Oběma palci ji pomaličku začínám znovu dráždit. Střídavě ji přejíždím palci, po mokrém poštěváčku. Chvilku se nic neděje. Slastně se protahuje a dívá se na mě přivřenýma očima.
Po minutě, když už si říkám, že to asi skončím, to s ní poprvé škubne. Nádherné bříško se jí škubne takovým způsobem, až se leknu. Hned potom jí projede parádní zachvění. Na chvilku jí přestávám dráždit. Bradavky se jí vracejí do původní podoby. Jen jí ale, přejedu znovu po knoflíku, škubne sebou. Okamžik potom se dvorec bradavky vyšpulí, ale střed se promáčkne dovnitř.
Příro mě stiskla, jen na okraji. Uvnitř ho mám volné. Když se s ním snažím pohnout, nemůžu. Jsem schopný si do něj napumpovat krev, ale ven se nevrací. Cítím, ale, jak se uvnitř pochvičky nalévá a zvětšuje. Za chvilku to docela bolí a tak přestávám.
Iman, to ale teprve teď začíná bavit. Dívá se na mě a baví ji pozorovat, jak jsem odpadnul. Rytmicky mi žmoulá kořen příra, které je celé uvězněné, uvnitř jejího těla.
Nemůžu nic dělat a nejsem ani schopen vymanit se z jejího sevření. Nakonec se nade mnou slituje a pouští mě. Příro vyklouzává z její pičky s mlasknutím.
Chvilku přemýšlím, jestli to mám teď ukončit a nebo se pokusit o ještě jedno číslo. Nakonec zvítězí živočišný samčí pud.
Sedám si na postel a opírám se zády o čelo postele. Otáčím ji proti sobě a zdvihám z polohy, ve které ležela.
Dávám dlaně pod její prdelku a přisunuji si ji k sobě. Pak ji pomalu přitisknu k sobě. Je s podivem, jak je chápavá. Evidentně když jsem ji zvedal, z ležící polohy nevěděla, co chci, ale teď ji nastaví a přistrčí sama. Její rozevřená pička se mi navléká na příro. Sama se zasunuje, co nejdál. Ten kousek, tak do poloviny, je dílo okamžiku. Na druhé posunutí, je tam znovu, na doraz. Vyloženě cítím, jak se dotýkám špičkou a spodní částí žaludu, zadní stěny pochvičky.
Nádherný pocit. Nevěřil bych, že stačí jen takhle si hovět a ani nešukat. Je to tak povznášející, že jen ten pocit, že je tam uvnitř, stačí, že stojí jako tvrdej kolík. Je to tak. Přesně na hranici, mezi vrcholem slasti a bolesti.
Hýčkáme se oba. Pro Iman, je to zřejmě taky docela nový objev. Jediný rozdíl je v tom, že ona je živel. Musí pořád něco experimentovat. Nestačí jí, jen si tak pohovět. Po půl minutě, s ní čerti hrajou. Pořádně si mě omotává nohama a napůl se zakloní. Je sice prohnutá a rukama se mě drží kolem krku, ale podstata toho je, že ji můžu laskat prsa a bradavky.
Pravou bradavku si vsávám mezi rty a rukou, si přidržuji její kozičku. Moje levá ruka ji podpírá pod prdelkou. Řekněte, co víc, už může kluk dělat.
Chvilku to s ní, ani nehne, ale pak se prohne a začne mi znovu tisknout příro u kořene. Ne uvnitř, ale jen na kraji. Síla, tak tohle se mi jen zdá. Jak jen to dělá?
Už se ani nehýbám. Bradavku mám pořád mezi rty, ale ruku si podkládám, pod druhou půlku.
Potvůrka, trošku se svezla dolů a taky si hoví. Ale příro mi žmoulá, pořád dál.
Nejdřív to bylo jen tak neuspořádané, ale teď to dostává rytmus. Žmoulá a tiskne mi ho stále silněji. Přestávky se ale nezkracují, naopak mírně prodlužují.
