Monča se konečně vyštrachala z koupelny. Učesaná, neodlíčená a v průhledné košilce. Sahala jen k bokům, ale i pod ní nebylo nic, co by se muselo pracně domýšlet. Jen holá a krásná realita, v červeném stínu lehounké látky.
         Blížila se k posteli jako neviňátko, ale rychle se prozradila.
         "Jééé, ty jsou velký," nechala se unést hned prvním pohledem a možná si ani neuvědomila, že si labužnicky oblízla rty.
         Bylo mi divné, kde bere množné číslo, v koupelně si snad ničeho nelokla.
         "Holky nekecaly, takový švestky jsem neviděla snad ani ve filmu," vysvětlila to vzápětí a přiznala se tak rovnou k několika hříchům.
         Bylo jasné, odkud vítr fouká. Publicita je asi vždycky dost protivná, ale když se týká sexu, je to přímo děsný. Holky se před Monikou vytahovaly a tak si to musí za každou cenu vyzkoušet taky, neumí být horší. Takové výzvě prostě nedokáže odolat a soutěživá povaha jí žene do dobrodružství, které nezná kompromisy.
         Stejně jsem to ale sotva chápala. Nemělo to samozřejmě nic společného se vztahem, natož snad s city, ale když chci jezdit na koni, taky ho nemusím hned milovat. Určitě se s ním ale trochu skamarádím, poplácám ho po šíji, podívám se mu do očí, zajedu prsty do hřívy.
         Tady to spíš vypadalo na souboj. Kdo z koho. Vlastně to bylo ještě mnohem horší a řekla bych, že vítěz je už předem znám. Připomínalo mi to rodeo. Čím je kůň statnější a divočejší, tím je jezdec spokojenější, když ho zdeptá a přemůže. Tím víc je obdivován a oslavován.
         Bylo mi Filipa líto. Možná tohle všechno ví a třeba mu to vadí, tak jako mně. Vypadal ale spokojeně, vzrušeně a hladově se vpíjel do vnadného a svůdného tělíčka své milenky. Asi je to pro něj normální. Nepochybně si při tom dost užije a patrně mu to stačí. Kluci jsou asi opravdu hodně jiní. A Monika taky.
         Opřela jsem se znovu o loket a pozorovala jsem to jako divadlo. Asi nemá cenu předstírat, že mě představení nezajímá, že je mi lhostejné a že usínám. Oba vědí, že jsem tu s nimi a nejsou naivní. Monča dokonce nervózně zvedla oči k mé lóži, ale zase se rychle vzpamatovala a zdálo se, že přemýšlí, jak se leze na jeviště.

         
         Pojednala to rozmarně. S rukama v bok natáhla nohu až na Filipa, opřela chodidlo o stehno a vydala se nahoru i dolů. Stačilo to jen dvakrát. Spíš mu nabídla necudný pohled, než účinnou masáž, ale důležité bylo, že se jeho malý brácha začal tak rychle nerovnávat, zvětšovat a tuhnout, až se mi z toho údivem otevřela pusa. Ten barometr jim asi reaguje jen na sex a ne na to, co bych chápala já. Asi se dneska ještě hodně přiučím.
         Moniku ten zajímavý jev naplnil pýchou, zatvářila se jako kočka, která zblejskla drozda a vydala se za ním po čtyřech. Smyslně Filipa zalehla, vyvinuté tělíčko mu nabídla k potěše celé najednou, lákavé a vábící. Proběhlo přese mě horko i mráz zároveň.
         Ochutnala ale jenom rty a pomalounku se stahovala dolů. Dala si záležet, aby špičky ňader a vlasů neopustily úlovek a vysunutými drápky kreslila bílé, klikaté čáry na opálenou hruď a břicho. Neomylně a zkušeně nacouvala na pokrčenou nohu milence a kočičí tlapky se na poslední chvíli vyhnuly impozantně napnutému pohlaví.
         "Máš nádherný ocas, Filípku. Bude se mi líbit," zakňourala obdivně a začala se věnovat krásně vybalené, silné a skoro purpurové špičce.
