Učňák, super slovo, který nahání hrůzu. Je to něco, co mladý člověk skoro nesnáší. Totální hrůza. Tutově mu tam budou poroučet, nutit ho k tomu, aby se něčemu nesmyslnýmu naučil...
Absolutní hrůza. Brigády spřáteleným zemědělcům. Možná, že se někdy svezu na koni....
Tak tohle se mi honilo hlavou, když jsem se pokoušel podat přihlášku do učiliště na chovatelský obor.
Neskutečný překvapení. Vyšlo to. Jsem přijat jako jeden z patnácti. Stoprocentně se na mém přijetí podepsal i průměr. 1,6 nemá jen tak někdo. Všichni se mi ptali, proč jsem nešel na vejšku.
Mám koně rád a naši jsou názoru, že život máš jen jeden a zařiď si ho jak chceš. Budeš si potom nadávat sám sobě a ne nám.
Dva roky proběhly jako voda. Dřina na statku, sklizeň sena, opravy plotů. Občasná honička za stádem koní, kteří se zbláznili před bouřkou a prorazili ohradu. Všechno tohle mi připadalo normální jen do té doby, než k nám přišla z jiného zrušeného učiliště jedna kočka.
Jmenovala se Jitka. Nádhernej kus, o kterým se nám všem zdálo. Snědý kukuč, dlouhý vlasy a nádherný dlouhý nohy. Když jela na koni, dokázala ho fantasticky ovládnout. Mě se to nikdy nepovedlo, ale ty koně si s tou lidskou samičkou dokážou porozumět. Vždycky dokázala s koněm udělat to, co žádný z nás.
Při přeskoku potoka jsme všichni skončili v potoku a Jitka skočila jako nic. Všechno je u ní bez problémů. My všichni jsme se váleli v bahně, nadávali a ona se nám smála...
Jednou za měsíc jezdíme domů. Každý, kdo jede domů, se přijde rozloučit. Celá naše parta zrovna v tom dusným odpoledni čistila stáje. Všichni koně jsou ve výběhu a uvnitř dusných stájí jsme jen my. Těch šest učedníků chovatelskýho řemesla.
Jitka jede dneska domů, a tak se těšíme, že se s námi přijde rozloučit.
Je sobota odpoledne a všichni toho máme tak akorát dost. Stáje jsou čistý a končíme s úklidem.
Jitka se s námi po druhý hodině odpoledne nakonec přichází rozloučit. Docela jí to závidíme. Zvlášť když se na ní podíváme. Je to náš idol. Kočka, který je osmnáct. Dlouhý černý vlasy, dlouhý nohy. Úzký pas a parádní prsa. Jak se všichni vyjadřujou, jsou to čtyřky. Není na ní nic, co by se dalo pohanět. Fakt, super samička. Většině se nám o ní zdá.
Dneska nemá na sobě pověstný úzký džíny, ale pidi sukni. Sice džínovou, ale nedosahuje jí ani do půlky stehen. Lodičky na pásek s vysokým kramflíčkem. Bílý tričko, kde je na něm všechno vidět. Oblečená tak, jak chodí holky v Praze. Všichni jen čumíme.
Martin si ji bere stranou a my všichni zůstáváme před boxem. Chvilku se tam nic neděje a potom, když už se začínáme rozcházet, je slyšet klapot a cvakání mašinky na stříhání ovcí.
Ovce se přeci touhle dobou nestříhají. Klukům to nedá a otvírají dveře do boxu.
Jen zíráme. Martin Má Jitku před sebou na jesličkách pro krmení. Jitka je před ním rozevřená a čeká, co bude dál. Nikdo z nás si nedovede představit, jak se mu o povedlo. Kočka je svlečená. Vlastně není tak docela. Má dole jen tričko a vyhrnutou sukni. Nikde jí nejsou vidět kalhotky. Skoro bych věřil, že žádný neměla.
