Sedíme na Vinohradech v jedné vinárničce nad Náměstím Míru. Každý máme před sebou skleničku bílého a dohadujeme se mezi sebou. Radek nám tvrdí, že jeden jeho kamarád přijel z Francie a přivezl něco fantastickýho. Ukazuje miniaturní ampuli. Uvnitř je bílý prášek. Vypadá to jako obyčejná mizerná droga. Herák, nebo něco podobnýho. Potom nám začne líčit jaký to má účinky.
Nevěřím vlastním uším. To co tu povídá, se mi zdá jako holá nemožnost a totální šílenství. Dokázat namíchat látku, která je naprosto neškodná pro lidský organismus s takovýmihle účinky. Je to jako v pohádce. Tvrdí, že amíci s francouzi dokázali udělat syntetickou látku která uvolňuje vědomí. Používají ji hlavně k výslechům. Po tomhle prý na sebe vykecáš všechno. Navíc se to dá ale využít k docela něčemu jinému.
Když si to prý vezmeš, máš docela fantastickou náladu a děláš i věci které by jsi normálně neprováděl. Na druhou stranu, to co se ti příčí, neuděláš. Hranice sebezáchovy a blokace je naprosto neporušena.
Nejlíp asi uvést příklady.
Když ti holka řekne, že jsi kus a máš ho jako mladý hřebec, budeš jí to věřit a navíc budeš na to hrdej. Když ti poví, jestli by sis ho před ní nevyhonil, tak to uděláš. Uděláš to proto, že se ti to líbí a ona z toho bude mít radost a ty se budeš mít čím pochlubit.
Na druhou stranu, když ti řekne, že jsi kus, máš ho nádhernýho a aby sis ho tedy uřízl, tak ji neposlechneš. Zablokování tu funguje naprosto spolehlivě. Zrovna tak, aby jsi vyskočil z okna a nebo někoho bodnul do zad nožem. Víš že je to nesprávné a tak to neuděláš.
Dohadujeme se o tom jestli je to blbost a nebo není. Debatu ukončuje Radek který nám obou tvrdí, že to vyzkoušel na sobě minimálně pětkrát a je to prý fantastické. Ještě se mu podařilo dvakrát si to ověřil na kamarádkách a jedné jeho kamarádce na jejím příteli. Všichni včetně něho si to jen pochvalovali. No nevím. Jen tak kroutíme s Milošem hlavou.
Debatu ukončuje dlouhonohá kráska s fantastickým černým ohonem místo vlasů. Všemi námi zbožňovaná Ríša si jde přisednout k nám.
" Ahoj kluci. Magda tu s vámi není?"
Všichni se po sobě podíváme. Magda má přijít večer k Radkovi, ale teď jsou čtyři odpoledne a nikdo z nás neví kde se momentálně nachází. To samozřejmě nemůžeme přiznat.
" No říkala, že přijde, ale ještě tu není."
Jedna židle u stolu je volná. Ríša si na ni sedne a ani se nás neptá jestli nám to nevadí.
" Nevadí to, počkám na ní!"
Jasně že nevadí. Ríša si poroučí dvě deci červeného a kouká po nás.
Nemůžeme se na ní vynadívat. Nikdo by neřekl, že je to studentka pedagogické fakulty. Než se posadila zaregistroval jsem krátkou slabounkou sukni kterou prosvítají její dlouhý nohy. Nádherná prdelka vyniká přes tuhle sukýnku. Musí mít tanga, jinak by jí byli vidět kalhotky. Sukýnku má na zadečku vyšponovanou a není vidět jediný záhyb látky. Bílý tričko s džínovou vestičkou. Na tričku se naprosto jasně rýsují obě bradavky. Co nás ale fascinuje, je barva očí. Musí mít oční čočky, jinak to není možné. Má totiž jantarovou barvu očí. Takovou, tu co mají kočky.
Rozprávka jak vystřižená, tak zvaně o prdu. Fakulta a naši pedagogové. Nebýt tu Ríša, jdu se projít po Vinohradech. Miloš se snaží udržet konverzaci. Ani jeden z nás neví jak říct, že Magda nepřijde. Minuty ubíhají a nakonec se přeci jen dokážeme bavit normálně.