         Dráždivě se leskla, dosahovala až k pupíku a fakt lákala k ochutnání.
         První opatrné dotyky jazyka se změnily v pomalé, zaujaté lízání, stačila občas kontrolovat, jak Filipovi svítí oči vzrušením, ale pak už to nevydržela a zářící diamant zmizel mezi rty celý.
         Vypadalo to, že jí šíleně zachutnal. Přitáhla si ho, zkoumavě prohlížela, pak zase ožužlávala, vsávala a vydatně namáčela. Stříbrné nitky slin se vytahovaly ze rtů a najednou jsem se vyděsila, když začal mizet v puse celý. Zaslechla jsem tlumené, dávivé zvuky a z očí jí vytryskly slzy.
         Ustoupila, s provázky hustých slin na bradě, zadýchaná a vzrušená. Něco nespokojeně zamručela, zadívala se do Filipova rozčileného obličeje, klidně se vzdala výhodné pozice a mrskla sebou do protisměru, aby mohla zaútočit z lepší strany. Olizovala, zvlhčovala a za chvíli se pokusila se o to samé. Ozval se známý zvuk, zakroutila se v křečích, ale pak se rty natáhly ještě dál a pozřely všechno. Teď jí to teprve uspokojilo, rozdivočilo a pustila se do toho doopravdy. Hlava kmitala, tváře se propadly a rty narážely na zběsile pumpující ruku.
         "Ne, uděláš mě," zasténal Filip.
         Marně se kroutil mezi koleny rozvášněné milenky a mokrým, zkušeným dlaním asi nedokázal uniknout.
         "Jasně," zavrněla netrpělivě, když jí stiskl ňadro a na chvilku se vzpamatovala. "Poprvé to stejně nestojí za nic."
         A byla neoblomná, asi jako když oligarcha ve Spartě rozhodne, že prvorozené dítě je méněcenné a musí se tudíž svrhnout se skály. Hned se k tomu chystala, práci přenechala jen dlaním a byla ve střehu.
         Zadívala jsem se Filipovi do tváře a zmocnilo se mě šílené vzrušení. Nedokázala jsem se odtrhnout, zastydět se, zavřít oči. Už mi nestačila bradavka, potajmu sevřená mezi prsty. Ruka sjela dolů a odhodlaně vyhrnula košili.
         Na špičce žaludu se objevila stříbřitě lesklá kapička a proměnila se v krásně zářící řetízek, když v ní Monika dychtivě omočila jazýček. Najednou se ale rychle sklonila a vsála celou hlavičku do pusy. Filip se vzepjal v křečích, zanaříkal a měla co dělat, aby se neudusila. Nebezpečné zvuky, zběsilé polykání. Vydržela dlouho, ale když zalapala konečně po dechu, stekla jí ze rtů velká kapka husté bílé pěny a nevyhnula se ani poslední porci šlehačky, která zasáhla tvář.
         Netušila jsem, že mě může něco takového vzrušovat.
         Filip se vzpamatoval skoro rychleji, ale když to rozdýchala, vypadala náramně spokojeně. Zvedla se na kolenou, shrábla sperma z obličeje a vetřela vzácný krém hluboko mezi nohy.
         "Přijde to vhod, takovýho jsem ještě neměla. Bude to krocení zlé ženy," zamňoukala roztomile na vysvětlenou a dala svému milenci ochutnat asi dost pikantní polibek.

         
         Zděsila jsem se, když mi došlo, že se Filipův brácha skoro nezmenšil. Ležel teď sice opřený o břicho, možná trochu ohnutý, ale určitě použitelný. I Moniku to překvapilo, při divokém objímání strnula úžasem a tak s ní měl lehkou práci a převrátil jí pod sebe.
         "Pojď, už to moc chceš," konejšil jí vzrušeně, velkými dlaněmi krásně svíral ňadra a pusou dráždil přes košilku bradavky. "Bude se ti to líbit. Vezmu si tě."
         "Opovaž se," bojovala ale jako o život. "To nepůjde."
         Snadno nakonec zvítězila a převrátila rozpačitého Filipa zase na záda.
         "Bojíš se?" staral se udiveně, zmateně, ale ukázalo se, že o strachu to vůbec není.