Martin jí přejíždí mašinkou mezi nohama, kde se jí objevuje vyholená nádherná cestička. Mašinka vymýtila v jejím ochlupení pořádnou paseku. Martin si se strojkem hraje jak malej kluk. Podrží si jí levou rukou. Kočka sebou nemůže moc pohybovat. Kroutí se mu pod rukama a škube sebou. Trvá to ale jen chvilku. Levou rukou jí roztáhne pysky od sebe a na obnažený poštěváček ji přiloží vybrující strojek.
Úžasná a netušená změna. Holka sebou ještě několikrát cukne a najednou se vzepne do mostu. Vystrčí na nás napůl oholenou hnědou pičku a drží. Je to neuvěřitelný. Ten kluk si na ní hraje jako na harfu. Když jí jede mezi nohy dolů k zadečku, jen si vrní a pánví klesá dolů do sena. Jakmile strojek postaví na hranu a postrčí jí mašinku natvrdo na poštěváčka, okamžitě se vztyčí a jde poštěváčkem za ním.
Už ani nevnímá, že ji ostatní kluci drží. Vnímá teď jen to chvění tý mašinky, která jí rajcuje. Martin jí několikrát přejede mašinkou po bříšku a mezi nohy k zadečku. Pokaždé je mu odměnou vztyčení do nádhernýho mostu.
Tohle z nás ani jeden nečekal. Jitka se podívá okolo a pak se zavrtí. Pořádně se opře a široce roztáhne nohy. Všichni fascinovaně civíme, jak se jí její vnitřní šťáva začíná zjevovat mezi nohama. Je jí tolik, že vyloženě vidíme, jak jí to vytéká po kapkách z dírky a stéká jí to k prdelce. Je celá mokrá.
Fakt, nemá na sobě kalhotky a určitě je neměla, ani když jsem šla. Díváme se na ni, jak vlhne čím dál víc. Za chvilku se z ní řine normální vodopád. Kočka se jen zmítá a kroutí. Skoro se nedá udržet. Je na ní vidět, že to ale chce.
Bedřich to nevydrží a jde od nás pryč. Všichni po něm jen kouknem a říkáme si, že je to cvok. Teď, zrovna když je to nejlepší, jít pryč. Nicméně jsme tak fascinováni podívanou, co se před námi odehrává, že si nic jiného už neuvědomujeme.
Jitka se kroutí a přerývaně se pohupuje v bocích. Všem, jak tu jsme, stojí. Všichni jsme tak nadržení, že by jsme se do ní udělali okamžitě. Minimálně polovině kluků by stačilo jen přejet po žaludu a byli by hotoví. Hrůza, co tahle podívaná udělá s mladým klukem. My, co jsme starší, v uvozovkách starší, můžeme hodnotit, ale ti mladší, co nastoupili před dvěma měsíci, ti teprve čumí.
Je to nádherný pohled. Jitka je vzepjatá do nádhernýho mostu a nohy má široce roztažený. Doopravdy široce. Jde to tak daleko, že je do ní vidět jak do jeskyňky. Levou rukou si jezdí v zmáčený pičce sama a tou mašinkou si nechává dráždit poštěváčka nahoře. Je to doopravdy divoký pohled.
Vzadu se objevuje Bedřich. Nikdo ho nevnímáme. Jde jako duch. Skoro ho není slyšet. Protlačí se mezi nás a teprve teď vidíme, že nese pořádnou svíčku. Je to svíčka, která se používá v lucerně visící před stájemi. Všichni víme, že ji Bedřich má za úkol každý den večer rozsvěcet a ráno zase zhasínat. Ta svíčka je tam proto, že tu pořád vypínají proud a tohle světlo je jediný, co tu ve stáji pak svítí. Nikoho z nás nenapadlo, že je možné použít ji k něčemu jinému. Jako blázni čumíme, když ji přiloží Jitce k pičce. Ta se okamžitě uklidní v pohybech. Na její prdelce je vidět, že čeká, co bude dál. Chvilku ji dráždí jezděním kolem pičky a druhé dírky. Nakonec se jí pomalu začně krouživými pohyby dostávat do pičurky.