Uvědomuji si, že to nebude dlouho trvat a budu znovu hotový. To vše při tom, že se ani o kousek nepohnu. Ona samozřejmě taky ne. Myslím tentokrát jakékoliv kopulační a šukací pohyby. Dráždí mě jen tím, že mi ho tiskne rytmicky u kořene.
Nejsem schopný myslet nějak jinak. Stačí, když se podívám na její pohybující se bříško a jsem skoro na konci. Už ani nevím, po kolikáté dneska si musím ucmrndávat.
Kočka, má snad další smysl. V okamžiku, kdy si říkám, že to už nevydržím, přestává. Potvora, ví zřejmě přesně, kdy má přestat.
Příro je nalitý připravený vystříknout. Ještě chvilku s tím pocitem bojuji. Okamžik myslím, že to ustojím, ale v okamžiku, kdy se uvnitř pohne, je konec. Nedá se nic dělat.
Je to jako výbuch sopky. Veškerá připravená nahromaděná síla musí najednou okamžitě ven.
Pak nastává, ta chvilka, kterou děláte věci jen podvědomě. Vím, že ji držím za prdelku, ale hlavně to, že se do ní vyšukávám na třikrát. Pak se tam dole, asi jen vycmrndávám. Nemůžou to být ani výstřiky. Je to jen takové chvění příra. Je to taková poslední reakce na ukončující se orgasmus. Nejsem na to zakončení, moc hrdej, ale to před tím, stálo za to. Finto, je konec.
Když otevřu oči a podívám se jí zblízka do tváře, vidím v jejích očích určitě úžas a hlavně, nesmírné uspokojení. Fantastická jízda konečně končí. Objímá mě jako kluka, který ji parádně uspokojil.
Pořád zrychleně dýchá a ač je to neuvěřitelné, pořád sebou tam dole uvnitř, jemně poškubává. Konečně za chvilku se u ní uvnitř, všechno zastavuje. Chvilku zůstává v klidu a lehce si vydychne.
Pomalu se ze mě zvedá. Na malou chvilku, se zastaví. Přesně v okamžiku, kdy by si chtěl každý kluk sáhnout.
Nejsem dřevo a navíc neodolám.
Musím si sáhnout, jakou ji má teď, po takovéhle jízdě.
Je nádherná, široce rozevřená a celá plave. Je toho tam tolik, že si vyloženě odkapává. Není problém si ji parádně prohmátnout, až hluboko dovnitř. Potvůrka, drží, i když jí uvnitř kroutím a hýbu prsty.
Znovu se neudržím. Když už se mi takhle nabízí, byl bych trouba, kdybych toho nevyužil. Vlhkými prsty ji začnu ukazováčkem a prostředníčkem masírovat špičku poštěváčku. Pořád drží, i když si musím za chviku, sáhnout dovnitř ještě několikrát. Podpírá se na rukou a hlavu má opřené o moje rameno. Nic netrvá ale věčně.
Ještě chvilku se nechává hýčkat a pak se pomalu sveze dolů. Po cestě ještě pohladí mé zvadlé příro. Je konec. Jsem jak vyždímaný citron a docela rád, že to skončilo.
Oblékám se, a když odcházím, pohladím ji po tváři. Za tohle si to zaslouží.
Mám pocit, že takovouhle dovolenou jsem si určitě nepředstavoval.
Kluci sedí na lavičce a když mě vidí, začnou se smát.
„Ta ti dala. Vypadáš jek malej kluk, kterému sebrali hezkou hračku.“
„Ohromný, jen si dělejte prdelky. Jsem zvědav, kterej z vás, by to tolikrát vydržel.“
„Jo některý černošky jsou vášnivý. Zvlášť ty, který tam u nich, už někdo ojížděl. To víš, někde se to naučit museli.“
„V tomhle případě, ten někdo byl fachman. Naučil jí snad úplně všechno.“
„Asi byl starší. Jestli to náhodou nebyl tatík a nebo starší strejda, no nečum tak. Tam odkud pochází, je všechno možný.“
Tak takhle jsem o tom vůbec nepřemýšlel. Může a nemusí to být pravda. Je to jedno. Kluci mají pravdu v tom, že není žádný dřevo. Někde se to naučit musela. Žádný přehnaný stud u ní není.