Ríša sedí u stolečku s námi a popíjí svou druhou dávku červeného vína. Radek ji v okamžiku kdy si odskočí na toaletu, víno zamíchá čistou vidličkou od salátu. Na první pohled se ani nedá povšimnout, že na ní něco bylo. Ve skleničce je něco pod polovinu. Jsem zvědav jestli něco pozná.
Když se vrací, Radek se ji ptá:
" Proč se vlastně jmenuješ Ríša? Je to tak trošku neobvyklé křestní jméno."
" Táta chtěl prvního potomka kluka, a narodila se mu holka. Tak mě dali tohle jméno místo kluka který se měl jmenovat Richard."
" Tak jak se doopravdy jmenuješ?"
" Přeci Richarda, ale všichni mi říkají Ríša. A aby se to nepletlo, pak naši měli ještě dvě holky...."
Během doby dopíjí naráz svoje víno a po konstatování, že jsme finančně všichni na dně, se balíme. Zaplatíme a jdeme na metro. Jedem k Radkovi. Nikomu se nechce domů. Večer teprve začíná a navíc je se u něj sejdeme s holkama na parádním mejdanu.
Radek se ptá Ríši:
" Nechceš jet s námi. Nemáš přeci nic na práci. Stoprocentně tě nikdo nečeká."
Chvilku váha, " Jen na chvilku. Kdo tam bude?"
" Magda a Maruška,"
" Bude se hrát kanasta?"
" Jak to víš?"
" Holky se o tom přede mnou bavily v jídelně. Prý je to potom paráda."
" Jasně paráda pro všechny..."
" Tak na chvilku, musím pak domů."
Konečně jsme na Smíchově. Radek odemyká rodinný domek kde bydlí s bráchou. Rodiče mu zemřeli před dvěma roky a tak tu bydlí skoro pořád sám. Brácha pracuje v rozhlase a většinou chodí na noční směny.
" Co brácha?"
" Noční frekvence, přijde ráno v půl sedmý."
" Jdi do háje, to ho baví."
" Baví, nebaví. Asi za to má..."
Miloš pomáhá Ríše s nějakým občerstvením. Krájejí sýr a okurčičky. Salámek na pidikostičky a všechno vyrovnávají na veliký točící podnos.
Naše dámy se dostavují samozřejmě pozdě. Je to v nich. Nikdy nepřijdou včas, snad jen k zápočtům, a za to může určitě tréma.
Když vidí Ríšu, jsou na myši.
" Kdo ji sem dostal, komu se to povedlo. To snad ani není pravda. Přiznejte se, komu se ji podařilo zlomit. "
" Tak trochu kolektivně všichni tři, ale lví podíl má Radek."
" Ví co bude?"
" Neboj, ví. Poslouchala vás v jídelně."
" Kecáš, tutově to neví. Určitě by sem nepřišla."
" Jdeme se jí tedy zeptat," povídá Miloš.
" Seš blbej, uteče ti," říká Magda Milošovi. Poslala jsem ji SMS, že budu v hospodě s Vámi, jestli se může zastavit.
" Seš péro."
" No přece ji to nemůžeme říct.."
U toho zůstává. Po nezbytných přípravách, jako cigárkách a nalití vína kterýho je plnej demižon od strejdy z Moravy, si sedáme k velkému konferenčnímu stolku. Uprostřed se trůní už uvedený obrovský otáčecí podnos s žraníčkem. Nahoru nad něj, jako druhý patro se dá dát ještě jedna malá točící deska, na které se vejdou jen karty na lízání a ty ohozený. Ostatní karty máme na desce stolu každý před sebou. Kdo hraje kanastu ví, kolik místa se někdy potřebuje. Proto je na stole občas málo místa.
Princip hry je sice primitivní, ale má svůj účel. Kdo bude mít určitý počet bodíků, musí se zbavit nějakého kusu oblečení. Ve finále není nad to, když sedí kolem stolku tři nahý lidi, a čeká se na posledního, kdo má na sobě ještě kalhotky a nebo slipy. Je to pořádně dráždivý, když se pravidla doopravdy dodrží až do konce.