Jede pomaličku a po kouskách. Vždycky kousek přirazí a zase povolí. Jitka si jen kňourá. Pravou rukou si vezme tu pořádně tlustou svíčku a sama si ji zarazí dovnitř do pochvičky. Zajede asi skoro a nebo až úplně na konec.
Jen si hekne. Při pohybu dovnitř si asi zřejmě trošku ublížila. Musí to být pro ní taky zážitek. Svíčka má v průměru alespoň pět centimertrů. Je to pořádný kus. Nemožné se stává skutečností. Jituš si na ní začíná sama jezdit. Má široce roztažené nohy a je jí vidět naprosto všechno. Vidíme, jak se jí lapličky vlní, když jede dovnitř a zase se vysunou ven, když jede zpátky.
Všichni na ní civíme jak na hezký obrázek. Všem nám bez výjimky stojí. Bedřich jí jen přidržuje svíčku a kočka se nabodává a šuká sama. Najednou se zastaví a sedne si na zadeček. Zády se opře o sloup, u kterého sedí a podívá se kolem sebe. Když vidí, kolik má diváku a jaký má úspěch, jen se usměje. Ta tam je prvotní otýchavost. Teď se nám chce předvést a je to na ní vyloženě vidět. V očičkách jí hrají všichni čerti. Že je péro víme všichni, ale tohle nikdo nečekal.
Sedne si pohodlněji a tu obrovskou svíčku si zastrčí až nakonec dovnitř. Venku zůstává jen malá část s ohořelým knotem. Levou rukou si ji drží, aby jí nevyklouzla ven a pravou si v pravidelným rytmu jezdí po poštěváčku. Nejdřív pomalu, ale za chvilku se s ní stane proměna. Zatne zuby a vystrčí a našpulí svou pičku. Vzepře se do pidi mostu a drandí si svůj knoflík jak o život. Teď je z ní samice, která si to chce udělat co nejrychleji.
Všichni okolo jen zíráme a ani nedutáme. Jitce svíčka vždycky pomalu vyjede ven a ona si ji svou levou rukou zasune znovu dovnitř. Pravačkou si naprosto pravidelně drandí kačera a stupňuje tempo. Ještě chvilku a určitě se udělá.
Všichni okolo jsou skoro na konci. Podle toho, jak se všichni kluci tváří, je skoro rozhodnuto. Marek se tutově udělal. Na kalhotách má obrovskej flek a boule v kalhotách mu splaskla. Stačí mu asi jen to, že si popotáhl kalhoty, aby ho neškrtily.
Jsem přesvědčenej, že se holka skoro hned udělá a divadla bude konec. Nakonec je zase všechno jinak. Je vidět, že to umí a nedělá si to sama poprvé. Ještě chvilku se dráždí maximálně, ale najednou povolí a skoro se zastaví. Je zdvižená v polomostu. Zadeček ve vzduchu a kroutí se v bocích. Její stehna se kouzelně houpají v rytmu. Levou rukou se opře a pozdvihne prdelku ještě víc nahoru. Je to neuvěřitelné, ale dokáže stehna roztáhnout tak, že je má skoro kolmo na trup a ještě se při tom dokáže rajcovně pohybovat. Dlaní pravé ruky si zasune polovyklouznutou svíčku až na doraz dovnitř. Přitlačí a s koncem, který je venku, si začne kroužit. Všichni si dokážeme představit, co v ní druhý konec dělá. Musí tu jeskyňku rajcovat jak nikdy. Dlaní si tlačí na konec svíčky a jezdí ve stále větších obloucích.
Podívám se na její tvář. Naprosto napnuté rysy tváře a zatnuté zuby dávají jasný obrázek o tom, co právě prožívá. Je to výraz nádherně vydrážděný samičky. Už nás nevnímá. Dělá si to teď sama, pro sebe. O nás momentálně nemá tušení. Vnímá nás asi tak jako koně ve vedlejším boxu. Ještě několik zakroucení a je to tu. Pouští svíčku a vzpíná se proti nám svým nádherným podbříškem. Ruce si dává pod sebe a nádherně se ještě jednou vzpíná. Všichni fascinovaně zíráme na chvějící se konec svíčky, který drží v sobě. Je to neuvěřitelný, ale tu svíčku v sobě drží takovou silou, že se jen chvěje. Nevyjede jí ani o kousek. Ani o centimetr. Celý ten obrovský kus má v sobě. Ještě se dvakrát pohne dopředu a dozadu. Chvilku čeká naprosto bezhnutě až orgasmus odezní. Několik vteřin je jako celá věčnost.