Pomalu u mě začíná dozrávat přesvědčení, že je asi pěkné éro. Tohle se nenaučila sama. Někdo jí k tomu, musel dost pomoct. Navíc, to má ráda a líbí se jí to. Šukala, by celé odpoledne v kuse a není unavená. Má zřejmě docela solidní průpravu. No teď je to už docela jedno. Za tři týdny odtud odjedeme a víc už o ní asi neuslyším. Na to, abych jí někdy v životě uviděl znovu, se asi nedá moc sázet. Takže, jen a jen, užít si. Ironie, v podstatě nemám, co ji naučit, spíš ona mě. To přeci nebudu vytrubovat do světa.
Balíme se a jdeme na oběd.
Dneska se dějí neskutečné věci. Před restaurací je fronta, ale nás jako co chodíme na oběd pořád, berou přednostně. Tak trošku to nechápeme, normálně tu fronta není. Jen se rozhlédneme a je to jasné.
Asi jim někdo z obsluhy vypadnul a tak v kase sedí žena majitele restaurace. Dvě nové holky a dcera majitele roznáší jídlo na place. Normálně sedí v kase dcerka a máma jen dohlíží. Čtyři servírky co tu obsluhují, tu pro tentokrát nejsou. Asi nějaký průser….
Dneska je to síla. Dcerka majitele nás a nejen nás chce dostat. Jestli se s klukem, který ji má pohádala a nebo je to, jak se říká, ženský rozmar, nebo si to neuvědomila. Tomu ale ani jeden moc nevěříme.
Pro naše oči je silně, doopravdy silně eroticky oblečená. Táta se na ní taky přišel podívat. Jen na ní kouknul, pak se podíval do stropu. Zakroutil hlavou a šel radši pryč.
Mít na sobě v centru Káhiry skládanou bílou lehkou průhlednou sukýnku, těsně pod půli stehen, pod kterou jsou jen stěží viditelná bílá tanga, je něco. Každý z nás, jen vnímá, pod sukní, tu nádherně se rýsující, prdelku. Sukně je taková ta bokovka. Sedí patřičně dole a pupík s náušnicí je dán jasně všem na odiv. Nádherně ploché bříško, k tomu samozřejmě patří. Kraťounké, bílé tričko a stojící bradavky, to je taky něco. Výstřih, tak akorát, aby nebylo vidět moc hluboko.
Chvilku se dohadujeme, než přijde k nám, jestli má v levé bradavce náušnici. Po blekotavém objednání jídla, už víme, že má.
Celé osazenstvo restaurace, na ni jen čumí. Mám za to, že tu dneska bude pokapanejch sak a kravat požehnaně.
Teprve za chvilku si uvědomuji, co jsem si objednal. Obrovský talíř krevet a mušlí. No tohle jestli sním, jsem blázen.
Eda za chvilku konstatuje. „Jsme cvoci, takhle nás dostat. Víte, že má na nohou nízký boty, který se k tomu moc nehodí. Snad tak na vejlet a nebo do auta, cestou na tenis.“
Teprve, až když se znovu objeví, se můžu podívat. Má pěkné štíhlé nohy a boty se k tomu skutečně moc nehodí. Na druhou stranu, když roznáší jídlo na place, asi by si boty s vysokým podpatkem vzal, jen šílenec.
Řetízek nad kotníkem, jí ale vyloženě sluší. Ty nám, ale dávají zabrat, potvůrky.
Teď je naprosto jasná fronta před restaurací.
Dostáváme od servírky každý svojí porci. Tak tohle je na mě moc. Jestli tohle sním…. Nejsem v tom sám. Kluci mají taky pořádné porce. Každý sice něco máme jiného, ale tutově to bude nejdražší věc z celého jídelního lístku. Za okamžik každému z nás přistává na stůl patřičné víno. Samozřejmě, že máme každý jiné.
Už se vidím, po takovémhle obědě a sedmičce silného vína. To budu vypadat.
|
|
|
|---|
Pro ty kteří to dočetli do konce a líbilo se jim to
Hlavní stránka povídek
Původní stavy anket a stav přístupů, ke dni 27.12.2019 v xlsx