Magda sedí na taburetu. Je to jeden ze čtyř které tu Radek má. Na druhém sedí Miloš a na třetím Maruška a pak já. Sedíme tedy vždycky kluk, holka, kluk a tak dál ob jednoho. Všichni hrajeme zuřivě kanastu a střídmě popíjíme víno. Žádná ožíračka, všechno s mírou. Pořád se nic neděje. Kluci si z holek dělají srandičky, že hrajou jak ponocný a ty jim to s patřičným umocněním vrací.
Ríša si hoví na sedačce vedle Radka. Není na ni nic podivného. Ani jeden z nás, kluků kteří byli u toho, nevěří, že se něco bude dít.
Známe ji jako sice nádhernou provokativní kočku, ale jako naprostou netýkavku. Mimo to, že s ní chodíme na vejšku s ní nikdo nic neměl. Nikomu z nás se ji nepodařilo ani pozvat na rande, natož se s ní nějak blíž seznámit.
Miloš si z ní pořád dělá legraci. Je ukecanej jako málokdy. Ani se mu nedivým. Je tu s Ríšou dvojička která je tu nová a navíc. Chtěl by ji alespoň ukecat na rande, ale její pověst mu svazuje v tomhle směru jazyk. Pořád se nedokáže vyžvejknout.
My čtyři tak nějak patříme k sobě. Sice si uděláme někdy parádní čtyřku, ale já mám Magdičku a Radek se už druhý rok drží Marušky.
Miloš si Ríšu neustále dobírá a provokuje jí. Je to jako běh na dlouhou míli. Všichni čtyři mu držíme nepokrytě palce. Nakonec, když už máme pocit, že to vzdá, se odhodlá a jen tak, aby se neřeklo, jí povídá.
" Ríšenko, pořád se na tebe všichni díváme. Provokuješ nás, a nemůžeme se vynadívat na ty tvoje nádherný prsa. Fafíky ti na nich ti stojí, jako knoflíčky. Kdy už nám je konečně ukážeš?"
Ríša se na něj dívá nějak jinak než dřív. Nikdo z nás si toho v zápalu hry nevšimnul.
V jejím pohledu je vidět, nevím jak to říct, snad roztouženost. Pak se rozhlédne a povídá nám všem:
" Žádný sahaní. Všechno bude v klidu. Znám Vás kluci. Jen vám je ukážu, budete si chtít všichni sáhnout. Žádný takový."
Tak to jen čumíme. Nikdo ani nehlesne. Neskutečné se stává za okamžik pravdou. Asi to doopravdy funguje.
Kočka si před námi bez problémů svlékne krátkou vestičku a pak i nádherný bílý tričko kterým prosvítaly tmavý velký bradavky. Poprvé v životě vidím před sebou její nádherný špičatý rohlíčkový dvojky.
Doopravdy, trčí jí dopředu jak dva rohlíčky. Bradavky na konci jsou nádherně tmavohnědé, skoro černé a parádně kontrastují s její opálenou pokožkou. Radek vedle ní na sedačce si kousek odsedne. Chce taky vidět, ale zas jí na ně nechce čumět z dvaceticentimetrový vzdálenosti. Místa na sedačce je dost, nic mu neuteče.
Miloš si k ní poposedne s bobíkem na kterým sedí, blíž. Odsune konferenční stolek který je na kolečkách a sedne si před ní. Ríša se k němu předkloní a opře se lokty o kolena. Dlaně si dá pod bradu a dívá se Milošovi zblízka do očí. Kozičky se jí tak dostávají do polovisící polohy, ale v jejím případě se jen trošku jinak vytvarují.
" Tak co spokojenej. Dušička už má pokoj."
" Má, ale chce to něco navíc!"
" Povídej," dívá se mu do očí zblízka naprosto provokativně. Možná tak trochu s úšklebkem.
Kluk chvilku vydrží její pohled a pak si nasliní prsty na levé ruce. Natáhne ruku a pomaličku ji přejede po nádherným stojícím středu bradavky. Kozička se zachvěje jak si Ríša vzdychne.
" Máš je nádherný, líbí se ti to takhle?"
Miloš se už neudrží a druhou rukou jí sáhne na ňadro. Palcem a ukazováčkem ji pomaličku začne dráždit špičky obou bradavek. Nádherně jí je žmoulá a popotahuje.