Svíčka z ní vyjíždí jako kláda, která nemá konce. Vzápětí potom,co z ní ten obrovský kus vosku vyjede, se z ní vydává na cestu ven hromada šťávičky, kterou v sobě zadržovala po celou dobu. Jen to mlaskne. Svíčka je venku, ale rozevřené dírce to chvilku trvá, než se zavře. Tedy má ji nádhernou. Všichni co tu jsme, by chtěli být uvnitř. Polovina z nás to má za sebou.
Jituš se rozhlíží a všichni si připadáme jako malý školáci. Prohlíží si nás jednoho po druhém a všichni před ní klopíme zrak. Má z nás legraci. Všichni čučíme jak magoři do země.
" Co je, co se děje? Copak jste to ještě neviděli? Jste jak cucáci."
Dívá se pečlivě po každém z nás.
" Pustím si tam jednoho z Vás. Ale jen jednoho.... Musí si to ale zasloužit."
Stoupne si a sukně se jí sveze dolů. Levou nohou udělá v boxu čáru v hlíně na zemi.
" Je to jednoduché, kdo dostříkne nejdál, tomu dám!"
Jen zíráme, ani jeden z nás se nezmohl na nějakou otázku. Jsme všichni postaveni před hotovou věc.Jituš chceme všichni, ani jeden se určitě nechce nechat zahanbit, ale nikdo se k tomu nemá.
" Tak do toho. Co tu stojíte? Bojíte si ho vyhonit? Polovička z vás si to dělá denně na hajzliku a před hezkou holkou si to neuděláte? Všichni jeden jako druhej jste se na mě dívali a nevadilo Vám to." Chvilku čeká a když se nic neděje, otočí se, jako že jde ven.
" Jak myslíte, tak vás prásknu, že jste mě k tomu přinutili."
Moc hezká vyhlídka. Má nás v hrsti. Všichni si ho budeme muset před ní vyhonit. To bude paráda. Mám tohle zapotřebí?
Jitka si bere židli, co stojí venku a používá ji hlídač v noci. Sedne si před nás a vyhrne si sukni. Znovu se objeví její napůl vyholená pička. Znovu široce roztáhne stehna a pravou rukou si začne hrát s poštěváčkem. Sedí a dívá se na nás. Čeká, kdo začne.
Milan se tedy odhodlá jako první. Napůl vyholená pička je takový argument, kterému se nedá jen tak odolat. Jitka se ještě jednou projeví.
" Mám nápad! Ten, kdo půjde na řadu, se svlíkne!"
" To jako do naha?"
" Jasně, jak jinak.Ať vidím, jakýho ho má. A prohmátnu mu koule. To je, co? Tak bude to!"
" To ne, to je moc," protestuje Bedřich.
" Tůdle, přinesl jsi tu svíčku nebo ne? Víš co, vyhráls jsi. Jdeš první!"
Roztáhne stehna a čeká. Všichni pořád fascinovaně čumíme na tu pičku a poštěváčka, se kterým si pořád hraje. Sukni má složenou pod sebou a sedí si na ní. Obnažená pička se leskne a když si vjede ukazováčkem dovnitř....
Bedřich je svlečený okamžitě.Jde k Jitce toporně jako otrok. Přirození se mu bimbá dole, ale to trvá jen okamžik. Jak se k ní přibližuje, staví se do vodorovné polohy.
