě překvapuje její reakce, kdy jen kývne a nechává si stáhnout svetr, který se jí lepil na tělo. Trochu při tom nakloňuje hlavu a já tak mám konečně možnost jí kouknout na prsa. Musí být akorát do ruky, velikost neodhaduji, protože jsem se v tom nikdy nevyznal. Co ale vím je, že určitě nemá podprsenku. Pod jejími šaty, průsvitnými z deště, nevidím žádné pásky, co ale vidím, jsou zimou ztuhlé bradavky skrz tenkou látku. Kočička, tak jsem se rozhodl jí říkat, mě nechává stát jako omámeného a sama odcupitá do koupelny, odkud za momentík slyším vodu ze sprchy.

         Zatřepu hlavou. "Tak se uklidni." zavelím si, a jdu pověsit její svetřík, aby uschl, poblíž ke kamnům, ve kterých rychle rozdělávám oheň. Sice mám elektřinu, ale teplo obstarávám takto, ne že bych já potřeboval zahřát, z Kočičky jsem rozpálený až až. Když o ní přemýšlím, přijde mi, že je tam nějak dlouho. Už pro ni mám i nachystaný ručník a košili, do které se pak může obléknout. S tím jak je vysoká jí bude akorát tak po prdelku, určitě jí má hezkou, pevnou. Znovu musím zatřepat hlavou a jdu ke koupelně, abych jí tam ty věci nechal. "A sakra." říkám si, napůl nahlas, když zjišťuji, že kočička nezavřela dveře, ani do koupelny a ani do sprcháče, a já v zrcadle vidím, jak se sprchuje. Je vážně nádherná, štíhlá, dlouhé černé vlasy, prsa opravdu akorát tak do ruky. Jen stisknout, bradavky vzít mezi rty a lehce skousnout a zatahat. Klín má bez jediného chloupku. Její pevná prdelka mě úplně láká, abych ji přes ni plesknul. Pozoruji, jak jí mýdlo stéká po těle a v šortkách mám víc a víc těsno. Pak se natočí víc, takže vidím její záda a zarazím se, má je samý šrám, ne čerstvé, ale i tak, někdo se na ní ne zrovna hezky vyřádil.
         Veškerá soudnost bere za své a já vcházím do koupelny, buď mě neslyší, nebo dělá, že mě neslyší a dává mi možnost taktně vyklidit pole. Místo toho, tak jak jsem, k ní vstupuji pod sprchu a zezadu jí obtočím ruce kolem pasu a nad prsy. Prostě mám nutkání Kočičku obejmout. Hned ztuhla, ale po pár vteřinách pookřává a přitiskne se ke mně.
         Dřív než já si uvědomí, že jí moje mužství tlačí do zad a než se naděju, tak už mám šortky někde u kolen a její šikovné prstíky se mi ovíjí kolem mého penisu. Jakékoliv pochybnosti, co mám, jdou stranou a moje ruce se z jejího ramene a pevného bříška posouvají na její prsa. Tisknu je a hladím dlaněmi, zatímco ona se začíná pohupovat v bocích a kolenou. Syknu, když mi takto dráždí špičku o její hladkou pokožku nad prdelkou a pomalinku mi po něm začíná přejíždět prstíky. Na oplátku jí stisknu prsa silněji a mezi palce a ukazováčky jí sevřu bradavky. Jsem mizera, ale začínám asi chápat, proč jí někdo zřídil tak, až jí to nechalo stopy na zádech. Mám neuvěřitelné nutkání jí mít, vlastnit, aby byla jenom mojí, a dělat jí cokoliv mě napadne, slyšet a vidět její reakce na to co s ní provádím. Neuhlídám se a za bradavky jí zatahám silněji, než jsem měl v úmyslu. Kočička zasténá a prohne se v zádech. Ale nebylo to zrovna zasténání na bolestivé stupnici, spíše na té požitkářské. Jen zírám, jsem z toho paf a úplně zapomínám, že tam mám nahou Kočičku, co si očividně chce hrát. Znovu ji zatahám za bradavku a lehce s ní zakroutím, odměnou je mi další povzdechnutí si. Pouštím její kozičky a svlékám si svršek, zatímco odkopávám šortky pryč. Kočička toho využívá a kousek se posouvá, a zatímco mi stále honí ocas, jeho špičkou si jezdí mezi půlkami.