Ríša se za okamžik zachvěje. Má skoro zavřený oči, ale pak je odevře. Podívá se na něj, a slabounkým hláskem poprosí:
" Pomaličku, dneska to docela bolí. Jen lehounce ano!"
Chvilku se drží v stejné předkloněné poloze, ale pak si ho přitáhne k sobě. Lehce se položí pohodlně naznak na sedačku. Miloš se bez problémů vejde vedle ní. Nechává si pak bez problémů od Miloše laskat bradavky. Po pár desítkách vteřin si jej přitáhne nad sebe a on ji začíná pravou bradavku pomaličku dráždit jazykem.
Žádný z nás není schopen tuhle proměnu nějak rozumě pochopit. Je jasné, že za to nemůže víno, ale ten životobudič který jí Radek zamíchal do vína.
Ríša se teď chová pěkně odvázaně a určitě nevypadá, že by byla zdrogovaná, nebo měla upito. Legrace, za čtyři hodiny vypít necelý tři dvoudecový skleničky červenýho vína a pak tohle.
Díváme se na ně a máme pocit, že se ta kočka před námi předvádí. Miloš je sice tak trošku ve vleku, ale je to kluk. Nezůstává nijak pozadu. Jen ten prvotní krůček vždycky udělá Ríša. Díváme se na ně a dochází nám, že Ríša je teď pěkná kočka, která čeká až si ji ten kluk vezme.
Miloš si kousek poposedne a začne ji bradavku pořádně sát a žmoulat. Dává si pořádně záležet a za chvilku je kočka zas o kousek dál. Zvrátí hlavičku a nechává se už dráždit docela bez zábran. Ruce si dá pod prsa a kousek si je nadzdvihne. Miloš ji dráždí střídavě obě bradavky. Ještě okamžik a Ríša si tu bradavku kterou ji nedráždí Miloš žmoulá sama. Popotahuje si fafík tak, že to co ji na druhém prsu provádí Martin, je jen slabý odvar. Ten když to vidí patřičně přitvrdí. Žádná negativní reakce. Ríšenka drží jako kdyby na to čekala. Její ruce se uvolňují.
Díváme se jak fascinovaní. Kluk je dráždí zoubky a jazykem. Zoubky jí popotahuje fafíky nahoru a vytahuje jí je Neuvěřitelné se stává skutečností. Kočka o které se nám jen zdálo, se před námi normálně uvolňuje. Ríša se stává nádherně povolnou.
Je fascinující poslouchat a pozorovat ji, jak ji Miloš přemlouvá.
" Máš ji určitě nádhernou...proč nám ji neukážeš..."
" Ale nebuďte zvědavý....."
" Nejsme zvědavý, ale přeci se ti chce si na ní alespoň sáhnout. Neříkej že se ti o tom teď nezdá. Takhle nádherně mít hlazený a drážděný bradavky a přitom si na ní nechtít sáhnout..."
Neuvěřitelný, Ríša si pomaličku rukou jede dolů mezi nohy. Má sice přes ni slabou krátkou sukýnku, ale teď všichni vidíme, jak si sahá přesně doprostřed. Je to přesně tam, kde by jsme ji každý chtěli hladit a dráždit.
Poštěváček sice není vidět, ale všichni ho tam tušíme. Ta nám tedy dává. Buchtička se jí mezi nohama pod slabou sukní naprosto jasně rýsuje. Vyvrcholí to tím, že nohy od sebe rajcovně roztáhne. Chodidla se jí napínají a staví se na špičky. Kočka jde pomaličku do mostu.
Miloš když to zjistí, pomaličku přestává. Dává ji načas. Přeci nechce aby se mu takhle udělala.
Holky po sobě pokukujou, ale ani jedna z nich nechce tuhle podívanou rušit. Žádná z nich netuší jak k tomu došlo. Mají pocit, že se jim Ríša jen přetvařovala a je to pořádná potvora. Svým způsobem je to pro ně taky pořádná ťavka. Takhle se předvádět, to chce pořádný kousek odvahy.
Ríša se trošku uvolňuje. Zadeček se zase dotýká sedačky a zrychlené dýchání které provází tohle nádherné hýčkání se zpomaluje. Za chvilku je zase dole na zemi a vnímá Miloše, který ji polohlasem vemlouvavě říká co má udělat.