Kočka se na něj dívá a kouzelně se usmívá. Kluk se před ní zastaví a předkloní. Ona si vezme svou levou rukou kozičku a kousek ji nadzdvihne. Všichni vidíme krásnou třícentimetrovou bradavku s centimetr vysokým fafíkem. Bedřich se před ní skloní a vezme ji do úst. Žužlá ji jen chvilku a pojednou sebou cukne. Jitka mu hrábne mezi nohy a uchopí mu pravou rukou koule. Drží ho za ně a kousek si ho přitáhne. Bedřich se chvilku vzpouzí, pouští její bradavku a nakonec roztáhne nohy a nechá se sebou dělat to, co chce Jitka.
Všichni vidíme, jak si jeho koule přehazuje v pravé ruce a hraje si s nima. Má je v ruce jako kuličky a taky si s nima tak hraje. Drží ho tak opravdu jen chvilku a potom ho od sebe odstrčí a ukáže na čáru na zemi.
Bedřichovi v mžiku stojí jako klacek. Je to solidní čurák. Není to žádný vořezávátko. Dojde až za čáru. Dá nohy od sebe a postaví se přímo proti Jitce. Ta se na něj dívá a pořád si hraje s tou svou pičkou.
Kluk si ho před ní začíná honit. Nejdřív pomalu, ale poznenáhlu zvyšuje tempo. Občas si podrží předkožku vzadu a jezdí si po něm krátkými pohyby. Vždycky jen ale malou chvíli a pak pokračuje dlouhými tahy. Při dorazu dozadu se mu skoro vždycky obnaží lesknoucí se žalud. Bedřich se prohýbá jako luk a vystrkuje před sebe přirození. Koule se mu nejdřív bimbají dole, ale postupem času se dostávají víc a víc nahoru.
Vždycky za chvilku musí udělat přestávku. Ruka ho bolí a tak se na chviličku zastavuje. Nedá mu to a skoro hned pokračuje dál. Tohle všechno trvá snad pět minut.
Najednou vidíme, jak se prohýbá ještě víc a začíná hýkat jako osel. Ještě chvilku a vystříkne. Rukou si drží předkožku co nejvíc vzadu a jeho obrovský žalud je celý obnažený. Vystříkne jednu dlouze, jednou málo a potom si bryndá skoro pod nohy. Několikrát se ještě zhoupne v bocích a zrychleně si vyhoní několik mini dávek, které mu zůstávají na příru a na žaludu. Ty si odklepává na zem pod sebe. Je vlastně rád, že se takhle udělal. Dostříknul tak, no možná osmdesát centimetrů. Možná o kousek dál, nikdo to neměří. Radek dá jen do ležícího semene kámen, aby bylo vidět, kde vlastně skončilo. Chvilku se mládenci hádají, kde je doopravdy konec. Potom do země místo kamene zapichuje Martin klacíček a na řadu jde Ivan.
Ivo se vyloženě stydí. Jitka si ho přitáhne a vezme za koule. Kluk je má jako malé hříbě. Kdo by to do něj řekl. Příro je taky solidní, ale to se mu jen bimbá zatím dole. Jitka ho stejným způsobem jako před tím vezme za varlata a žmoulá je v dlani. K vylepšení si vezme jeho přírození do ruky a několikrát stáhne předkožku z žaludu. Jen tak cvičně. Výsledek je okamžitě znát. Tmavá hadice se jí v ruce začíná zvětšovat a tak ho pouští.
Ivo si stoupne za čáru a nerozhodně se kouká okolo.
" Tak dělej, ať tu nejsme do rána," povídá Bedřich, který to má už za sebou.
Ivan si ho začne nerozhodně honit. Je na něm vidět že si to ještě nikdy nedělal sám. Neví, jak se správně dráždit. Pokouší se o to, kroutit si s ním, ale nakonec přijde na to, jak si ho nejlíp vyhonit. Nemusí se ani nijak namáhat. Trvá mu ten chviličku a je před námi tmavá černá hadice. Jeho čurák má určitě přes dvacet centimetrů. Honí si kůži na příru vyloženě amatérsky. Nesnaží si ji ani přetáhnout zpátky, aby měl dírku obnaženou a venku, až bude stříkat.