         Konec, přestávám se ovládat, rukou jí vjíždím do vlasů a omotávám si je kolem ruky, druhou rukou jí přejedu přes bříško a pak do jejího klína. Sálá jako pícka a i přes sprchu cítím, že je jako tůňka. Prostředníčkem jí projíždím mezi závojíčky, má je těsně u sebe a musím tam prst trošku vtlačit, pak špičkou prstu lechtám její poštěváček. Lehce sebou trhá a prohýbá se v zádech. Přikrývám jí jeskyňku dlaní, hladím ji, a nahýbám se k ní, abych jí jazykem přejel přes ušní lalůček, a šeptám jí do ouška "Nastav se mi!"
         Kočička okamžitě poslechne a předkloní se pro mě, roztahuje nohy a nabízí se mi. Kouká na mě přes rameno a opět nic neříká, což mě dopaluje. Chtěl jsem do ní jít pomalu, ale místo toho nedočkavě nasadím příro ke vstupu mezi její závojíčky, jednou rukou jí stále držím za vlasy a druhou jí dám ránu přes prdelku. Kočička si jen vyhekne, prohne se v zádech a já do ní přirazím, chtěl jsem na jeden příraz, ale jsem v ní jen napůl i přes to, jak je roztoužená a mokrá. Je vážně těsná. Kousíček z ní vyjíždím a hned přirážím zpět. Chci ji. Musím ji mít. Tentokrát jsem v ní až na doraz a musím vzdychnout, jaká je to krása. Kočička sténá, skoro až skučí a celá se klepe, ale nic nenamítá, ani mě neodstrkuje, prostě se mi jen oddává. Znovu jí dám ránu přes prdelku, tentokrát na druhou půlku a začnu se v ní hýbat, její horkost mě krásně obklopuje a já během přirážení přesunu ruku z její prdelky zpátky na její prsa a střídavě jí je mačkám a tahám za bradavky.
         Kočička už zticha není, sténá slastí a vzdychá v reakcích na to, jak si jí beru a plením její jeskyňku. Každý příraz jde až na doraz a skoro úplně ven. Prohýbá se v zádech a vychází vstříc mému přirážení, rukama se musí opírat o stěnu. Cítím, že to dlouho nevydržím a tak trochu zvolním tempo, což kočička komentuje napůl zklamaným vzdechnutím. Vynahradím jí to, když vymotám ruku z jejích vlasů a pohladím ji po celém těle, než skončím mezi jejíma nohama. Okamžitě se celá rozklepe, jen co se dotknu jejího poštěváčku. Chci ji slyšet v orgasmu. Začnu do ní opět přirážet s větší vervou a hlasitě oddechuji, zatímco jí prstem kroužím na tom citlivém bodě. Netrvá dlouho a kouše si ret, vzdychá a pak hlasitě sténá. Cítím ji kolem svého mužství, jak se stahuje a pulzuje, doslova mi ho masíruje během jejího vyvrcholení. Nedávám jí ani chvilku oddych a pokračuji v přirážení do její kundičky, jinak to teď nazvat neumím, než šukézní kudnička. Kočička poslušně drží a sténá, jak se na ní dál ukájím. Za chvilku cítím, jak se jí jeskyňka znovu svírá a pulzuje kolem mě a já znovu naslouchám jejímu slastnému sténání. Zní tak sladce. To už tentokrát nevydržím, naposledy se do ní zabořím a udělám se taky. Asi jsem měl víc myslet, vzít si ochranu nebo tak..., ale nešlo to, prostě jí to tam bezmyšlenkovitě pouštím. Jedno stříknutí za druhým, sedmkrát, osmkrát. Kočička to přijímá s vděčným vyheknutím, musí to cítit, jak se mi v její těsné a horké kundičce napíná a pak sebou cuká, když ji plním svým chtíčem.
         Přitahuju si jí k sobě a opatrně z ní po chvilce vyklouznu, znova si povzdychne, ale jinak skoro vrní jako opravdová kočka. Beru ji do náruče a nesu ven z koupelny. Položím ji na gauč a sám si sednu naproti do křesla a sleduji ji. Dlouho to netrvá a spí otočená zády ke mně, ani ten čaj jsme si nedali. Ještě chvíli vydržím vzhůru a s úsměvem na rtech vidím, jak se jí z kundičky ven plazí bílá stružka a stéká jí přes stehno těsně pod prdelkou. Po posledním pohledu na hodiny - půl jedné ráno, usínám také.
         
         Když se ráno vzbudím, je Kočička pryč. Pomalu se rozkoukávám a už si pomalu myslím, že to byl jenom přenádherný sen, ale na notebooku na mě mrká vzkaz 'Děkuji, Pane.' Povzdechnu si, protože jen z té vzpomínky se mi znova postavil a tak si jdu dát studenou sprchu.


                   Háďátko