" Jak ti je?"
" Parádně,jen bradavky trochu bolí. Asi jsme to spolu přehnaly."
" Promiň, ale nedalo mi to. Co zkusit něco jinýho?"
" Jako co? Co máš na mysli?"
" Ale, přeci to víš. Neříkej, že by sis na ni nesáhla. Přeci není nad to, pořádně se rozšoupnout."
" Přes tanga je to jako lízat lízátko přes igelit."
" Co ti v tom brání, si je sundat?"
" Nic, ale nebude to vadit ostatním?"
" Myslíš, mám pocit, že na to čekají."
Rozhlídne se okolo. Kývne na Magdu. " Co ty na to? Mám pokračovat?"
" Že váháš, všichni čekáme?"
Nepatrně pokrčí rameny a pak dá nohy k sobě. Tanga si sundavá pomaličku. Dává si na tom záležet. Její hnědá pička a naběhlé lapličky se objevují až docela naposled. Odhazuje nádherný tmavomodrý tanga vedle sedačky a pokládá se zase zpět. Všichni jsme docela mimo. Nohy má sice u sebe, není ji na ni vidět, ale určitě nebude problém ji říct, aby je roztáhla.
" Co se takhle uvolnit. Neříkej že tě baví držet nožičky tak křečovitě u sebe?"
Žádná odpověď, ale kniha se začíná otvírat. Nožičky se samy od sebe rozvírají jako listy. Pička a lapličky se zhmotňují do nádherný rozevřený růžičky. Doopravdy nádherný zvlněný lapličky, jsou rozevřený tak, že se tohle přirovnání zdá jako naprosto perfektní. Navíc jsou špičkově vlhký a díky tomu se fantasticky lesknou. Nádherně přistřižený a vyholený trávník. Žádná houština kterou jsme všichni čekaly.
" Nemám slov. To ty sama a nebo se někdo snažil?"
" Jako co?"
" No ten sestřih!!"
" Aha, mám doma jak bych to řekla, macechu, ale je jen o osm let starší než já. Dost si řeknem."
" Takže ti poradila?"
" Jasně, vadí to?"
" Ne, to já jen tak. Máš na ní špičkovej sestřih."
Ten kluk je suprovej. Žádný vulgárnost, používá všude zdrobněliny. Všechno co říká má pak podtext mazlivosti. Paráda, nikdy bych tomu nevěřil, že to bude mít takovýhle účinek.
" Vadilo by ti, kdyby sis se s ní chvilku hrála."
Žádná odpověď, ale její ruka se sune dolu mezi nožičky. Sukýnka je vyhnutá tak, že je všechno vidět. Ukazováček se blíží k poštěváčku. Začíná si s ním hrát. Pak si jej bere mezi ukazováček a prsteníček. Dráždí si ho z obou stran. Tělo se tomu zpočátku jakoby vzpouzí, ale pak se všechno doopravdy uvolňuje a ona sama se poddává rytmu kterým se dráždí.
Škube sebou nejdřív v dlouhých intervalech které se postupně zkracují. Nakonec se dostává do stavu, že se jí tělo zmítá v krátkých intenzivních záškubech.
Vytřeštěně zíráme. Ríša se před námi dráždí neuvěřitelným způsobem. Nasliní si ukazováček levé ruky a pomaličku si jej zasunuje dovnitř do dírky. Trvá to jen pár vteřin a pak se začne ukazováčkem masturbovat.
Jede takhle pár desítek vteřin a najednou přestává. Je to tak. Kočka si vyměňuje ruce. Tu co má zmáčenou od šťávičky zevnitř si dráždí poštěváčka a tou suchou si vjíždí zase dovnitř do dírky.
Ríša se v tom jak se dráždí, maximálně vyžívá. Je z ní nádherná samička která se chce předvést. Kroutí prdelkou a nakonec si jednou rukou dráždí nádhernej knoflík a druhou roztahuje lapličky od sebe tak, že je jí vidět dovnitř.
Ale budu přesný. Kdyby se nekroutila, určitě by jí bylo vidět dovnitř, protože si prsteníčkem a ukazováčkem roztahuje dírku tak, že ji má otevřenou minimálně tři centimetry. Nádherná štěrbinka nás všechny fascinuje. Všichni tam určitě chceme být.......