Nemusíme nijak dlouho čekat.Trvá to jen dvě minuty, určitě ne dýl. Stačí jen, když se podívá na Jitku. Na její pochvičku, která je před ním roztažená. Stačí jen dva pohledy a je to z něj venku.
Hadice se chvěje a stříká z ní dlouhý hustý proud semene. Stříká neskutečně dlouho. Jenže je to břídil. Načasoval si to tak, že vystříknul kousek před sebe. V okamžiku, kdy si to uvědomuje, je pozdě. Poslední dávka, která mu stříká z dlouhýho příra, se nedostává ani za Bedřicha. Kluk se vyloženě stydí. Ani se nejde podívat, jak byl dobrej.
Jitka jenom kroutí hlavou a dívá se potom jinam.
Na řadu jde Honza. Je to jeden z kandidátů. Za prvé je nejstarší a potom jsem ho viděl, jak si ho honí na posteli v ubytovně. Bylo to v noci. Nemohl jsem spát a podivné vzdychání a vrzání mě probralo docela. Vím, že má solidní příro a zkušenosti asi taky.
Honzík se nijak moc nezdržuje. Jitka po něm hrábne a normálně ho brabčí. Bere ho tak hrubě, že si sykne a couvne. Jituš ho ale drží pevně. Nedá se a přitáhne si ho hezky blízko. Přetáhne předkožku dozadu a párkrát mu přejede kůžičkou dopředu a zpět. Moc bych se divil, kdyby to nevyhrál.
Jdeme na to. Honza se staví na čáru. Krátkými pohyby si jezdí po hraně žaludu. Tam, co je nejcitlivější. Vždycky si při tom popotáhne kůžičku dozadu. Ale zas jen tak daleko, že vykoukne dírka. Jezdí takhle pěkně dlouhou chvíli. Když se blíží k vyvrcholení, přestane si ho honit jako blázen a zpomalí tempo. Jasně je na něm vidět, že si to chce vychutnat. Nechce se jen udělat, ale patřičně si to prodloužit. Mít z toho radost a ne jen tak vystříknout. Nakonec ale i tahle chvíle nastává. Zrychlí tempo a potom na chvilku počká. Ještě párkrát zakmitá rukou a je to z něj venku.
Tentokrát vidíme, že na to jde cíleně, poklesne v kolenou a prohne se jako luk zpátky. Podrží si kůžičku vzadu a jen malými záškuby se dráždí. Drží čůro ve správným úhlu až bude stříkat. Dráždí si ho tentokrát, aby to bylo co nejdřív. Vidím, jak se mu kroutí palce u nohou. Zatíná je do hlíny a vystřikuje solidní proud semene.
Je to bezkonkurenčně nejdelší udělání, co zatím proběhlo. Vystříkl nejméně stodvacet cenťáků. Super výstřik. Dvakrát dlouze a několikrát míň. Nakonec si ho jen žmoulá, ale pořád mu z něj odkapává sperma. Normálně se mu třesou nohy a je celý řádně vykolejený. Solidní příro se před ním bimbá. Je to k neuvěření. Jitka sedí od něj alespoň tři metry, ale když začal stříkat, instinktivně zavřela oči. Vyloženě čekala, že to půjde až na ní.
Zbýváme tři. Chvilku se dohadujeme, kdo půjde. Pak si střihnem a já prohrávám. Je to tedy na mě.
Jitka se celou dobu nezúčastněně dívá na nás všechny. Je jí to zřejmě jedno, kdo bude ten pravý. Zatím suveréně vede Honza, ale všechno může být úplně jinak.
Trochu se mi třesou kolena. Svlíkám se jako v mátohách. Normálně se mi začínají třást i ruce. Kluci mě postrkují dopředu. Příro napůl stojí a vyloženě čeká , až se něco bude dít.
Jitka se mi podívá do očí a hezky se usměje. Natáhne ruku a chytne mě za kuličky. Přitáhne si mě blíž a normálně je hněte v dlani. Prsty si je doopravdy přehazuje jak míčky. Normálně mi zahučí v uších a cítím, jak se mi příro vzmužuje. Když mě po dvaceti vteřinách pouští, cítím, jak mi stojí jako tyčka. Ještě mi přetáhne předkožku dozadu a stiskne několikrát rozšířenou část žaludu.