         "To víš, jsem ještě..., malá..., holka," sykala rozčíleně, nadzvedávala se v širokém kleku, pomáhala si rukou a dosedala se zavřenýma očima, zvrácenou hlavou i tělem. "Musí se..., uhmm..., opatrně."
         Zvládla to už napotřetí, zapřená za tělem a s blaženým výrazem kočky, která tu tučnou kořist konečně dostala. Oči jí svítily štěstím.
         "Uff! Sedla jsem si asi na dělohu," svěřovala se se svými pronikavými zážitky a spokojeně si masírovala kožešinku pod břichem. "Je to nádhera."
         Vůbec byla nějak moc upovídaná. Že je to skvělé bych pochopila i bez komentáře. A poznalo to i mé tělíčko. Reflexy pracovaly dokonale a obě mé pusinky byly najednou tak šťavnaté, že se to málem nedalo vydržet.
         Pozorovala jsem jí, jak se vychutnává, nadzvedává a padá. V kleku, v dřepu, pak zase ještě jinak, jak padá v prvním orgasmu, který jí zničehonic zasáhl a zbavil síly. Rozjížděla se ale znovu, trochu úsporněji, zkoušela nové úhly, houpala se a otvírala. Schvácená, uřícená, ale děsně spokojená. Víc než spokojená. Asi to byla nějaká agónie, která jí nedovolila na chvilinku přestat a třeba si jen sundat košilku, která se už začala mokře lepit.
         Až když se na mě Filip zadíval, uvědomila jsem si, že taky sténám, nestydatě onanuju a žhnu jako napařovací žehlička. Ani jsem nezkoušela přestat, nebo to skrýt. Stejně ten jeho rychlý, povzbudivý úsměv, nebo co to bylo, vypadal, jako když už se taky vznáší někde ve světě rozkoše a požitků.
         Monika se nad ním sklonila, konečně jí napadlo projevit taky trochu lásky, ale možná ho jen mezi svými nářky a kvílením přesvědčovala, aby ještě vydržel. Sama to ale neudržela, taky proč a odpráskla se znovu. Něžně jí konejšil a chvěla jsem se rozrušením a vztekem na svou nevděčnou roli. Měla bych se udělat taky, nebo se honem otočit na druhou stranu.
         Představovala jsem si, že Monča na pár minut zvadne, ale za chvilinku začala zase nenasytně vrtět zadečkem a vztyčila se na Filipovi v celé své mokré kráse. Kroužení se jí zalíbilo a vypadalo to, že chce mít mezi nohama trychtýř. Nemilosrdně se brousila, nejcitlivější ženské masíčko týrala jako mlýnský kámen a ještě k tomu ječela rozkoší. Filip měl co dělat, aby nápor vydržel. Zatínal zuby, sykal a taky bylo najednou jasné, že už bude.
         "Ano..., dělej..., vyždímu tě," rozdivočilo jí to ještě víc a prosila s vytřeštěnýma očima.
         Zdatný milenec už další povzbuzení nepotřeboval a odpálil asi nálož tak prudce, že se okamžitě roztřásla taky. Šílela a své předsevzetí možná plnila automaticky. Konečně se jí podařilo zvládnout otřesy, složit nohy a vyčerpaně sklouznout, přitulit se. Pod Filipovým břichem po ní zůstal ohromný koláč bělavé pěny, utrhaných chlupů a měkký, ulepeně mokrý těšitel, uvadle zalehlý v třísle. Vzduch byl prosycen silnou kořennou vůní, která trochu připomínala podzimní les, možná pražené oříšky. Bylo po bitvě.
         Byla jsem jediná živá, neukojená a vzteklá. Nestačila jsem se udělat a teď už to kvůli děsnému rozčílení ani nešlo. Zklamaně jsem přitáhla deku, položila se na polštář a zavřela oči. Snažila jsem se uklidnit, ale v hlavě se nemilosrdně promítal právě natočený film.
         Dojímal mě i vzrušoval. Byla v něm vášeň, žár a děsná touha po uspokojení. Takovou jsem ještě nepoznala. Možná jsem exhibicionistka, nebo i něco horšího, ale asi nemusím mít strach, že jsem nymfomanka.