Magda se najednou zdvihne a natáhne se pro kabelku která leží za ní na koberci. Chvilku v ní hraboší a pak z ní vyndavá jeden solidní robertek tělový barvy a parádně lesklý vibrační vajíčko. Vajíčko si vezme za ovládací kabel do ruky a bimbá si s ním provokativně před sebou. Miloš to okamžitě zaregistruje,
" Měla jsi někdy v sobě vibrátor?"
Prstík uvnitř se zastaví. Žádná odpověď. Jazýček pomaličku objíždí horní rtík. Ruka dole se dává znovu do pohybu.
" Chceš to zkusit? Jen tak maličko na okraj." Hlavička zavrtí naprosto jasné ne...
" Jestli tomu rozumím bude jednoduší, že já se budu ptát a ty mi budeš odpovídat ano, ne pohybem hlavy."
Magda se zvedá a jde do koupelny.
" Takže to chceš zkusit, ale ne jen tak. Chceš to natvrdo..." Hlavička jen tak maličko přikývne.
Magda se vrací a nese v ruce čistě omyté vibrační vajíčko. Ještě ho osušuje v čistém ručníku.
Ríša se na ni po očku dívá. Je to takový pohled ze zvědavost. Ani jednomu z nás okolo nepřipadá, že by se toho bála. Spíš se na to těší. Mirek bere od Magdy vajíčko. Drží ho za ovládací kabel. Pomaličku vajíčkem bimbá Ríšence po vnitřních částí stehen. Nožičky se zase trošku stahují k sobě. Ještě kousek a Ríša si ho může potěžkat.
" Je studený," povídá.
" To je schválně, abys ho tam pořádně cítila."
Finále se blíží. Ríša si sama roztahuje navlhlé lapličky a pomaličku si zasunuje tu lesklou nádheru do sebe. Trvá to snad jen pět vteřin. Aby byl co nejdál, pomůže si ukazováčkem a prsteníčkem. Prsty mizí uvnitř až po vrchní klouby. Vklouznul tam jak do....
Vytřeštěně zíráme, alespoň my kluci. Ani jeden z nás tohle určitě neviděl a popravdě do udělání nám moc nezbývá. I Miloš je z toho docela solidně hotovej. Určitě měl pocit, že ji bude muset přemlouvat, ale tohle.
Ovládání si pokládá vedle sebe. Pomáhá Ríše posadit se. Jako správná dáma se nadzdvihne a urovná pod sebou sukýnku. Miloš jí jen pomůže protáhnout pod vrchní lemem sukně ovládání a zas je položí mezi ně. Kočka si pak na sebe vezme jen vestičku a podívá se kolem.
" No hrajem ne...Co se děje"
Polknu nasucho. Někdo, už nevím kdo přisunuje stolek. Karty jsou na stole, jak jsme je nechali ležet před dvaceti minutama. Je to jako rána do hlavy. Mít mezi sebou nádhernou kočku která je jen napůl oblečená a navíc má v sobě vibrátor.
Co si budem nalhávat. Všichni jsme zvědavý, co s ní to vajíčko které má uvnitř udělá.
Zatím se tedy ni neděje. Miloš si ji k sobě přitáhne a něco ji šeptá do ouška. Nevidíme na jejich ruce, když je mají dole a to nás docela solidně štve. Nemůžeme tedy vidět jestli to má v sobě puštěný a nebo ne. Radek si přesedl na bobík na kterém před tím seděl Miloš, takže na sedačce sedí jen oni dva.
" Pokoušíme se hrát, ale moc nám to nejde. I holky jsou zvědavý jak to dopadne. Miloš si tedy hoví vedle Ríši a jak se zdá parádně vyrostl. Mít možnost dráždit takovouhle parádní kočku o kterou jsme se všichni pokoušeli, co si víc přát.
Na ruce jak jsem už řekl, jim není vidět, ale něco se asi děje. Ríša si čas od času stiskne zoubky spodní ret, ale jinak nic....
Ale, přeci jen je to trošku jinak. Karty který Ríša vynáší jsou evidentně nesmyslné. Dá se říct, že není soustředěná. Kdo by asi byl když to vajíčko zřejmě v ní uvnitř drnčí jak zběsilý.