Jsem vyloženě na kraji. Ještě párkrát a udělám se. Kousek couvnu a ona to pochopí. Pouští mě a zase zvedá svoje nohy nahoru na židli. Přede mnou se rozvírají bělostný stehna s naprosto jasně viditelnými lapičkami a naběhlým poštěváčkem.
Sluníčko svítí dovnitř stáje. Je tu nádherně všechno vidět. Vyloženě vidím brázdu od strojku, jak ji Martin udělal. Je to jak brázda v kožichu.
Tak je to tu. Okamžik pravdy. Kéž by se mi to povedlo. Tuhle kočku mít...
Jitka se mi dívá přímo do očí a začíná si jako před tím hrát s poštěváčkem. Ještě chvilku a udělám se. Hrůza, to přece nejde. Dost, zavírám oči a začínám si honit příro. V duchu si říkám, že nesmím moc rychle. Udělal bych se určitě okamžitě.
Příro je napnutý k prasknutí a cítím, jak si ucmrndávám. Chvilkama musím přestat. Jsem toho tak plnej, že bych normálně explodoval. Jezdím si s kůžičkou pomalu a za chvilku si uvědomuji, že jsem se dostal do pohody, co mám doma. Vždycky když to na mě přijde, se snažím vydržet co nejdýl a nevycmrndnout se co nejrychleji.
Super, příro se přestalo škubat a můžu trošku zrychlit. Chvilku se snažím nemyslet na ní, ale nejde to. Otevřu oči a podívám se před sebe. Jitka má zavřený oči a drandí si poštěváčka jak zběsilá.
Kluci okolo stojí s polootevřenou pusou a dívají se střídavě na každého z nás. To je situace. Přeci se nesmím nechat zahanbit. Podívám se na Jitku pořádně. Nemá úplně zavřené oči. Má je jen přivřené a pozoruje mě, jak si ho honím. Když se podívám pořádně, vidím, jak jí z dírky vytéká její štáva. Vyloženě mě to rozhodí. Trvá to jen chvilku a cítím, jak uvnitř těžknu. Cítím na spodku přirození, jak se plní. Cítím, jak se to v něm svírá a tlačí. Ještě chvilku a přetáhnu si předkožku dozadu. Musím mít obnaženou dírku. Tohle jsem si říkal předem. Nesmí tam být předkožka. Za žádnou cenu tam nesmí být.
Ještě chviličku a je to tu. Cítím, jak se čurák plní a je tu ten slastný okamžik, kdy to chce ven. Je to jen mihotavá chvilka, ale pro kluka správný vystříknutí je něco, na co se hned nezapomíná.
Ještě okamžik a příro sebou škube. Vystřikuji ze sebe nádherný proud. Snažím se jen držet ruku s předkožkou zpátky, aby ta dírka byla obnažená a úhel byl neoptimálnější. Paráda, cítím, jak se to ze mě dostává na několikrát. První tři byli určitě super a potom si jen tak hovím. Vždycky mezi tím, než se čůro napne a vystříkne, si ho pohoním a jen chviličku počkám, když péro stříká. Pak si ho zase párkrát pohoním a zase si ulevím.
Je to na několikrát. Nakonec ze sebe uvolňuji poslední zbytky. Cítím, jak mi poslední pramínky zůstávají na žaludu a když je oklepávám, přilepí se mi na nohy. Vnímám, jak se mi klepou nohy a cítím se "King". Je to super. Udělal jsem se tak, jak to šlo nejlíp.
Kluci se zatím dohadují, kam to šlo nejdál. Nakonec se moje značka zapichuje asi metr daleko. Všichni se sklání ke zvlhlé zemi a zkoumají, kam jsem dostříkl. Fajn, jsou to tutově přes metr. Ten první letěl nejdál. Není divu, když jsem byl takhle nadrženej. Super....