         
         Zdálo se mi, že usínám, ale najednou jsem si uvědomila, že film má pokračování. Tlumené vzdechy mě probudily dokonale. Moniku nebylo pod Filipem skoro vidět, nebýt dlouhých nohou, obtočených kolem zad. Objímal jí, zpracovával a nemohla jsem se vynadívat na jeho nahé tělo. Byl to koncert dokonalých pohybů, nádherných svalů a hlavně asi něčeho mohutného, co jsem jen tušila pod houpajícími se hýžděmi.
         Monika byla nejmíň dvakrát, já jednou a trvalo dlouho, než se vzepjal na napnutých pažích a se sténáním do ní napumpoval další dávku. Třásla jsem se i s postelí, olizovala hořkosladké prsty s kyselou příchutí a úpěnlivě jsem své kamarádce záviděla.
         Asi zrovna zjistila, že jí to hrozně chutná a nehodlala se spokojit s málem.
         "Filípku, jsi děsně sladký. Musíš mi ještě dát," vrněla výhružně, ale taky se začala o svého milence konečně starat.
         Místo aby ho nechala trochu odpočinout, vyrukovala hned s masáží a vypočítavou péčí. Vyluxovala a umyla jazýčkem jeho nejcennější příslušenství, ale na opačné straně její druhá pusinka dělala nepořádek. Kapala z ní mokrá pěna a vlhkýma nohama mu ulepila půlku těla. Kýžený efekt to stejně nemělo a tak plynule přešla k plánu B.
         "Filípku, už jsi měl tak sladkou milenku?" vrněla tentokrát sladce a dala si záležet, aby košilka sklouzávala zvlášť svůdným způsobem a první, úplně nahý pohled na prosperující ňadra byl zvlášť impozantní.
         To už ovoce přineslo a mně ten košilkový trik konečně došel. Vylepšila to nestydatou pózou s malinkou ukázkou autoerotiky a měla ho tam zase. Vzal si jí na všech čtyřech a tak si hráli jako štěňata. Vlastně trochu jinak, ale dlouho, zaujatě a nenasytně. Došlo i na prsty a mlsné jazýčky. Už jsem jim nepočítala skóre, nevzrušovala se, akorát mohutně žárlila, záviděla a pokoušela se usnout.

         
         Probudila mě Monika. Vklouzla mi pod deku, celá lepkavá, zpocená a vonící sexem.
         "Žuži, promiň. Už s ním nic není, má tam furt zpátečku," vemlouvala se úlisně do ospalé pozornosti a roztržitě mě šimrala ve výstřihu. "Mohla bys mi pomoct?"
         "Ještě nemáš dost, nestydo? A nerveš tam už náhodou šestku?" snažila jsem se jí šeptem umravňovat. "A co chceš? Snad si nemyslíš, že tě spasím."
         "Nó, myslela jsem si to," přiznala odhodlaně a objevila ten můj poslední, nerozepnutý knoflík. "Víš, jak by to bylo úžasný? Když to Filip uvidí, určitě ho to probudí. Je to vyzkoušená věc."
         "Cože? Před ním?" děsila jsem se. "Chtěla jsi přece všem dokazovat, že spolu nic nemáme."
         "Účel světí prostředky. A uděláme to jen tak jako. Pochopí to správně, je inteligentní," škemrala a přemlouvala.
         Bylo to hrozné, ale začala jsem se pomalounku klonit k názoru, že při zkušební jízdě se má vyzkoušet všechno. Mohlo by to být velké dobrodružství a hlavně mě přitahoval Filip.
         "Budu se stydět, je to zbytečný," vyhrožovala jsem, když mě dychtivá nymfomanka táhla z postele, ale strhla mi košilku z ramen a přitlačila mě zády k letišti.