Je předkloněná. Vestička se jí rozvírá a tak ji jsou znovu vidět nádherný tmavý bradavky s vystouplým dvorcem. Střed je vystouplý minimálně o půl centimetru. Lokty na kolenou a kouká do karet.
Když se na ni pořádně podívám, vnímám, že se jí ruce chvějí. Karty se ji viditelně klepou. Síla, to jsem zvědav jak to dlouho vydrží.
Pokoušíme se hrát ještě asi pět minut. "Pokoušíme se hrát", jsou silná slova. Jen tak plácáme karty, ale každý po očku pozoruje hlavní aktérku. Nakonec se kolečko zastavuje u ní. Vyloženě vidíme, že je mimo. Nevnímá ani to, že na ni Miloš mluví. Položí se naznak a vezme jeho ruku do své. Pravou rukou si vyhrne sukýnku a druhou rukou zavede Miloše k okraji dírky. Nechá ho aby pokračoval dál sám. Vjede si oběma rukama do černého koňského ohonu co má na hlavě. Vnímáme obě perfektně vyholený podpažní jamky.
Tentokrát si dává sama nožičky od sebe. Stehna se rozvírají. Vidíme Milošovo ruku. Dva prstíky pravé ruky jsou uvnitř a pravá ruka ukazováčkem dráždí vystouplý poštěváček. Doteď bylo ticho, ale Ríša je už na okraji a začíná mezi vzdycháním vykřikovat. Nejdřív potichu, ale pak to ze sebe vyráží, jako kdyby šlo o život.
" Ne, eště ne, ještě nechci.....Proboha, ještě ne...eště nechci, ještě kousek...dej mi chvilku..."
Miloš jí na regulátoru o kousek snižuje sílu vibrace. Ríšenka se trošku uklidňuje, ale pak je všechno jinak. Bere si do ruky regulátor sama. Otáčí kolečkem na doraz a pouští to naplno.
Skoro okamžitě jde do mostu. Prdelka se jí vznáší ve vzduchu a nohy má k trupu rozevřený skoro jako provaz. Miloš si dává záležet. S prsty uvnitř asi moc nedokáže protože ho kočka drží, ale zato na poštěváčku se vyřádí.
Ríša je totálně na konci. Prdelka se jí zdvihá a klesá. Bříško se škube. Ruce má pod prsy které si zdvihá k obličeji. Začíná kroutit boky a poškubávat pánví. Stahy se evidentně zrychlují...
" Nádhera, ještě kousek...dělej...už...už.. ááááách...už...už...užžžžžžž..."
Zoubky se zatínají a kočka přestává dýchat. Je celá sevřená a strnula ve vypjatém mostu. Na poslední chvíli dává nohy k sobě. Miloš má svou ruku uvnitř uvězněnou. Celé tohle trvá alespoň deset, patnáct vteřin. Pak spadne dolů. Ruce si pokládá na bříško které se jí zachvívá a škube v nádherných stazích. Ještě několikrát pohne pánví nahoru a dolů. Extáze končí. Orgasmus ji velice pomalu opouští. Miloš dokázal na poslední chvíli ztlumit vibrace na snesitelnou míru, takže to jemné vrnění Ríša vnímá jako velice příjemného. Rozhodně není předrážděná.
Konec, nohy se znovu rozvírají Miloš může z uvěznění. Ríšenka si sama vyndává vibrátorek. Jen to mlaskne když vyjíždí ven, lapličky se zřejmě vrací zpět. Ríša ještě chvilku sedí. Dívá se mátožně kolem sebe. Pak povídá:
" Omlouvám se, bylo to silnější než já."
Usměje se. Pak popadne tričko a mizí v koupelně.
Koukáme po sobě jak tataři. Ani jeden z nás není schopnej nic říct. Nakonec Radek když si připálí spartu zapalovačem řekne:
" Paráda, chlapče máš se na co těšit...Pámbůh ti pomáhej, a vyfoukne kouř k Milošovi."
Tak pokračování večera v některé další povídce. Co myslíte, je to pravda a nebo si autor vymýšlí......
|
|
|
|---|
Pro ty kteří to dočetli do konce a líbilo se jim to
Hlavní stránka povídek