Jako další jde na řadu Marek. Je z nás nejmladší, a tak se není čemu divit. Dopadá to tak, jak se dá čekat. Klepou se mu ruce, nohy, příro, všechno.... Vystříkne si pod nohy, a tak to mládenci ani neměří. Je hotovej ihned. Stačí mu, aby se jen na Jitku podíval.
Všichni se tomu ani nedivíme. Jasná obrovská skvrna na kalhotách je doklad, že to už dneska jednou má za sebou. Kdyby si to trouba nechal na teď.
Jako poslední nastupuje Martin. Ironií osudu je to on, kdo začínal tohle představení. Jeho úkolem je tedy, aby ho ukončil. Není mu moc do jásání. Všichni to už máme za sebou a teď všichni čekají na to, že se vytáhne. Jestli mě porazí, budu mít vztek.
Jituš ho drží za varlata a mačká mu je. Je vidět, že mu to docela vadí. Koule má tak velký, že se skoro do tý Jitčíno malý ruky nevejdou. Příro sice není moc, ale je zato solidně tlustej. Má ho určitě delšího než patnáct cenťáků, ale všechno je relativní.
Má ho tak tlustýho, že si ho nedokáže obejmou prsty. Mezi palcem a ukazováčkem zůstává solidní kus.
Stoupá si za čáru a začíná si dráždit péro. Honí si ho nejdřív pomalu a dává si záležet. Je vidět, že to nedělá poprvé. Je to borec. Není z nás nejstarší, ale už to měl tutově párkrát za sebou.
Jezdí si s předkožkou dozadu a zase ji stahuje přes žalud dopředu. Zdá se, že ho nic nemůže rozházet.
Jitka je už celá hotová. Kouká se na něj a je už taky solidně unavená. Ani si s ní nijak moc nehraje. Pičku má celou zmáčenou a je vidět, jak na židli před ní je vlhko. Je tam normální jezírko. Dívá se sice na Martina, ale tak nějak naprosto nezůčasněně. Zřejmě mu nemůže zapomenout tu drážku, co jí udělal v jejím kožíšku. No jo, co s tím, kdo to dodělá? Kéž by to vyšlo na mě.
Martin zrychluje tempo a nebude to dlouho trvat, budeme znát vítěze. Je na něm vidět, že se určitě bude snažit o nemožné. Tutově ji chce pro sebe. Jitka je jeho idol. Stoprocentně se bude snažit o to, dostříknout co nejdál.
Je to tu. Trošku se zaklání a rozhodnými stahy si doráží předkožku co nejdál dozadu. Žalud se nalévá do fantastického rozměru a je nalitý k prasknutí. Ještě chvilku a jde to z něj ven. Vyhonil si ho parádně. Nádherný proud semene stříká z jeho nadrženýho žaludu. Několikrát si nervózně přejede předkožkou přes žalud a znovu ji dorazí co nejdál. Vystříkne ještě dvakrát. Potom ještě několikrát roní zbytky, který jsou na konci. Pár dalších nervózních pohybů a je to na konci. Nohy se mu klepou a normálně podklesává v kolenou. Všichni se zvedají a jdou se podívat na poslední čerstvou stopů. Nikdo to ani neměří.
Nedostřík.....Mám ji....!!!!
Všichni mi plácají po zádech a chechtají se, že to bylo o kousek. I Mareček se dostal ze svý frustrace a rozjařeně mi bouchá do zad. Jitka sedí pořád na židli, ale přitahuje si mě k sobě. Líbá mě nádherně. Nechává mi vjet jazýčkem dovnitř do pusinky a vyloženě se pase na tom, že mi to vyšlo. Zdá se, že si to přála. Jo,jo, je to potvora, ale pěkná. Takovou kočku mít doopravdy a ne jen na chvíli.....
Kluci se oblékají a Martin mi do ruky dává mašinku.
" Zásuvka je na vodru nahoře v levým rohu. Bacha, ať něco nezapálíte."
|
|
|
|---|
Pro ty kteří to dočetli do konce a líbilo se jim to
Hlavní stránka povídek
Původní stavy anket a stav přístupů, ke dni 27.12.2019 v xls