         Zdecimovaný milenec pospával, nic netušil, ale má předtucha, že Moničino jako nebude jen jako se vyplnila. Možná mě chtěla použít i jako vábičku, protože zaútočila jako hladová kočka na misku s mlékem a mé skučení by muselo probudit mrtvolu. Chtěla jsem Filipovi vysvětlit, že je to jen hloupá legrace, ale vůbec jsem ho neviděla. Pohled ohraničily nejtajnější partie mé kamarádky, otevřené a naběhlé. Hladila jsem jí opatrně po zadečku, aby jí náhodou nenapadlo, nasadit mi ten kapající trychtýř na nos.
         Filipa jsem poznala podle zvědavých dlaní. Dostaly se i ke mně dolů, ale Monika byla ve zřetelné výhodě. Pak jsem ale cítila, jak sklouzává, jak je nemilosrdně odtlačovaná a spatřila jsem nad sebou usmívající se obličej. V žádné pohádce nikdy nebyl vzrušený princ, ale tak nějak by asi vypadal. Bylo to báječné vysvobození.
         "Chlapi jsou děsný. Co mají v posteli je nezajímá, ale když se objeví sličná sousedka, jsou hned vedle," zdůvodnila si Monča svou prohru a s trpkým úšklebkem sledovala, jak si mě Filip přitahuje k sobě. K sobě a pod sebe.
         "Byly jste rozkošné, ale teď by se mohla hravá lištička povozit na ocásku. Už to nemůžu vydržet," smál se a tak to snad zle nepochopil.
         Chvěla jsem se rozčílením a nedočkavostí, nechala se objímat nádherným tělem a představovala jsem si, že jsem jeho. Byl netrpělivý, možná až moc, ale nějaký instinkt mi říkal, že to tak asi musí být, že už by to pak možná nešlo.
         "Ano Filipe! Můžeš všechno," šeptala jsem statečně mezi polibky a zalykala se vděčností.
         Když mě ale otevřel dokořán, starostlivě zaváhal a taky jsem cítila, jak se dírka zoufale napíná proti něčemu úžasně pevnému a velkému. Vzlykla jsem a strachy jsem se probudila z opojení. I Moničin divoký pohled zvážněl a zahlédla jsem, jak mi narychlo půjčuje plnou dlaň slin. Zavřela jsem oči a přitáhla si Filipa k sobě.
         Naplňoval mě krásně, pomalounku a opatrně. Uvědomila jsem si, že tak daleko nikdy nikdo nebyl. Zvláštní tupý tlak šimral až v břiše a nedal se k ničemu přirovnat. Objímali jsme se a nikam nespěchali. Prostě jsme byli jen nádherně a pevně spojeni a radovali jsme se z toho. Líbilo se mi, jak jsem pružná a on pevný a silný.
         Když jsme se začali malinko převalovat a kolébat, ocitla jsem se najednou na mohutném vrcholku. Bylo to rychlé a nečekané. Úplně nový a překvapivě krásný zážitek. Láskyplně mě konejšil a hladil, dokud jsem se nevzpamatovala a pak mě hned začal zpracovávat. Vyjížděl a zase se do mě prudce vrážel, sténal a plál vzrušením. Skvěle jsem trpěla, otvírala se a zvedala nohy nad hlavu, aby to bylo ještě pronikavější. Cítila jsem, že se to blíží zase.
         "Ano Filipe! Chci to," povzbuzovala jsem ho netrpělivě, pořád dokola, dokud se nevzepjal a neztuhnul.
         Chvěl se spolu se mnou, celým tělem jsem ho vnímala, snažila se ho trochu mačkat, ale sotva jsem se dokázala soustředit. Začal tepat, divoce pulsovat a... Fakt to bylo cítit. Zalila mě vlna děsné radosti, tak silné, že jsem byla zase nahoře.
         Probouzela jsem se jako z bezvědomí a pomalu si uvědomovala své i jeho tělo. I Mončiny horké dlaně, které ještě všude zamyšleně bloudily. Opatrně jsem našeho zničeného a pospávajícího milence odsunula, došla do skříně pro velké prostěradlo na přikrytí a zhasla světlo. Spali jsme až do slunného rána, vyčerpaně, spokojeně a mravopočestně. S Filipem uprostřed.



          Příběh, který jste právě dočetli je epizodou z románu "Hry na lásku a štěstí."